Tag Archives: evoluce

Počet fluoreskujících druhů se zvýšil po vymírání na konci křídy před asi 66 miliony lety. Nový výzkum vedený vědci z American Museum of Natural History vrhá světlo na dávný původ fluorescence u ryb a na škálu zářivých barev, které se na tomto biologickém jevu podílejí. Zjištění podrobně popsaná ve dvou …

Původ Omikronu zůstává dodnes záhadou, protože je geneticky natolik odlišný od ostatních variant koronaviru. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách zrekonstruovali evoluční cestu koronaviru SARS-CoV-2 a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant. Klíčový krok při vzniku mnoha pandemií nastává ve chvíli, kdy virus přenášený …

Rozsáhlá studie dávné DNA téměř 16 000 lidí zahrnující období více než 10 000 let v západní Eurasii ukazuje, že přirozený výběr formoval moderní lidské genomy mnohem více, než se dosud předpokládalo. Nedostatek důkazů o opaku dlouho naznačoval, že směrovaná (usměrňující, direkcionální) selekce (výběr; v češtině terminologie různorodá, directional selection) …

Porod u lidí je tradičně považován za mimořádně obtížný. Běžným vysvětlením je evolučně vzniklé dilema: lidé chodí vzpřímeně a mají velký mozek, což vede k těsnému prostoru mezi dítětem a pánevní kostí matky. Předpokládá se, že právě to činí porod u našeho druhu obzvláště rizikovým. Tato myšlenka však byla jen …

U kvetoucích rostlin se přechod od cizosprašnosti (outcrossing) k samosprašnosti vyvinul opakovaně a nezávisle v různých liniích. Tento posun je často doprovázen známým souborem znaků označovaným jako „syndrom samosprášení“, který zahrnuje například menší květy nebo ztrátu vůně. Nová studie však ukazuje, že důležité – a dosud přehlížené – změny probíhají …

Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se stal zcela nový druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, nejbližší známý příbuzný ale pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání. …

Slavná 300 milionů let stará fosilie, o které se předpokládalo, že jde o nejstarší známou chobotnicí – a která se díky tomu dokonce objevila v Guinnessově knize rekordů – se ukázala být něčím úplně jiným. Pomocí nejnovějšího synchrotronového zobrazování, které umožňuje nahlédnout dovnitř fosilní horniny, objevili vědci uvnitř horniny zachovalé …

Hostitelská buňka do bakterie cíleně směřuje vlastní proteiny a ovlivňuje tak její fungování i dělení. Mezinárodní tým vedený vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR detailně popsal, jak se bakterie v průběhu evoluce stala trvalou součástí hostitelské buňky. Výzkum přibližuje jeden z klíčových procesů, který stál …

Kříženci myši domácí mohou být neplodní i z jiných genetických důvodů, než věda doposud předpokládala. K tomuto překvapivému zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený Ústavem biologie obratlovců Akademie věd ČR. Studie publikovaná v časopise Heredity vychází z pozorování myší ve volné přírodě, kde se genetické bariéry mezi populacemi projevují pestřeji …

Řádově před 300 miliony lety, což zhruba odpovídá počátku permu, žili na Zemi gigantičtí létající hmyzáci. Popsány byly obří druhy příbuzné jepicím (rozpětí křídel až 45 cm) nebo vážkám (70 cm). Tento jev se tradičně vysvětluje hlavně vyšším obsahem kyslíku v tehdejším vzduchu, oproti dnešku až o 45 % (takže …