Vlci dnes žijí ve smečkách, loví ve smečkách i velkou kořist, o vlčata pečuje celá smečka a navíc se o sebe navzájem starají i dospělí jedinci. Kdy se ale toto chování vyvinulo? Samotná „smečkovitost“ ještě nemusí ještě vůbec obnášet další aspekty vzájemné pomoci. Mezinárodní vědecký tým nyní oznámil, že v …
více »Záhady (darwinovské) evoluce
Proč musely myšlenky evoluční teorie a přírodního výběru čekat až na Darwina? Jak to, že někdo vymyslel dřív derivace a integrály, než zpozoroval přírodní výběr? Skutečně – myšlenka evoluce a přírodního výběru atd. působí celkem triviálně. Nepotřebujete k ní žádnou znalost vyšší matematiky, nic ani není třeba počítat, měřit nějaké …
více »Evoluční genetika duševních poruch
Lidé se schizofrenií či autismem mají daleko méně potomků než jejich zdraví sourozenci, muži ještě méně než ženy. Sestry postižených jedinců mívají mírně zvýšený počet dětí, možná jako kompenzaci, ale bratři jich mají méně. Výběr by měl silně pracovat proti těmto poruchám. Nejpravděpodobnější evoluční vysvětlení zní, že výběr je v …
více »Jak u obratlovců vznikla adenohypofýza
Evoluční původ součásti podvěsku mozkového, tzv. adenohypofýzy. Tato žláza má centrální význam pro řízení hormonálního systému organismu. Robert Černý z katedry zoologie PřF UK se stal “duchovním otcem” a také spoluautorem článku v posledním vydání jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science. Studie, jejíž experimentální část provedl se svými americkým …
více »Kambrickou explozi odstartovaly fekálie
Status quo a stagnaci života nakonec navždy přerušila evoluce živočichů disponujících střevem… Divoké výkyvy environmentálních podmínek během 160 milionů let dlouhého období, kdy Země připomínala sněhovou kouli, možná dokonce hladinu kyslíku posunuly skoro až na současnou úroveň. V téže době se však po téměř miliardu let dlouhé pauze znovu objevují …
více »Šimpanzi si pomáhají víc než bonobové
Schopnost a ochota lidí spolupracovat se vyvíjela v souvislosti s lovem velké zvěře a při konfliktech s jinými skupinami. Takovou teorii těžko přímo ověřovat na našich předcích, ale lze ji testovat u našich nejbližších příbuzných, tedy „pravých“ šimpanzů a šimpanzů bonobo. Praví šimpanzi více loví a jsou teritoriálnější, tedy dostávají …
více »Kyslíková atmosféra zachránila Zemi vodu
Zemi před sterilním osudem Marsu a Venuše uchránil sám život. Původním zdrojem kyslíku v atmosféře ovšem nebyla biologická fotosyntéza, nýbrž její chemický protějšek. Jen málo procesů tak nezastřeně ukazuje, jaký význam má rychlost reakce a jak zásadní dopad může mít na tuto rychlost život. Sluneční energie, zejména ultrafialové záření, může …
více »Objevili velké vymírání v karnu, které umožnilo nástup dinosaurů
I když druhohory někdy označujeme jako věk dinosaurů, nástup této skupiny nastal až na konci triasu a v juře. Na počátku druhohor byli úspěšnější skupinou terapsidi/cynodonti, plazi podobní savcům, z nichž pak také „praví“ savci opravdu vznikli. (Z hlediska kladistiky nemá rozdělení na plazy a savce vůbec smysl; pro ptáky …
více »Kyslík pozemský život neotrávil
Když první pozemské organismy zvládly někdy před 3,5 či 3 miliardami let kyslíkovou fotosyntézu, současně přitom vyvolaly genocidu celého svého okolí a došlo k velkému vymírání (ne nutně prvnímu). Takový je převládající pohled na věc, Nick Lane ovšem tvrdí, že pro tento scénář ve skutečnosti neexistují žádné důkazy. Žádná kyslíková …
více »Plášťové hřiby, plášťové laviny a hřbitovy kontinentů
Život se vyvíjí „uprostřed“ mezi teplem z nitra planety a teplem od Slunce. V dobách, kdy planeta byla horká a divoká, větší roli sehrály vnitřní zdroje zemské energie, zatímco od počátku druhohor se víc uplatňuje vliv sluneční energie. Existuje však jedna významná výjimka a tou je Země zamrzlá do podoby …
více »