Archiv článků: fyzika

Mezinárodní tým vědců, který tvoří fyzici z Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy, Hitachi Cambridge Laboratory a University of Cambridge a University of Nottingham ve Velké Británii, a Texas A&M University ve Spojených státech, představil experimentální realizaci tranzistoru, jehož funkce je založena na spinu elektronu. Práce byla publikována 24. …

Skupina S. Kamby z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s řadou amerických spolupracovníků teoreticky navrhla a také experimentálně využila mechanického napětí ve velmi tenkých vrstvách EuTiO3 k umělé přípravě feroelektrika, které je zároveň silným umělým magnetem. V současné době se k digitálnímu záznamu dat používají CD či hard disky, …

Před dvěma lety byla udělena Nobelova cena za teoretické vysvětlení spontánního narušení symetrie u elementárních částic. Tato teorie mimo jiné objasňuje, proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty. Podle této teorie by měly mít částice jako elektron, neutron atd. elektrický dipólový moment. To je zdánlivě nesmyslné, protože neutron nemá …

Vědci z mezinárodní kolaborace D0 z Fermiho národní urychlovačové laboratoře provozované americkým ministerstvem pro energetiku (Department of Energy) v pátek 14.5.2010 oznámili, že nalezli důkaz výrazného narušení symetrie mezi hmotou a antihmotou v chování částic obsahujících b kvark, jež přesahuje efekt očekávaný současnou teorii, tzv. Standardním modelem částicové fyziky. Nový …

Na největším fyzikálním experimentu všech dob, při kterém evropští vědci v těchto dnech za mimořádné pozornosti světových médií napodobují podmínky v počátcích rozpínání vesmíru, se podílejí i čeští odborníci. Pomocí datových spojení vybudovaných akademickým sdružením CESNET se data z experimentu přenášejí do výpočetního střediska v Praze s minimální časovou prodlevou. …

Vědci z ALICE měli tentokrát štěstí. 23. listopadu 2009, při první fázi spouštění obřího urychlovače částic LHC Evropské laboratoře jaderného výzkumu CERN v Ženevě, se jim podařilo ve vnitřním dráhovém detektoru ITS zaznamenat stopy částic vznikajících ve srážkách dvou proti sobě letících protonů. Pouhých 284 případů protonových srážek získaných při …

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR spolu se svými zahraničními kolegy představili realizaci nového spinového fotovoltaického článku, který přímo konvertuje kruhově polarizované světlo na elektrický signál v polovodičovém čipu. Objev otevírá možnosti pro integraci optoelektronických a spintronických součástek a představuje nový efektivní způsob detekce spinů unášených elektrickými proudy v …

Vědci z experimentů CDF a DZero ve Fermiho národní urychlovačové laboratoři, provozované americkým ministerstvem pro energetiku, pozorovali srážky částic s nepárovou produkcí top kvarku, tzv. ,single top kvark‘. Tento objev nepárové produkce top kvarku potvrzuje důležité parametry fyziky částic a je významný i pro pátrání po Higgsově bosonu na fermilabském …

Teritorium, kde se může Higgsův boson nacházet, se neustále zmenšuje. Nové výsledky potvrdily, že jeho se hmota nemůže nalézat mezi 160 a 170 GeV/c na 2. Higgsův boson je jedním ze základních kamenů tzv. standardního modelu. Nejnovější data z experimentů CDF a DZero na urychlovači Tevatron ve Fermilabu (Fermi National …

Akademie věd je koordinátorem projektu vybudování České národní synchrotronové laboratoře (CNSL), jehož výsledkem by měl být moderní urychlovač elektronů 3. generace s experimentálními svazky, které učiní CNSL jedinečnou v Evropě. Výstavba a využití synchrotronu povede k rozvoji high-tech průmyslu (např. elektroniky, vakuové, měřící a diagnostické techniky) a v budoucnosti přispěje …