Kvazičástice na rozdíl od „skutečných“ částic (elementárních částic a objektů z nich složených) se obvykle pokládají za kolektivní excitace. Existují pouze v určitém prostředí, ať už jde třeba o díru (chybějící elektron) nebo zvukové vibrace (fonon). O elektronu můžeme mluvit izolovaně, díra mimo příslušný krystal neexistuje. Celé je to ale …
více »Majoranovy fermiony nenalezeny
Majoranovy fermiony, částice, které by současně byly svými vlastními antičásticemi, podle všeho neexistují. Respektive jejich existence se nepodařilo potvrdit, a to alespoň ve verzi, s níž se koketovalo v roce 2017. Tehdy mělo jít o tzv. chirální Majoranovy fermiony. Vědci z Penn State University a University of Wurzburg prošli „důkazy“ …
více »Kapky vody na silně podchlazeném povrchu mrznou v soustředných vlnách
Co se stane, pokud na povrch s teplotou pod bodem mrazu dopadá kapalná voda, třeba při dešti? Vznikne klasická klouzačka, přičemž led se tvoří zhruba ve tvaru hvězdicovitých struktur, které se podobají sněhovým vločkám. Při dopadu kapky vody na silně podchlazený povrch má ale vše fungovat jinak. V kapce vzniknou …
více »Gravitační vlny mají potvrzovat Hawkingovu teorii o černých dírách
Ozvěny v signálech gravitačních vln naznačují, že horizont událostí černé díry má komplikovanější povahu. A jak to souvisí s Hawkingem a entropií černých děr? Představa zesnulého Stephena Hawkinga o záření černých děr je dnes všeobecně přijímána, ale bez empirického důkazu. Z entropie černých děr vyplývá jejich teplota, z toho zase …
více »Rozpad baryonů na leptony v CERNu naznačuje fyziku za standardním modelem
Fyzikové v CERNu pracující na urychlovači LHCb (tento detektor zkoumá hadrony obsahující kvark b, bottom nebo beauty, spodní nebo krásný) zaznamenali výsledky zpochybňující tzv. leptonovou univerzalitu. Tento koncept tvrdí, že na různé typy leptonů by měly základní síly působit stejně: elektrony, miony a tauony (tau leptony) by měly stejným způsobem …
více »Fyzikální objevy roku 2019: porušení symetrie v půvabných mezonech
Casimirův jev vytváří „kvantovou past“. Marsotřesení. Rekordní magnetické pole. Kvantová interference antihmoty. Stín černé díry. Deset nejvýznamnějších prací z oblasti fyziky za rok 2019 vybral elitní tým pěti redaktorů časopisu Physics World. Ti společně s dalšími odborníky prostudovali stovky publikovaných prací a vybrali z nich ty, které splňovaly následující kritéria: …
více »Zrychlující se rozpínání vesmíru a temná energie zpochybněny
Svítivost supernov, rudý posuv, mikrovlnné pozadí, baryonové akustické oscilace… Nová data prý umožňují obejít se bez temné energie. Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru z roku 1998 je jedním z největších výsledků experimentální kosmologie poslední doby, však za něj již byla udělena i Nobelova cena (v roce 2011 ji dostali Saul …
více »Urychlovač částic na čipu rozběhne elektrony až na 94 % rychlosti světla
Do konce letošního roku chtějí autoři výzkumu dosáhnout 1 MeV, aniž by velikost čipu překročila 1 cm. Vědci ze Stanfordu a SLAC National Accelerator Laboratory vytvořili miniaturní urychlovač částic na čipu; přesněji řečeno, elektrony v jejich zařízení urychluje samotný křemíkový čip. Do křemíku jsou vyvrtány dutiny v rozměrech nanometrů, a …
více »Proč led klouže? Nová studie pomůže rozluštit fyzikální hádanku
Co udělat pro to, aby lyže na sněhu klouzaly co nejlépe a auto na silnici pokud možno co nejméně? Odpověď zní – studovat vlastnosti rozhraní mezi ledem a vodou. Vědci přišli na to, že kapalná vrstvička, která vzniká, když nějaký objekt klouže po ledu, je viskózní jako olej a mnohem …
více »Bubliny plynu v tenkém svislém sloupci kapaliny nestojí
Bubliny plynu ve sklenici s vodou se nepřekvapivě pohybují směrem vzhůru. Když podobné uspořádání existuje v úzkém sloupci kapaliny (úzká zkumavka apod.), zdá se být ale stabilní. Kupodivu není (dosud nebylo?) tak úplně jasné, proč to takhle funguje. V 60. letech přišel F. P. Bretherton s tím, že celý jev …
více »