Vědci z Univerzity v Manchesteru a dalších institucí objevili na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERNu novou subatomární částici. Částice Ξcc⁺ (Xi‑cc‑plus) je těžší příbuzný protonu, obsahuje dva kvarky c (charm, půvabný) a jeden kvark d (down, dolní). Proton se skládá ze dvou kvarků u (up, horní) a jednoho kvarku …
Read More »151 K: Překonali dlouholetý rekord teploty supravodivosti při atmosférickém tlaku
Vědci z Texaského centra pro supravodivost (TcSUH) a Univerzity v Houstonu překonali teplotní rekord v supravodivosti při atmosférickém tlaku. Tým dosáhl přechodové teploty 151 Kelvinů (asi minus 122 stupňů Celsia) – dosud nejvyšší hodnoty, jaká byla kdy zaznamenána u všech známých supravodičů při atmosférickém tlaku od objevu supravodivosti v roce …
Read More »Záhadné neutrino s rekordní energií mohlo mít původ v blazarech
Před třemi lety detektory ve vodách Středozemního moře pozorovaly průchod nejenergetičtějšího kosmického neutrina, jaké kdy bylo detekováno. Událost pochopitelně přitáhla pozornost: původ této částice, jejíž energie přesahovala energii dříve pozorovaných neutrin o více než jeden řád, byl neznámý. Nový studie naznačuje, že zdrojem této částice mohla být populace blazarů – …
Read More »Hvězdy jako Slunce mohou s věkem udržovat stejný rotační vzorec
Rychlost rotace jako taková se mění. Nová studie ale tvrdí, že rovník hvězdy rotuje stále rychleji než póly. Vědci z Nagojské univerzity v Japonsku provedli dosud nejpodrobnější simulaci vnitřku hvězd a vyvrátili teorii, které se věřilo skoro půl století: že hvězdy s věkem mění svůj rotační vzorec. Podle nové studie …
Read More »Nejen rozpínání rozpínání vesmíru – Hubbleovu konstantu můžeme určit i ze stáří prvních hvězd
Nejpravděpodobnější stáří vesmíru vyšlo asi na 13,6 miliardy let – odpovídá stanovení Hubbleovy konstanty z mikrovlnného pozadí. Vědci z Univerzity v Bologni a Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi (AIP) navrhli nový způsob, jak řešit problém stanovené Hubbleovy konstanty. Namísto měření rychlosti rozpínání vesmíru se pokusili přesně stanovit jeho stáří. …
Read More »Standardní model obstál, vzácný rozpad kaonu přesně odpovídá předpovědi
Spolupráce NA62 v CERNu výrazně snížila nejistotu ve svých měřeních extrémně vzácného rozpadu částic. Studium vzácných rozpadů dává fyzikům možnost ověřovat Standardní model (částicové fyziky). Vědci mohou určit podíl rozpadu (větvící poměr, branching ratio), který popisuje, kolik částic se rozpadá prostřednictvím konkrétního procesu jako podíl z celkového počtu rozpadů, k …
Read More »Rychlost rozpínání vesmíru by se mohla měřit i z gravitačních vln
Rychlost rozpínání vesmíru odpovídá Hubbleově konstantě a s jejím stanovením je notoricky známý problém, kdy různé metody dávají trochu odlišné výsledky. Vědci z University of Illinois Urbana-Champaign a z University of Chicago nyní navrhli výpočet Hubbleovy konstanty pomocí gravitačních vln. Samo o sobě to není novinka, ale autoři nové studie …
Read More »Antarktida leží nad nejsilnější gravitační dírou na Zemi. Jak k tomu došlo?
Síla gravitace na povrchu Země se liší. Po zohlednění rotace Země je nejslabší pod zamrzlou kontinentální Antarktidou. Nová studie popisuje, že pomalé pohyby hornin hluboko pod povrchem Země v průběhu desítek milionů let vedly k dnešní gravitační anomálii. Načasování změn v antarktické „gravitační níži“ se navíc má překrývat s významnými …
Read More »Mohou primordiální magnetická pole vyřešit záhadu Hubbleovy konstanty?
Hubbleovo napětí (tension) zde bylo zmiňováno již mnohokrát. Jde o problém s různými hodnotami Hubbleovy konstanty stanovované různými metodami. Vědce nyní napadlo, zda by situaci nemohla pomoci myšlenka původně navržena k vyřešení jiné kosmologické záhady – původu magnetických polí ve vesmíru. Nová studie zkoumá, zda by extrémně slabá magnetická pole, …
Read More »Šok: Mohla by být v centru Mléčné dráhy místo černé díry temná hmota?
Máloco v astrofyzice se zdá být tak jasné jako to, že uvnitř naší Galaxie se skrývá obří černá díra. Nová teorie nicméně praví: Mléčná dráha nemusí mít ve svém středu supermasivní černou díru, ale spíše obrovskou hromadu temné hmoty, která vyvíjí stejný gravitační vliv. Zpochybňuje se tak dominující představa, že …
Read More »
Sciencemag.cz
