Archiv článků: fyzika

Deuterid lithia, vodíková bomba a fúze

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Kdo byl první? Oleg Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor projektu Magnetického termojaderného reaktoru v SSSR? Charkov nebyl pro Lavrentěva v žádném případě vyhnanstvím, i když to někteří jeho moskevští kolegové tak chápali. Fyzikálně-technický ústav Ukrajinské akademie věd nebyl žádný provinční „zapadákov“. Hostil svého času Fritze Houtermanse (jednoho z dvojice fyziků, …

více »

Struny: čekání na matematika

Proč vše funguje jen v 10 nebo 26 rozměrech? Fyzika 21. století a matematika 20. století, co s tím? Jestliže je strunová teorie pole správná, měli bychom v principu být schopni vypočíst podle ní hmotnost protonu a dostat se do styku s jinými známými hodnotami, jako jsou hmotnosti různých částic. …

více »

Krystalografové si posvítili na nejlehčí atomy v nejmenších krystalech

Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR stojí v čele mezinárodního týmu, který vyvinul novou metodu analýzy rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech. Tato metoda dosáhla takové přesnosti, že pomocí ní bylo možné určit pozice i těch nejlehčích existujících atomů – atomů vodíku. Přesnost a spolehlivost metody byla demonstrována v práci, která …

více »

Úvod do smyčkové kvantové gravitace

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Smyčková kvantová gravitace je snaha o skloubení obecné relativity s kvantovou teorií. Je to umírněný pokus, neboť vychází jenom z hypotéz, které jsou v obou teoriích již obsaženy, pouze je vhodným způsobem přepisuje do podoby, aby byly navzájem slučitelné. Důsledky jsou však radikální: poskytují další hlubokou proměnu našeho pohledu na strukturu reality. Je …

více »

Blízko absolutní nuly teče elektrický proud po kapkách

Christian Ast a jeho kolegové z Ústavu Maxe Plancka nakonec dokázali přimět elektrony, aby se chovaly jako kvanta – oddělené částice. Při teplotě kolem 0,015 stupňů nad absolutní nulou se, jak zaznamenal STM mikroskop, elektrický proud rozdělil na jednotlivé elektrony a namísto toku začal „odkapávat“. Jakkoliv je STM mikroskop extrémně …

více »

Temné hmoty prý může ubývat

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Jako kdyby temná hmota nebyla dost záhadná sama o sobě, prý se navíc může rozkládat. V době krátce po velkém třesku jí bylo o 2-5 % víc než dnes. K takovému závěru došli ruští vědci analyzující data ze sondy Planck, zejména mapy teplotních odchylek reliktního záření. Tato data umožňují vypočítat …

více »

Zemřela Vera Rubinová, naměřila temnou hmotu

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Ve věku 88 let zemřela americká astronomka Vera Rubinová, která se zabývala rotací galaxií. S odvoláním na jejího syna o tom dnes informovala agentura AP. Vědecké objevy Rubinové jsou považovány za silný důkaz existence takzvané temné hmoty. Vědkyně zemřela v neděli přirozenou smrtí, oznámil dnes její syn Allan. Rubinová se …

více »

Výročí Roberta van de Graaffa: generátor vysokého napětí

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Stěžejním vynálezem amerického fyzika Roberta van de Graaffa, který se narodil 20. prosince 1901, byl generátor vysokého napětí, původně sestavený k urychlování nabitých částic. Toto zařízení slouží také k nahromadění velkého množství statického náboje použitelného pro experimenty. První generátor z roku 1929 vytvořil napětí 80.000 voltů, již o dva roky …

více »

Geometrie a podivné chování vody v kapilárách

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Trubička o určité geometrii se vyprázdní pouze díky kapilárním silám, tedy i bez přítomnosti gravitace. Dosud se mělo za to, že pokud se úzká trubička naplní vodou a umístí do vodorovné polohy, kapalina v ní zůstane. K velkému překvapení však vědci nyní zjistili, že má-li vnitřní průřez trubičky určitý tvar, …

více »