Proč z ohně odlétávají jiskry? Může se hořící předmět sám vznést do vzduchu? Odpovědi nám pomůže najít následující experiment. Pro pokus budeme potřebovat sáček čaje, který je dvojitý, nehořlavou podložku a zápalky. Obsah sáčku vysypeme a ze sáčku vytvarujeme válec. Postavíme jej na nehořlavou podložku – my jsme použili talířek. …
více »Propletené stavy částic jsou ještě bláznivější
Kvantová fyzika je divná. Sotva se člověk smířil s existencí propletených stavů částic, přichází další rána „zdravému selskému rozumu“. Výzkumníci z University of East Anglia (Kayn A. Forbes, Jack S. Ford a David L. Andrews) ve studii publikované ve Physical Review Letters nyní tvrdí, že částice v entanglementu vůbec nemusejí …
více »Nereciproční metamateriály: Co to vůbec je?
Metamateriál sestává ze zavěšených čtverců a kosočtverců, které začnou rotovat působením i velmi malého posunutí. Mezinárodní výzkumný tým vyvinul mechanický metamateriál, který silně reaguje na pohyb z jedné strany a blokuje pohyb, který přichází ze strany druhé. Výzkum, který narušuje základní předpoklad mechanického inženýrství, by mohl mít řadu aplikací – …
více »Kosmologická konstanta a porušení zákona zachování energie
Zákon zachování energie patří k těm, které si fyzici nejvíce hýčkají. Jeho porušení by však mohlo vyřešit největší fyzikální hádanku současnosti – proč se rozpínání vesmíru zrychluje. To je pozoruhodné tvrzení francouzských a mexických teoretiků, kteří došli k závěru, že temná energie může mít při účinném vysávání energie z rozpínajícího …
více »Chemie Berkelia: dokázáno oxidační číslo IV
Symbióza kvantových chemiků s experimentátory. Nový algoritmus umožnil efektivní výpočet absorpčních spekter, a podpořil tak závěry experimentu s Berkeliem. Kvantový chemik Jiří Brabec z Oddělení teoretické chemie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR přispěl pomocí nového algoritmu umožňujícího efektivní výpočet absorpčních spekter k ucelenějšímu pochopení chemických vlastností transuranových prvků vyskytujících …
více »Barvy: Pigmenty vs. povrchové struktury
Jak je však možné, že si někteří zkamenělí brouci zachovávají svoji barvu po miliony let? Američtí a švýcarští fyzici vyvinuli spolu s kolegy ze Saudské Arábie nový způsob, jak vytvořit strukturální barvy, které se nemění v závislosti na úhlu pozorování. Takové barvy nejsou vytvářeny použitím barevných pigmentů, ale zvláštní povrchovou …
více »Stephen Hawking o informaci v černé díře
Podle Feynmana neexistuje jen jediná historie, ale mnoho různých možných historií; každá má svou pravděpodobnost. David Shukman: Nobelova cena za fyziku se uděluje, pokud se teorie „osvědčí“, což v praxi znamená, že je potvrzena nezvratným důkazem. Například už v šedesátých letech předpověděl Peter Higgs a další vědci existenci částice, která …
více »Deuterid lithia, vodíková bomba a fúze
Kdo byl první? Oleg Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor projektu Magnetického termojaderného reaktoru v SSSR? Charkov nebyl pro Lavrentěva v žádném případě vyhnanstvím, i když to někteří jeho moskevští kolegové tak chápali. Fyzikálně-technický ústav Ukrajinské akademie věd nebyl žádný provinční „zapadákov“. Hostil svého času Fritze Houtermanse (jednoho z dvojice fyziků, …
více »Černá díra prý počítá lépe než Turingův stroj
Fyzikální svět vnímají informatici a matematici vesměs jako překážku – typicky něco lze sice vypočítat (rozlomit šifru apod.), ale trvalo by to třeba déle, než je doba existence vesmíru. Černé díry však takový pohled na věc poněkud komplikují až obracejí. Celá záležitost je značně bizarní, protože mj. zahrnuje možnost se …
více »Struny: čekání na matematika
Proč vše funguje jen v 10 nebo 26 rozměrech? Fyzika 21. století a matematika 20. století, co s tím? Jestliže je strunová teorie pole správná, měli bychom v principu být schopni vypočíst podle ní hmotnost protonu a dostat se do styku s jinými známými hodnotami, jako jsou hmotnosti různých částic. …
více »