Archiv článků: fyzika

Kvantová kosmologie

Kosmologie se dříve považovala za pseudovědu a útočiště fyziků, kteří sice mohou mít za sebou řadu užitečných výsledků, ale ve své senilitě se stali mystiky. Příčiny byly dvě. První byla skoro úplná absence věrohodných pozorování. Vždyť až do dvacátých let tohoto století jediným důležitým kosmologickým pozorováním bylo, že obloha je …

více »

Kosmické lodě poháněné světlem

FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB

Plášť kosmické lodě, povrch se speciálním nanovzorem, by prý umožňoval bez paliva dosahovat relativistických rychlostí. Princip optických pinzet, kdy „tlakem“ světelného paprsku manipulujeme s nějakou miniaturní částicí, je již celkem známý. Právě za související technologie byla v roce 2018 udělena i Nobelova cena za fyziku. Laserovým paprskem však dokážeme ovládat …

více »

Elektrické pole roztaví zlato už při pokojové teplotě

Když kužel zlata vystavíme silnému elektrickému poli, atomy na jeho špičce ztratí vazbu na své sousedy, tj. zlato začne tát i při pokojové teplotě – alespoň povrchová vrstva kovu. Jev demonstrovali vědci z Chalmers University of Technology a finské University of Jyväskylä. Ludvig de Knoop, Ludvig de Knoop a jejich …

více »

Auta jako vlny nebo písečná zrna

Doprava jako kolektivní fyzikální jev. Teoretické maximum aut na dálnicích a co tomu brání. Zácpy. Zahlédnete v provozu pár mezer a dvakrát změníte jízdní pruh, jak se snažíte protlačit kupředu, abyste dojeli dřív. Na okamžik mrknete mimo silnici a zapnete si rádio, abyste si poslechli zprávy o počasí a o …

více »

Rozbít asteroid není jen tak

Ve sci-fi filmech je to oblíbená situace: na Zem se řídí asteroid a hrdinové ho musí vyhodit do povětří, eventuálně rozstřílet či nějak změnit jeho dráhu jiným objektem. O tom, jak by tyto metody fungovaly v praxi, nevíme pochopitelně prakticky nic, jsme odkázáni na simulace. Charles El Mir z John …

více »

Obří tlaky uvnitř protonu potvrzeny

Na MITu vypočítali tlak panující uvnitř protonu. Nové výsledky potvrzují, že hmota je zde nahuštěna více než v neutronové hvězdě. Silná interakce drží v protonu (a neutronu) pohromadě kvarky, výsledkem je obří tlak uvnitř protonu a menší na okrajích – vnitřní tlak přitom nečekaně směřuje ven, vnější dovnitř, jako kdyby …

více »

Prostoročasová setkání Rogera Penrose a Stephena Hawkinga

Po objevu kvasarů, pulsarů a kosmického mikrovlnného záření nastal v 60. letech mimořádný rozvoj obecné relativity, nečekaně vzrostl její význam v astronomii a kosmologii. Ve speciálním miléniovém čísle časopisu britské fyzikální společnosti Physics World vyšel přehled odpovědí 130 fyziků na sedm otázek, z nichž druhá zněla: „Kterých pět fyziků vytvořilo …

více »

Perlička: Plazma z bobulí vína v mikrovlnce

Již před pár lety získalo na Youtube popularitu následující video. Vezmete bobuli vína, rozříznete ji tak, aby obě polokoule zůstaly propojené slupkou. Poté je takto spojené vložíte (volnou dužinou nahoru) do mikrovlnné trouby a tu zapnete. Překvapivě následuje plazmový výboj a v troubě se objeví malá ohnivá koule. Zajímavé je …

více »

Obyčejné hmoty je méně, než by mělo

Asi třetina běžné hmoty ve vesmíru chybí, respektive ji neumíme najít. Záhada se (asi) nijak netýká hmoty temné ani temné energie; jde o to, že byly provedeny výpočty odhadující množství hmoty krátce po velkém třesku. Z této hmoty se za miliardy let staly hvězdy/planety/černé díry, dále mezihvězdný prach a plyn. …

více »

Kolem černé díry mají obíhat kondenzáty neznámých částic

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Podle některých teorií, které jdou za standardní model částic, existují ve vesmíru ultralehké částice patřící mezi bosony. S běžnou hmotou interagují tak slabě, že je nedokážeme zachytit při srážkách v urychlovačích ani v detektorech temné hmoty. Možná bychom je však mohli zachytit pomocí gravitačních vln vznikajících při interakci černých děr. …

více »