Archiv článků: fyzika

Jak on-line sledovat změny hmotnosti buňky

Vědci umístili buňku na nosník, který osciloval pomocí laserového paprsku modulovaného na jeho rezonanční frekvenci. Švýcarští a britští vědci dokázali pomocí miniaturního vibrujícího nosníku monitorovat změny hmotnosti lidské buňky. Jejich metoda slibuje řadu aplikací, například by mohla přinést nové poznatky o působení různých léků nebo o chování nádorových buněk. Biologie …

více »

Molekuly z fotonů – kdo to kdy slyšel?

Molekuly jsou míněny přirozeně v uvozovkách, má jít nicméně o částice vzniklé spojením více fotonů. A ty se pak navíc nepohybují rychlostí světla a mají klidovou hmotnost. Využití by tyto bizarní poznatky prý mohly najít v kvantových počítačích. Laik samozřejmě těžko může posoudit, nakolik následující tvrzení dávají smysl. Můžeme pouze …

více »

Interference tří fotonů, časové krystaly, blesk vytváří v atmosféře radioaktivní izotopy

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Jaké zásadní objevy na poli fyziky přinesl uplynulý rok? Přinášíme souhrn deseti nejdůležitějších prací roku 2017, které do svého žebříčku zařadil časopis Physics World. Pro odborníky z Physics World, ale také pro převážnou většinu vědecké komunity z celého světa, je hlavním fyzikálním výsledkem loňského roku práce, za níž stojí početný …

více »

Gravitační vlny měří stáří vesmíru

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Detekce gravitačních vln a jejich přiřazení konkrétní události poskytuje další metr, kterým můžeme datovat velký třesk. Pozorování sloučení a exploze dvojice neutronových hvězd je považováno za největší vědeckou událost loňského roku. Viz také: Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln Peter Blanchard, Tarreneh Eftekhari, Victoria Villar a Peter Williams z Harvard-Smithsonian …

více »

Pomůže supratekuté helium objevit částice temné hmoty?

Američtí fyzici navrhli detektor, který by mohl pomoci objasnit záhadu temné hmoty. Dokáže totiž zaregistrovat i částice s velmi nízkou hmotností, na které současné experimenty nejsou dostatečně citlivé. Základem detektoru je nádrž se supratekutým heliem 4. Zařízení bude využívat ionizaci polem (field ionization, polní ionizace) ke sledování jednotlivých heliových iontů …

více »

Kapky rychlejší než střela

Kapky tekutiny nebo objekty z měkké pevné látky je podle francouzských fyziků možné katapultovat dvakrát rychleji než tuhé projektily. Tento „super pohon“ je důsledkem přidané hybnosti, která pochází z deformací v podobě natahování a smršťování. Nový objev slibuje praktické aplikace v mnoha oborech od balistiky až po bioinženýrství. Jev vyžaduje …

více »

Minimální průhlednost zrcadel

Matematici Alexander Plakhov a Vera Roshchina v roce 2011 dokázali, že zrcadla nemohou zahalovat předmět za sebou zcela – v tom smyslu, že samotné zrcadlo, jak víme u vody i skla, bývá i částečně průhledné. Nyní se stejní autoři v článku v Proceedings of The Royal Society A k tématu …

více »

Teplo proudí ze studeného objektu na horký

O porušení druhého zákona termodynamiky prý nejde, protože se jedná o speciální případ, kdy se oba systémy nacházejí v korelaci. Co z toho vyplývá o šipce času? Mezinárodní tým výzkumníků publikoval (zatím na arXiv, tj. bez oponentury) studii o podivném uspořádání částic, které jakoby narušovalo druhou větu termodynamiky. Využita je …

více »

Mnoho druhů ledu: technický sníh i led hořící

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Hydrát metanu nacházíme ve formě ledu podobné hmoty například na dně hlubokých či chladnějších moří. Při nástupu zimy jsme rybník opustili v okamžiku, kdy se na zamlžené vodní hladině tvoří první led. Teplota, při které existují ve vzájemné rovnováze vodní pára, kapalná voda a led, má výsadní postavení v přírodních …

více »

Na ledu je i 30 stupňů pod nulou vrstvička vody

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

S využitím extrémně citlivých analytických metod vědci tvrdí, že na povrchu ledu existuje vrstva svými vlastnostmi připomínající spíše kapalinu. Výzkumníci z nizozemské laboratoře AMOLF publikovali v časopisu Angewandte Chemie následující informace o chování/vlastnostech ledu. Na jeho povrchu skutečně vzniká tenká kapalná vrstva, proto se po přiložení dvou kusů ledu k …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close