Paleoantropologové analyzovali a popsali významný objev v oblasti paleontologie člověka: výjimečně dobře zachovalou kostru Homo habilis starou více než 2 miliony let. Fosilie s označením KNM-ER 64061 byla nalezena ve východní Turkaně v severní Keni a představuje nejúplnější dosud známé pozůstatky Homo habilis. Homo habilis je fosilní druh, který byl …
více »Na Moravě objevili unikátního křížence lakušníků
Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině …
více »Evoluce spolupráce: dvakrát se podívej, jednou odpusť
Existuje řada modelů, jak vysvětlit vznik i udržení spolupráce ve skupinách vzájemně nepříbuzných jedinců. Nejznámějším konceptem je v této souvislosti Vězňovo dilema. Nový model vychází z toho, že reciprocita je primárně nepřímá. Alice nikdy neinteragovala s Bobem, ale interagovala s Cecilem (kladně) a s ním kladně interagoval i Bob. Tudíž …
více »Co přispělo k úspěchu termitů? Odpověď přinášejí jejich genomy
Nárůst počtu genů nastal již v rané fázi evoluce této čeledi Termitidae. Dosud nejrozsáhlejší soubor genomů termitů vytvořil mezinárodní tým vědců se zásadním přispěním výzkumníků z Biologického centra Akademie věd ČR. Vědci zmapovali 45 genomů termitů a 2 genomy švábů, čímž celkově zvýšili počet dostupných kvalitních genomů termitů přibližně šestinásobně. …
více »Zdánlivě iracionální strach z nepravděpodobných katastrof se na úrovni genů může vyplatit
Lidé často reagují na události s nízkou pravděpodobností, ale závažnými důsledky, jako jsou teroristické útoky nebo jaderné havárie, velkým, „nepřiměřeným“ strachem. Tato intenzivní emoce vede k extrémnímu vyhýbavému chování, což současně často znamená, že se lidé vystavují vyššímu riziku úmrtí při běžnějších incidentech, jako jsou dopravní nehody. Vědci z univerzit …
více »Zajdem na jednu (mršinu)
Není to žádná novinka. Když předchůdci člověka slezli ze stromů do savany, nebyli rozhodně vrcholovými predátory. Tudíž se živili hlavně mršinami – ať už tím, co zbylo po jiných, plus takového nebohého geparda mohla asi odehnat už i tlupa australopitéků s klacky. Samozřejmě, že strava bohatá na bílkoviny se dává …
více »Lidská fyziologie při vytrvalostním lovu
I když se pohyboval v extrémním horku, lovec se nepřehřál a ztratil překvapivě málo vody. Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přináší první přímá fyziologická měření během tzv. vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky, publikované v časopise Journal of …
více »Objev vzácného prvoka odhaluje novou větev eukaryotického stromu života
Solarion si uchoval gen secA, vzácný pozůstatek dávného systému pro přenos proteinů, který pochází od bakteriálního předka mitochondrií. Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený profesorem Ivanem Čepičkou a jeho doktorským studentem Markem Valtem objevil vzácný a jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Ve studii …
více »Nečekané příběhy parazitů: co jejich křížení prozrazuje o šíření nemocí
Křížení dvou druhů parazitů myši domácí odhalilo dosud skryté evoluční procesy, které mohou stát u zrodu nových infekčních onemocnění. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jako první na světě prokázali, že paraziti se tam, kde se spolu rozmnožují dva různé druhy jejich hostitelů, chovají obdobně. Studie publikovaná v …
více »Proč mají žirafy dlouhé… nohy
A co na to elafa? Kolem délky krků žiraf se již odehrálo několik kol zajímavé debaty – šlo o to, zda totiž mají dlouhý krk proto, aby lépe dosáhly na potravu, nebo kvůli pohlavnímu výběru. Podle tohoto modelu by krk žirafě k potravě moc nepomohl a naopak jí z řady …
více »
Sciencemag.cz
