Archiv článků: evoluce

V horninách starých téměř 520 milionů let vědci popsali unikátního fosilního živočicha, který vyplňuje mezeru v našich znalostech o původu a rané evoluci členovců (Arthropoda). Výše uvedené datum spadá do spodního kambria (samotné kambrium se datuje od cca 541 milionů let). Nacházíme se tedy na samém počátku vzniku složitých oceánských …

Pohlavní promíchávání genů v genofondu by mohlo být považováno za jistý druh půjčování či sdílení genetických „nápadů“, jenže pohlavní rekombinace je možná vždy jen v rámci jednoho druhu a na tento konkrétní druh také omezena, a proto je to pro tuto kapitolu, která se zabývá srovnáváním mezidruhovým (například mezi vačnatci …

Je to celé pořádně zamotané. Současní Homo sapiens s výjimkou afrických populací mají geny neandrtálců. Nová studie ale ukazuje, že samotní neandrtálci pro změnu zdědili nejméně 6 % svého genomu od dnes již vyhynulé linie raných moderních lidí. Moderní lidé migrovali do Eurasie asi před 75 000 lety; na Blízkém …

Mezinárodní tým paleontologů objevil v marocké poušti larvy dávného členovce. Horniny, které tyto drobné zkameněliny ukrývaly, se usazovaly v moři před 480 miliony lety, tedy na začátku prvohor. Nálezy pomohly vědcům lépe pochopit, jak tito dávní živočichové žili, jak se živili a jak probíhala evoluce jejich vývoje. Na výzkumu se …

Proč se některé evoluční linie rozrůzňují rychleji než jiné? Mezi savci existují stovky druhů relativně nedávno vzniklých drobných hlodavců nebo netopýrů, ale jen jeden hrabáč kapský nebo ptakopysk. Vědci a vědkyně z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR použili matematické moduly evoluce k potvrzení Darwinových předpokladů o tom, …

Rostliny se na své evoluční cestě vydaly zajímavým směrem. Stále častěji se ukazuje, že umí velmi efektivně využívat zmnožení chromozomových sad a jejich případnou následnou redukci ve svůj prospěch. Jak přesně to dělají a jaké reprodukční, ekologické či evoluční výhody jim z toho plynou? Patrik Mráz z Přírodovědecké fakulty Univerzity …

Sauropodi byli největšími suchozemskými živočichy. Žádný jiný dinosaurus ani suchozemský savec se jim ani nepřiblížil. Nová studie zkoumá, jak tito superobři dosahovali svých rekordních rozměrů v průběhu času. Dříve se předpokládalo, že sauropodi se ke svým výjimečným rozměrům vyvinuli nezávisle na sobě jen několikrát ve své evoluční historii. Díky nové …

Dokážeme v laboratoři nějak zopakovat vznik mnohobuněčných organismů? Na Georgia Institute of Technology zkusili zkoumat, jak se během 3 000 generací bude měnit jejich modelový organismus, kvasinka typu snow flake. Původně se jednalo prostě o miniaturní vločky, kolonie běžného druhu Saccharomyces cerevisiae. (Poznámka: Tyto „vločky“ nenajdeme např. v pivovarech, ale …

Vědci nalezli rostliny s více kopiemi genu telomerázové RNA (paralogy TR) schopné vytvářet různé telomery. Tým vědců z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) pod vedením Jiřího Fajkuse, Petra Fajkuse a Vratislava Pešky učinil fascinující objev týkající se rostlinné DNA a evoluce rostlinných …

U mnohobuněčných organismů obsahují všechny buňky jedince obvykle stejnou genetickou informaci. Diferenciace buněk je pak řízena regulací genové exprese, tzn. zapínáním a vypínáním různých genů v různých buňkách. Existují však výjimky, kdy namísto umlčení jsou určité sekvence z genomu trvale odstraněny. Zajímavý příklad takové programované DNA eliminace byl popsán u …