Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …
více »Už zase nenašli axiony
Podle Primakoffova jevu by se v silných magnetických polích mohly axiony, hypotetické částice tvořící temnou hmotu, přeměňovat na fotony (a zase zpět). Řada projektů pro detekci temné hmoty je proto navržena právě takhle, snaží se zachytit příslušné fotony. Připočteme-li k tomu, že by se axiony měly ve zvýšené míře tvořit …
více »S hodnotou rychlosti světla je to překvapivě složité
Nemůže být rychlost světla anizotropní? Základní předpoklady je někdy obtížné dokázat, dokonce i změřit. Hodnota rychlosti světla byla změřena dávno před vznikem teorie relativity. Z té ve skutečnosti nevyplývá, jak rychle se pohybuje světlo, pouze to, že existuje určitá maximální rychlost, kterou se pohybují částice s nulovou klidovou hmotností. Konkrétní …
více »Ledový dárek z nebe: Odborníci rozlišují 121 tříd sněhových částic
Mezi hlavní skupiny tvarů ledových částic patří jehlice, hexagonální sloupek, destička, pyramida, projektil, šesticípá hvězdice a dendrit. Ty nejkrásnější vločky hvězdicovitých tvarů se nejčastěji objevují při teplotách kolem -10 až -15 °C. Krásu miniaturních ledových krystalů, které se v zimě elegantně snášejí na zem, obdivují lidé od nepaměti. Sněhové vločky …
více »Alternativní teorie gravitace mají mít problém
Respektive – dostupná data jako celek mají na různé teorie typu modifikované newtonovské dynamiky klást velké množství omezení. Stávající modely MOND jim podle všeho nevyhovují. Temná hmota ve smyslu existence nějakých dosud neznámých částic se aktuálně zdá být lepším vysvětlením dat. Jak totiž data přibývají, jsou „nekonzistentní“ – v tom …
více »Hubbleovu konstantu pomohou určit i standardní sirény
Standardní sirény představují nový způsob měření vzdáleností ve vesmíru – jde o obdobu standardních svíček (cefeidy nebo supernovy typu Ia, u nichž předpokládáme, že známe jejich jasnost u zdroje, takže podle poklesu dokážeme určit vzdálenost). Nedaly by se použít i při určování/měření/počítání Hubbleovy konstanty? Jak známo, Hubbleova konstanta, která odpovídá …
více »Vnější elektrické pole ionizuje vodu
Už při pokojové teplotě se voda v důsledku náhodných pohybů a existence dipólů neustále proměňuje. Náboje na kyslíku a vodíku vytvářejí elektrická pole, která mohou vytrhnout elektron z jeho obalu, eventuálně i rozbít vazby mezi atomy. Vznikající elektrony se ovšem velmi rychle rekombinují, elektrické pole vody existuje jen na molekulární …
více »Vytvořili proud, kde náboj a spin tečou zvlášť
Vědci zkonstruovali elektronové vlnovody, které se klikatí. Na rozdíl od toku elektronů přímým drátem se v tomto 1D materiálu objevuje nezvyklé chování, popisované tak, jako by se od sebe oddělil elektrickým náboj a spin elektronů a ty tekly každý zvlášť (dejme tomu to druhé je něco jako proud magnonů). Megan …
více »Ukládání informace v antiferomagnetických materiálech
Spintronika v antiferomagnetických materiálech nabízí potenciálně vysokou hustotu uložených dat, dosud ale nebylo jasné, zda jde spiny elektronů v těchto materiálech ovládat i prostřednictvím vnějšího elektrického pole – tj. data zapisovat. Vědecký tým z Johannes Gutenberg University Mainz (Mohuč) a Tohoku University (Sendai, Japonsko) nyní nejen předvedl samotnou techniku, ale …
více »Leptokvarky opět nenalezeny
Leptokvarky jsou hypotetické částice, které by měly propojovat kvarky a leptony. Podle standardního modelu hmotu vytvářejí dva typy částic, kvarky (z nichž se dále skládají složitější částice) a leptony. Kvarků i leptonů jsou s jejich rostoucí hmotností tři generace. Hypotetické leptokvarky by sjednocovaly kvarky a bosony, protože by mohly interagovat …
více »