Archiv článků: fyzika

Před 60 lety zasvítil v Československu první laser. Do provozu byl uveden 9. dubna 1963 zásluhou dr. Karla Pátka, zaměstnance Fyzikálního ústavu Československé akademie věd (FÚ ČSAV), který aparaturu navrhl a sestavil navzdory oficiálně schváleným plánům a s omezenými prostředky. Co předcházelo vyslání prvního paprsku a co spojuje dr. Pátka …

Temná hmota by mohla být tvořena ultralehkými temnými fotony, které vesmír současně zahřívají. Tato hypotéza má být podle jejích autorů ve výborném souladu s daty získanými spektrografem COS (Cosmic Origin Spectrograph) na palubě Hubbleova vesmírného dalekohledu. Přístroj provádí měření kosmické pavučiny, složité a řídké sítě vláken, která vyplňuje prostor mezi …

Nedávný experiment určil objem protonu, respektive poloměr jeho hmotnosti, Přesněji řečeno té části hmotnosti, za kterou je odpovědná silná interakce. Pokus byl proveden na urychlovači v Thomas Jefferson National Accelerator Facility (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), ale na výzkumu se podíleli vědci z celé řady institucí. Celková hmotnost protonu není …

Přestože se v okolí nacházelo více než 30 hromosvodů, blesk neudeřil do nich, ale do komínu. Marcelo Saba a Diego Rhamon z brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru získali díky vysokorychlostní kameře (a pochopitelně také štěstí) unikátní snímek úderu blesku, který se pak objevil až na obálce Geophysical Research Letters. …

Zatímco standardní metoda využívá jeden výkon laseru, výzkumníci použili několik různých výkonů a data zkombinovali podle nově odvozeného vzorce. Vědcům z univerzit ve Würzburgu, v Ottawě a Praze se podařilo vyřešit desítky let starý problém rozlišení jednoduché a vícenásobné excitace světla. Novou metodu představují v nejnovějším čísle časopisu Nature. Sestrojení …

Citlivé detektory světla se chovají jinak, než si vědci dosud mysleli. Zjistili to fyzici Josef Hloušek, Ivo Straka a Miroslav Ježek z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP), kteří při výzkumu zaměřeném na jednofotonové detektory pozorovali nové děje. Následně prokázali, že se neslučují s dosavadní teorií …

Pokud přijmeme verzi fyziky/kosmologie s temnou hmotou, pak se jí, alespoň podle výsledků nové studie, má hodně nacházet kolem černých děr. Výzkumníci z The Education University of Hong Kong se zaměřili na dvě blízké černé díry (A0620-00 a XTE J1118+480). V obou případech jde o binární systémy, kdy kolem černé …

Dibaryony jsou subatomární částice složené ze dvou baryonů. Jejich vznik prostřednictvím interakcí baryon-baryon hrál zásadní roli v nukleosyntéze po velkém třesku, dnes se uplatňuje v jaderných reakcích včetně reakcí ve hvězdách. Studium vzniku dibaryonů představuje propojení mezi jadernou fyzikou, kosmologií a astrofyzikou. Zajímavé je, že silná síla, která odpovídá za …

Kvantové geometrie, supravodivost vs. rychlost elektronů. Elektrony jako kapalina nebo jako plyn. Magický úhel a selenid wolframičitý. Supravodivost vs. rychlost elektronů Vědci zkoumali, jak je vůbec možné, že dvouvrstva grafenu s pootočením o známý magický úhel může fungovat jako (nekonvenční) supravodič. Marc Bockrath a Jeanie Lau z Ohio State University …

Fyzikové Huw Price a Ken Wharton navrhují na The Conversation řešení paradoxů kvantové mechaniky za pomoci paradoxů jiných (subjektivně). Svoji představuju označují jako kvantová retrokauzalita. Nobelova cena za fyziku byla loni udělena za experimenty v oblasti Bellových nerovností. Výsledky lze interpretovat různě – jako nelokálnost („strašidelné působení na dálku“, jak …