Archiv článků: fyzika

Fyzikální pokus: Létající sáček čaje

Proč z ohně odlétávají jiskry? Může se hořící předmět sám vznést do vzduchu? Odpovědi nám pomůže najít následující experiment. Pro pokus budeme potřebovat sáček čaje, který je dvojitý, nehořlavou podložku a zápalky. Obsah sáčku vysypeme a ze sáčku vytvarujeme válec. Postavíme jej na nehořlavou podložku – my jsme použili talířek. …

více »

Propletené stavy částic jsou ještě bláznivější

Kvantová fyzika je divná. Sotva se člověk smířil s existencí propletených stavů částic, přichází další rána „zdravému selskému rozumu“. Výzkumníci z University of East Anglia (Kayn A. Forbes, Jack S. Ford a David L. Andrews) ve studii publikované ve Physical Review Letters nyní tvrdí, že částice v entanglementu vůbec nemusejí …

více »

Nereciproční metamateriály: Co to vůbec je?

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Metamateriál sestává ze zavěšených čtverců a kosočtverců, které začnou rotovat působením i velmi malého posunutí. Mezinárodní výzkumný tým vyvinul mechanický metamateriál, který silně reaguje na pohyb z jedné strany a blokuje pohyb, který přichází ze strany druhé. Výzkum, který narušuje základní předpoklad mechanického inženýrství, by mohl mít řadu aplikací – …

více »

Kosmologická konstanta a porušení zákona zachování energie

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Zákon zachování energie patří k těm, které si fyzici nejvíce hýčkají. Jeho porušení by však mohlo vyřešit největší fyzikální hádanku současnosti – proč se rozpínání vesmíru zrychluje. To je pozoruhodné tvrzení francouzských a mexických teoretiků, kteří došli k závěru, že temná energie může mít při účinném vysávání energie z rozpínajícího …

více »

Chemie Berkelia: dokázáno oxidační číslo IV

Symbióza kvantových chemiků s experimentátory. Nový algoritmus umožnil efektivní výpočet absorpčních spekter, a podpořil tak závěry experimentu s Berkeliem. Kvantový chemik Jiří Brabec z Oddělení teoretické chemie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR přispěl pomocí nového algoritmu umožňujícího efektivní výpočet absorpčních spekter k ucelenějšímu pochopení chemických vlastností transuranových prvků vyskytujících …

více »

Barvy: Pigmenty vs. povrchové struktury

Jak je však možné, že si někteří zkamenělí brouci zachovávají svoji barvu po miliony let? Američtí a švýcarští fyzici vyvinuli spolu s kolegy ze Saudské Arábie nový způsob, jak vytvořit strukturální barvy, které se nemění v závislosti na úhlu pozorování. Takové barvy nejsou vytvářeny použitím barevných pigmentů, ale zvláštní povrchovou …

více »

Stephen Hawking o informaci v černé díře

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Podle Feynmana neexistuje jen jediná historie, ale mnoho různých možných historií; každá má svou pravděpodobnost. David Shukman: Nobelova cena za fyziku se uděluje, pokud se teorie „osvědčí“, což v praxi znamená, že je potvrzena nezvratným důkazem. Například už v šedesátých letech předpověděl Peter Higgs a další vědci existenci částice, která …

více »

Deuterid lithia, vodíková bomba a fúze

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Kdo byl první? Oleg Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor projektu Magnetického termojaderného reaktoru v SSSR? Charkov nebyl pro Lavrentěva v žádném případě vyhnanstvím, i když to někteří jeho moskevští kolegové tak chápali. Fyzikálně-technický ústav Ukrajinské akademie věd nebyl žádný provinční „zapadákov“. Hostil svého času Fritze Houtermanse (jednoho z dvojice fyziků, …

více »

Struny: čekání na matematika

Proč vše funguje jen v 10 nebo 26 rozměrech? Fyzika 21. století a matematika 20. století, co s tím? Jestliže je strunová teorie pole správná, měli bychom v principu být schopni vypočíst podle ní hmotnost protonu a dostat se do styku s jinými známými hodnotami, jako jsou hmotnosti různých částic. …

více »