Archiv článků: fonony

Fonony jsou kvazičástice, kolektivní vibrace krystalové mřížky. Nová studie má poskytovat důkaz jejich rozlišování podle chirality: tedy že dva fonony mohou být svými zrcadlovými obrazy a nedají se ztotožnit. Na pohled to moc smysl nedává, protože jde vlastně o něco jako proud materiálem, ale stačí si to představit jako proud …

Superkritická fáze hmoty má být pozoruhodně jednoduchá. Alespoň podle nového výzkumu. O chování hmoty za vysokých teplot a tlaků, kde zdánlivě mizí rozdíl mezi plynem a kapalinou, se toho až dosud moc nevědělo; nebylo ani jasné, nakolik k jejímu popisu bude třeba objevit/vytvořit nějakou „novou fyziku“. Až dosud se předpokládalo, …

Vědci poprvé pozorovali tzv. magneticko-akustické vlny. Jinak řečeno spinové vlny (magnony) řízené zvukem. Experimenty na University of Barcelona, Institute of Materials Science of Barcelona a synchrotronu ALBA ukázaly, že magnetoakustické vlny se mohou šířit na velké vzdálenosti, řádově až v centimetrech. Mohly by se uplatnit pro kódování informací v pamětech …

Kouzla kvantové fyziky na bázi Casimirova jevu umožňují, že teplo se vakuem může šířit i vedením, jako fonony. Mohl by tento jev najít využití i při chlazení elektroniky? Nejprve základní vysvětlení. Tělesa s nenulovou teplotou vyzařují fotony a vychládají, v tomto smyslu ani vakuum nepředstavuje dokonalou izolaci. O to ale …

Nový fononový laser je založen na oscilacích těžiště silikonových nanokuliček vytvořených fonony. Fyzikálnímu týmu z University of Rochester a z Rochester Institute of Technology se podařilo vytvořit fononový laser, jehož základem jsou skleněné nanokuličky udržované ve vakuu optickou pinzetou (dipólovou pastí). Unikátní prvek pracuje v mezoskopické oblasti hmoty a může …

Fonon je kvazičástice, pomocí které se popisuje šíření zvuku. Výzkumníci nyní přišli s tím, že související principy by bylo možné využít i zápisu informace. V tomto případě nemá jít o zvuk jako takový, ale o směr vibrace šířící se v krystalu. Směr vibrace (respektive jde nakonec o rotaci, viz dále) …

Jeden z nejdůležitějších Hawkingových objevů zní, že černé díry září. Nejsou tedy paradoxně úplně černé a ani věčné, v kosmicky velmi vzdálené budoucnosti se i ty největší z nich „vypaří“. Proč, jak se často uvádí, Stephen Hawking i přes svou genialitu zřejmě nedostane Nobelovu cenu? Protože záření černých děr sotva …