Jason Slot z Ohio State University a jeho kolegové se zaměřili na jedinou látku, psilocybin. Jejich studie tedy nelze aplikovat na muchomůrku červenou ani na jiné houby obsahující psychoaktivní sloučeniny. I samotný psilocybin se ovšem vyskytuje u řady relativně nepříbuzných druhů hub – a naopak u řady těch příbuznějších ne. …
více »Evoluce a funkce fytotransferinů u mořských řas
Schopnost vázat železo se u transferinů a fytotransferinů vyvinula dvakrát zcela nezávisle prostřednictvím konvergentní evoluce. Americko-český tým vědců z Craig Venterova institutu a Scrippsova oceanografického institutu v Kalifornii, Rutgersovy univerzity v New Jersey, Parazitologického ústavu AVČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, poodhalil evoluční historii a funkci fytotransferinů u mořských řas. Transferiny (např. …
více »Dva druhy krkavců nevermore. Splývají v jediný
Krkavec velký (Corvus corax, common raven) prý ukazuje dost výjimečný jev tzv. reverzní speciace. Tvrdí to alespoň Anna Kearnsová (Smithsonian Center for Conservation Genomics na University of Washington) a Kevin Omland (University of Maryland, Baltimore County) ve studii publikované v Nature Communications. Reverzní speciace je prostě opak vzniku nového druhu …
více »Vnitřní periodicita genů
Evoluční hádanky: opakování stejných sekvencí, čtecí rámce a různá kódování jediné aminokyseliny. Mnohé geny vykazují vnitřní periodicitu v důsledku přítomnosti mnohonásobných tandemových repeticí krátkých sekvenčních motivů. Studium sekvence a vnitřní struktury jednotlivých genů je dnes stále teprve v počátcích, přesto se již počínají rýsovat alespoň některé dílčí výsledky. Velmi nápadným …
více »Houby prý umožnily rozvoj života na souši
Za hybné síly evoluce pokládají některé modely organismy stojící poměrně stranou – třeba viry. Nebo houby. Houby, respektive jejich symbióza s rostlinami, se někdy dávají do souvislosti s prvním výstupem mnohobuněčných organismů na souš. V rámci nového modelu měly houby umožnit především větší rozvoj života na souši, což vyžadovalo vyšší …
více »Svět australopitéků
Živého australopitéka nikdo z nás neviděl a žádná srovnatelná analogie v současnosti neexistuje. Pokud si tedy při rekonstrukci jejich života dovolíme použít analogii s žijícími primáty, je na místě opatrnost a rezervovanost. Pohybujeme se na půdě evolucionistických interpolací, kdy víceméně intuitivně hledáme jakési mezistupně mezi chováním zvířecím a lidským. A …
více »Homo sapiens vyrazili z Afriky hodně dávno
Nálezy z Izraele se datují do doby před asi 180 000 lety, což je podle ještě nedávných názorů tak spíše trvání celého druhu Homo sapiens. Předkové dnešních lidí vyráželi z Afriky už před dávnou dobou – nejspíš hned nějaký Homo ergaster (následující po Homo habilis), viz nálezy v Gruzii. Pak …
více »Molekula z krve: Vlky přitahuje, lidi odpuzuje
Krev savců obsahuje molekulu E2D, která už v nejmenších koncentracích dělá s mozkem divy. Někteří živočichové upadají jejím účinkem málem do vražedného šílenství, jiní dostávají strach. I když jde o molekulu z krve savců, působí podle článku v Scientific Reports i třeba na hmyz (mušky „horse flies“). Různé druhy přitom …
více »Kde se vzala spavá nemoc?
Během přizpůsobování parazitickému způsobu života ztratil bičíkovec velké množství enzymů nutných ke zpracování složitých látek. Nejnovější práce parazitologů z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a jejich zahraničních kolegů přináší další díl do skládanky o evoluci parazitismu. V článku vydaném v prestižním americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences popisují, …
více »Patogenní viry jsou možná spíš výjimkou než pravidlem
Objev nových virů extremofilních hub ukázal, že mnohé skupiny virů dosud prakticky neznáme. Mohou být viry svému hostiteli i prospěšné? A co si dnes myslíme o evolučním původu virů? Na otázky odpovídá virolog prof. RNDr. Karel Petrzik, CSc. z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR, jeden z autorů …
více »