Archiv článků: evoluce

Máme Octopoli, a to je velmi neobvyklá lokalita. Běžnější vzorec vídaný u chobotnic je, že jedinec si udělá doupě, po krátký čas tam žije – třeba několik týdnů, a pak je opustí a najde si jiné. Samci se se samicemi setkávají kvůli páření – často na dálku přes tu nataženou …

Proč byl přechod na souš úspěšný pouze u streptofytních řas a ne u jejich sesterské skupiny? Před sedmi lety zaujal Lenku Caisovou z Biologického centra Akademie věd ČR při procházce v přírodě nenápadný, ale velmi zvláštní mech. Při podrobnější laboratorní analýze vědkyně odhalila, že se nejedná o mech, ale o …

Jakkoliv atraktivním mechanismem se reciprocita může zdát, její výskyt v přírodě je v současnosti považován za vzácný (existují ale i názory opačné – viz diskuzi v Carter 2014 a Schweinfurth a Call 2019). (pokračování včerejšího úryvku) Parcelling Jedním z problémů je například časová prodleva mezi vynaloženými náklady a ziskem z …

Reciprocita, často též nazývaná reciproční altruismus (reciprocal altruism), je jedním z možných mechanismů vysvětlujících kooperaci i mezi nepříbuznými jedinci. Definoval ji Robert Trivers (1971) už v 70. letech minulého století a od té doby vznikla celá řada modelů z oblasti teorie her, jejichž cílem bylo definovat podmínky reciprocity, za nichž …

Vlci žijící na dalekém severu jsou mohutnější než jejich kolegové z mírného pásma. Má to nespornou logiku, vztah mezi povrchem a objemem těla a z toho vyplývající schopnost se zahřát atd. Jedná ale opravdu o obecné pravidlo? Nová studie vedená vědci z University of Alaska Fairbanks a University of Reading …

Po dvě třetiny historie homininů (před šesti až dvěma miliony let) naši předci, bratranci a jiní příbuzní právem preferovali hybridní řešení: život na stromech, aby se chránili před predátory. Zvláštností na lidském těle najdeme celou řadu. Pokud dovedete hýbat ušním boltcem jako sloni, znamená to, že máte v uchu sice neužitečné, …

Některé zásadní struktury důležité pro vývoj hlavy u obratlovců se vyvinuly už u společného předka všech strunatců. Toto překvapivé zjištění prokázali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR při studiu kopinatce, který patří mezi strunatce. Sám kopinatec má pouze tzv. hlavový konec. Kopinatci, bezlebeční, jsou malí, protáhlí, rybám podobní …

Impakty asteroidů a dalších těles představují ničivé události, které stojí za (některými) masovými vymíráními. Tím dochází zase obvykle k následnému zrychlení evoluce. Speciálně před více než 3 miliardami let mohla taková událost fungovat ještě jinak, bez vymírání. Nadja Drabon z Harvardu uvádí, že před asi 3,26 miliardami let došlo k …

Ediakarská fauna, jedno z nejstarších společenství mnohobuněčných makroskopických organismů, je slavná a dobře prozkoumaná. I přesto o ní ale zase tak moc nevíme. Tehdejší organismy se moc těm dnešním nepodobají. Sice se spekuluje, že ten či onen ediakarský organismus by mohl patřit k houbovcům, ten zase k žahavcům (a ano, …

Interakce mezi RNA a proteiny před vznikem prvního života poskytovala významnou biofyzikální výhodu. Vědci odhalili nové poznatky o protoribozomu, molekulární fosílii uvnitř ribozomu, která hraje klíčovou roli při vzniku života na Zemi. Tento výzkum, publikovaný v časopise Nucleic Acids Research, by mohl změnit naše chápání rané evoluce ribozomů a jejich …