Archiv článků: fyzika

Kam mizí hybnost fotonu? Záhada ještě z doby Einsteina vyřešena

Albert Einstein dostal Nobelovu cenu nikoliv za teorii relativity, ale za vysvětlení fotoelektrického jevu. Při tomto jevu fotony dokáží vyrazit elektrony z atomového obalu kovu, a vyvolat tak emisi elektronů. Energie elektronů (energetické hladiny elektronů v atomu) jsou kvantovány, čili fotony musí nést určitou minimální energii, aby mohly fotoelektrický jev …

více »

Simulace ukazuje zdeformovaný prostor u černé díry

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

NASA zveřejnila následující zajímavou animaci, která ukazuje, jak bychom vnímali krajně zakřivený svět v okolí sférické černé díry. Běžná hmota (rozptýlený materiál) se kolem černé díry pohybuje v podobě tzv. akrečního disku. Extrémní gravitace v okolí černé díry světlo vyzařované z akrečního disku zakřivuje, ovšem u každé části jiným způsobem …

více »

Rekordně velká molekula s kvantovou superpozicí

Známá Schrödingerova kočka je, jak známo, mrtvá i živá, nachází se „ve dvou stavech současně“. Superpozice více stavů byla dosud realizována pouze pro velmi malé objekty. Nicméně kvantová fyzika ve své standardní interpretaci nedává žádnou hranici, kdy je objekt dost velký na to, aby vlnová funkce musela zkolabovat ihned a …

více »

Změna spinu může změnit materiál z vodiče na izolant

V Plzni mají unikátní fotoelektronový emisní spektrometr SARPES. Vysokoškolský ústav Nové technologie – výzkumné centrum (NTC) Západočeské univerzity v Plzni se stává výjimečným pracovištěm v rámci ČR i Evropy. Tamní vědci totiž začali používat přístroj SARPES, fotoelektronový emisní spektrometr se spinovým a úhlovým rozlišením za 44 milionů Kč, s nímž …

více »

Již první výsledek KATRIN významně ohraničuje hmotnost neutrina

Neutrina sice mají nepatrnou hmotnost, přesto však hrají klíčovou roli v kosmologii i v částicové fyzice. Hmotnost těchto elementárních částic dosud neznáme, ale již první výsledek mezinárodního experimentu KATRIN (Karlsruhe Tritium Neutrino experiment) její rozsah výrazně zúžil. Podrobná analýza prvního čtyřtýdenního měření z jara 2019 ohraničila velikost této fundamentální veličiny …

více »

Neutrina a antineutrina mohou být totožná

Podle jedné teorie by neutrina mohla být svými vlastními antičásticemi, jednalo by se tedy o tzv. Majoranovy částice. Experiment GERDA prováděný v podzemní laboratoři v italském Gran Sasso v této souvislosti s dosud největší citlivostí ověřuje možnost, že by neutrony mohly podléhat dvojitému beta rozpadu. Standardní model totožnost neutrin a …

více »

Turbulentní proudění

Ve slovníku odborné i laické veřejnosti slovo turbulence zdomácnělo. Jeho individuální výklady se vzájemně různí ještě více, než jest zdrávo. Nejčastěji je spojováno s pohybem tekutin, ale i s chováním různých systémů, včetně lidské společnosti. Slovo je odvozeno z latinského slovesa turbó, které lze volně přeložit jako uvést ve zmatek, …

více »

Černé díry a rozpínání vesmíru se možná vzájemně ovlivňují

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Pokud původní Einsteinovy rovnice použijeme k modelování rozpínání vesmíru, vychází z nich, že vlastnosti lokálních objektů nemají na vesmír jako celek vliv. Alespoň se tak dosud předpokládalo. Nyní ale dva vědci tvrdí, že v příslušném matematickém formalismu byla drobná chybka. Výsledkem je, vnitřní struktura vesmíru, především extrémní objekty typu černých …

více »

Hustá baryonová hmota vyzařující virtuální fotony

Hmota, řídící se kvantovou chromodynamikou (QCD), naplňovala vesmír krátce (10 μs) po Velkém třesku. Časopis Nature Physics, nejdůležitější fyzikální periodikum s pětiletým impakt faktorem 21.8, publikoval ve svém červencovém čísle článek o výzkumu husté baryonové hmoty s virtuálními fotony (Probing dense baryon-rich matter with virtual photons). Článek je kolektivním dílem …

více »