Archiv článků: evoluce

Některé zásadní struktury důležité pro vývoj hlavy u obratlovců se vyvinuly už u společného předka všech strunatců. Toto překvapivé zjištění prokázali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR při studiu kopinatce, který patří mezi strunatce. Sám kopinatec má pouze tzv. hlavový konec. Kopinatci, bezlebeční, jsou malí, protáhlí, rybám podobní …

Impakty asteroidů a dalších těles představují ničivé události, které stojí za (některými) masovými vymíráními. Tím dochází zase obvykle k následnému zrychlení evoluce. Speciálně před více než 3 miliardami let mohla taková událost fungovat ještě jinak, bez vymírání. Nadja Drabon z Harvardu uvádí, že před asi 3,26 miliardami let došlo k …

Ediakarská fauna, jedno z nejstarších společenství mnohobuněčných makroskopických organismů, je slavná a dobře prozkoumaná. I přesto o ní ale zase tak moc nevíme. Tehdejší organismy se moc těm dnešním nepodobají. Sice se spekuluje, že ten či onen ediakarský organismus by mohl patřit k houbovcům, ten zase k žahavcům (a ano, …

Interakce mezi RNA a proteiny před vznikem prvního života poskytovala významnou biofyzikální výhodu. Vědci odhalili nové poznatky o protoribozomu, molekulární fosílii uvnitř ribozomu, která hraje klíčovou roli při vzniku života na Zemi. Tento výzkum, publikovaný v časopise Nucleic Acids Research, by mohl změnit naše chápání rané evoluce ribozomů a jejich …

Nejenom konec (neptačích) dinosaurů a uvolnění cesty savcům, ale také řadu dalších dopadů měl dopad asteroidu na konci křídy. Možná včetně první neolitické revoluce. Samotný původ mravenců pěstujících houby (fylogeneze, zařazení do další mravenčí systematiky) byl již znám poměrně dobře, ale chyběly konkrétnější časové údaje. Spoluautor nové studie André Rodrigues …

V podmínkách rychle se měnícího klimatu může být genový mix klíčovým faktorem pro přežití druhů. Umožňuje totiž vznik nových adaptací. Ukazují to výsledky výzkumu vědeckého týmu z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ve spolupráci s Oklahomskou a Cornellovou univerzitou v USA. Objev může změnit dosavadní přístup k ochraně …

Bahník americký (Lepidosiren paradoxa, South American lungfish) patří mezi dvojdyšné ryby dýchající plícemi (takže ve vodě bez přístupu k hladině se už může i udusit). Takhle nějak mohli v devonu vypadat předkové prvních obojživelníků. Bahník podobně jako latimerie bývá pokládá za živou fosilii, tedy velmi se podobá svým dávným předkům …

Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …

Až dosud jsme předpokládali, že makroskopičtí živočichové se na Zemi poprvé objevili asi před 635 miliony let v rámci faun typu ediakara/vend. Vědci z Cardiffské univerzity však nyní uvádějí, že objevili důkazy o mnohem dřívějším ekosystému ve Francevillské pánvi poblíž Gabonu na atlantickém pobřeží střední Afriky – o více než …

Před počátkem kambria (i fauny ediakara) postihlo Zemi zřejmě několik obrovských zalednění. Nová studie australských geologů se konkrétně zaměřila na období před asi 700 miliony let. Země tehdy podle všeho zamrzla od pólů po rovník („teorie sněhové koule“, snowball – i když těžko říct, zda opravdu někde nezůstala volná hladina…). …