Rudý posuv a problém rychlosti vzniku galaxií v raném vesmíru. Nejistota kolem horkého velkého třesku. Proč žijeme v prázdnotě KBC. Na několik otázek souvisejících s temnou hmotou a modelem MOND odpovídá zastánce druhého konceptu, prof. RNDr. Pavel Kroupa, Ph.D., astrofyzik českého původu, působící dnes na Univerzitě v Bonnu a na pražském …
více »
Výzkumníci z japonského centra RIKEN prokázali, že fázové změny v materiálu lze vyvolat pouhým dočasným přivedením elektrického proudu. Fázové přechody se změnou parametrů prostředí, jako je teplota, magnetické pole nebo tlak, vyvolávají běžně, u proudu se to však podařilo prokázat vůbec poprvé. Vědci vytvořil 18 mikrometrů dlouhou tyč ze slitiny …
více »
Nedávný objev sloučeniny LK-99, šedě-černého materiálu s potenciálem projevit supravodivost při pokojové teplotě, zaujal vědeckou komunitu i širší veřejnost. Tým pod vedením Rosse Colmana z Katedry fyziky kondenzovaných látek se rozhodl postup replikovat. Drží se při tom zásad otevřené vědy a pravidelně informuje i laickou veřejnost na sociální síti X …
více »
Po časových krystalech zde máme i časově proměnné (temporal) metamateriály. Co tato podivnost všechno umí? Výzkumný tým z CUNY ASRC (New York) ukázal, že je možné manipulovat s fotony tak, aby se mohly srážet a vzájemně na sebe působit dosud neznámými způsoby. Objev popsaný v Nature Physics má umožnit vývoj …
více »
Vědci oznámili první důkaz „kvantové superchemie“ – jevu, kdy částice ve stejném kvantovém stavu podstupují kolektivní urychlené chemické reakce. Tento jev byl předpovězen již dříve, ale až dosud se jej nepodařilo realizovat v laboratoři. Výsledky mají otevírat dveře novému oboru. Kvantově zesílené chemické reakce by mohly najít uplatnění v samotné …
více »
Nová studie tvrdí, že Newtonův (ani Einsteinův) gravitační zákon nedokáže vysvětlit, s jakým zrychlením kolem sebe obíhají volné (od sebe vzdálené, „široké“, wide) dvojhvězdy. Při extrémně nízkých zrychleních má být proto potřeba doplnit gravitační zákon o nový, dodatečný člen. Výzkum se přímo netýká temné hmoty, ovšem MOND (modifikovaná newtonovská mechanika) …
více »
Vědci podrobně analyzovali hrot šípu z pozdní doby bronzové, nalezený u švýcarského Mörigenu a dnes uložený v Historickém muzeu v Bernu. Předmět byl vyroben mezi lety 900–800 př. n. l. To ve střední Evropě železo ještě známo nebylo (respektive: nebyla známa jeho metalurgie), mohlo by se ovšem teoreticky jednat o …
více »
LK-99 je materiál, který v posledních dnech vzbudil vlnu zájmu. Chemicky jde o značně složitou sloučeninu (dá-li se tomu tak vůbec říkat) se vzorcem Pb9Cu(PO4)6O. Korejští vědci ve studii publikované ovšem zatím jen na arXiv uvedli, že LK-99 má být supravodivý nejen za pokojové teploty (a dokonce ještě vyšší, až …
více »
Chen Xianhui z Čínské akademie věd a jeho kolegové z Nanjing University oznámili ve Physical Review Letters, že dosáhli rekordu z hlediska teploty supravodivosti jediného prvku. Hodnota zní 36 K, opět ovšem vyžaduje vysoký tlak. Nizozemský vědec Heike Kamerlingh Onnes objevil supravodivost u rtuti již v roce 1911; zkoumání supravodivosti …
více »
Po kuprátech a niklátech si vědci při hledání vysokoteplotních supravodičů začínají všímat sloučenin dalšího prvku – palladia. Viz také: Supravodivost oxidů mědi a niklu se liší Vědci z Vídeňské technické univerzity přišli s teoretickými modely, které jim umožnily vypočítat teploty supravodivého převodu (kritické teploty) pro řadu sloučenin. U oxidů niklu …
více »
Sciencemag.cz
