Archiv článků: fyzika

Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru stojí v samém základu moderní kosmologie. Nemůže to být ale jinak? Co když temná energie neexistuje? Saul Perlmutter, Brian P. Schmidt a Adam G. Riess dostali v roce 2011 Nobelovu cenu za fyziku právě za závěr, který udělali koncem 90. let – na základě pozorování …

Fyzici ze Šanghaje vymysleli nový způsob, jakým lze pohánět vzhůru malé množství kapaliny uzavřené v trubičce. Technika by mohla nalézt uplatnění v miniaturizovaných laboratorních systémech, v tzv. laboratořích na čipu, a pomáhat v diagnostice chorob nebo při monitorování stopových prvků v atmosféře. Takzvaná mikrofluidika, jeden z oborů mechaniky tekutin, se …

Metamateriály, tedy materiály se záporným indexem lomu pro určité vlnové délky (kdy světlo materiál „obteče“ jako voda a vrátí se do původního směru), se dnes zkoumají především vzhledem k technologiím neviditelnosti, ale i pro konstrukci efektivnějších mikroskopů, senzorů či světelných zdrojů. Většinou mají své speciální vlastnosti pouze pro určitý rozsah …

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum neobvyklých stavů hmoty, který může v budoucnu přispět k výrobě dokonalejších materiálů využitelných v elektronice či kvantových počítačích. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. „Letošní laureáti otevřeli dveře …

Pomocí fotonu lze předat energii elektronu (respektive celému atomu) a uvést ho do excitovaného stavu. Některé přechody mezi energetickými stavy vyžadují více fotonů. Uvolnění dvou fotonů v jednom procesu lze využít i pro vytváření provázaných (zapletených, entangled) částic. Nemohl by ale nastat opačný poměr, tedy že by jeden foton uvedl …

Nalijte se nový hrnek kávy a dejte ho znova do pokoje. Je velice nepravděpodobné, že skončí se stejnou teplotou, jaká je uvnitř mrazáku někde v Japonsku. Dva objekty, které nejsou a nikdy nebyly v kontaktu, objekty a místa, která o sobě ani nevědí, nemají důvod dospět do stavu o stejné …

Vědci z mezinárodního experimentu NOvA zveřejnili na významné mezinárodní konferenci ICHEP v Chicagu v USA nové velmi zajímavé výsledky, které by mohly pomoci lépe porozumět chování neutrin. Analýza nových měření poukazuje na to, že korelace mezi vůní a hmotovými stavy neutrin bude zřejmě složitější, než se dříve předpokládalo. Neutrina byla …

Před 15 lety, 20. srpna 2001, zemřel ve věku 86 let anglický astronom Fred Hoyle, který se proslavil autorstvím „velkého třesku“ jako označení pro akademickou teorii vzniku vesmíru. Akademik z university v Cambridge a spisovatel vědecko-fantastické literatury byl kritikem mnoha konvenčních kosmologickým teorií a proslavil se jako popularizátor vědy. Hoyle …

Jak žraloci cítí velmi slabý elektrický signál? Američtí vědci objevili, že materiál konzistence rosolu, který se nachází v kůži žraloků, ale i jiných ryb, má nejvyšší protonovou vodivost, jež kdy byla v biologickém materiálu naměřena. Možná si řeknete „No a?“, jenže od žraloků vede cesta až k novým elektrickým čidlům. …

Myšlenkový experiment se Schroedingerovou kočkou známe všichni, co ale kdyby platila mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky? Jsme nesmrtelní? Následující paradox je znám v řadě verzí, přidržme se té, jak ji popisuje Max Tegmark. Podle Everettovy interpretace kvantové mechaniky se v okamžiku měření (pozorování) vlnová funkce rozštěpí, a svět se tak rozdělí …