Kvazikrystaly jsou pevné látky vykazující uspořádání ve velkém měřítku, nikoliv ale nějaký periodický vzor. V ikosaedrických (20stěnných) kvazikrystalech zlata, gallia a prvku vzácných zemin (Au-Ga-R) byl nedávno objeven feromagnetismus. Což se však nepokládá za tak překvapivé – translační periodicita (opakující se uspořádání atomů v krystalu) nebyla považována pro vznik feromagnetismu …
více »
Zatímco dnešní nejpopulárnější modely AI, jako je ChatGPT, jsou trénovány na jazyku (eventuálně fotografiích), nové modely vytvořené výzkumníky z kolaborace Polymathic AI se učí pomocí vědeckých datových sad. Jinak řečeno: tým, jehož součástí jsou i výzkumníci z Univerzity v Cambridge, má na mysli AI trénovanou na fyzice. Modely již využívají …
více »
Různé experimentálně zjištěné hodnoty Hubbleovy konstanty máme někdy tendenci vysvětlovat tím, že temná energie se v čase mění (kvintesence). Ale proč by se v čase nemohlo vyvíjet i množství temné hmoty? Tato myšlenka zatím nebyla příliš zvažována. Odpůrci temné hmoty zavrhují temnou hmotu zcela a navrhují namísto toho jiné modely …
více »
Vědci z Univerzity v Manchesteru a dalších institucí objevili na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERNu novou subatomární částici. Částice Ξcc⁺ (Xi‑cc‑plus) je těžší příbuzný protonu, obsahuje dva kvarky c (charm, půvabný) a jeden kvark d (down, dolní). Proton se skládá ze dvou kvarků u (up, horní) a jednoho kvarku …
více »
Vědci z Texaského centra pro supravodivost (TcSUH) a Univerzity v Houstonu překonali teplotní rekord v supravodivosti při atmosférickém tlaku. Tým dosáhl přechodové teploty 151 Kelvinů (asi minus 122 stupňů Celsia) – dosud nejvyšší hodnoty, jaká byla kdy zaznamenána u všech známých supravodičů při atmosférickém tlaku od objevu supravodivosti v roce …
více »
Před třemi lety detektory ve vodách Středozemního moře pozorovaly průchod nejenergetičtějšího kosmického neutrina, jaké kdy bylo detekováno. Událost pochopitelně přitáhla pozornost: původ této částice, jejíž energie přesahovala energii dříve pozorovaných neutrin o více než jeden řád, byl neznámý. Nový studie naznačuje, že zdrojem této částice mohla být populace blazarů – …
více »
Rychlost rotace jako taková se mění. Nová studie ale tvrdí, že rovník hvězdy rotuje stále rychleji než póly. Vědci z Nagojské univerzity v Japonsku provedli dosud nejpodrobnější simulaci vnitřku hvězd a vyvrátili teorii, které se věřilo skoro půl století: že hvězdy s věkem mění svůj rotační vzorec. Podle nové studie …
více »
Nejpravděpodobnější stáří vesmíru vyšlo asi na 13,6 miliardy let – odpovídá stanovení Hubbleovy konstanty z mikrovlnného pozadí. Vědci z Univerzity v Bologni a Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi (AIP) navrhli nový způsob, jak řešit problém stanovené Hubbleovy konstanty. Namísto měření rychlosti rozpínání vesmíru se pokusili přesně stanovit jeho stáří. …
více »
Spolupráce NA62 v CERNu výrazně snížila nejistotu ve svých měřeních extrémně vzácného rozpadu částic. Studium vzácných rozpadů dává fyzikům možnost ověřovat Standardní model (částicové fyziky). Vědci mohou určit podíl rozpadu (větvící poměr, branching ratio), který popisuje, kolik částic se rozpadá prostřednictvím konkrétního procesu jako podíl z celkového počtu rozpadů, k …
více »
Rychlost rozpínání vesmíru odpovídá Hubbleově konstantě a s jejím stanovením je notoricky známý problém, kdy různé metody dávají trochu odlišné výsledky. Vědci z University of Illinois Urbana-Champaign a z University of Chicago nyní navrhli výpočet Hubbleovy konstanty pomocí gravitačních vln. Samo o sobě to není novinka, ale autoři nové studie …
více »
Sciencemag.cz
