Archiv článků: galaxie

Analýza periodických pulzů gama záření z aktivních jader (blazarů) netypických galaxií vede vědce k hypotéze, že tyto galaxie by mohly ve svých centrech skrývat nikoliv jednu, ale hned dvě černé díry. Zatím jde ovšem stále o teorii bez přímého důkazu. Studie založená na pozorováních z Fermiho dalekohledu (Fermi Large Area …

Slapové jevy existují i na úrovni galaxií. Dvě galaxie obíhající kolem sebe mohou vytvářet tzv. přílivové ocasy (také: slapové ocasy, galaktické ocasy), když gravitační síly vytahují hmotu do prostoru mezi galaxiemi. Studium těchto struktur nám umožňuje lépe porozumět interakcím mezi galaxiemi, jejich srážkám a fúzím. K těm dochází i v …

Kolem Mléčné dráhy obíhá menší, trpasličí galaxie Střelec (respektive „galaxie ve Střelci“) a čas od času se její dráha přímo protne s diskem Mléčné dráhy. Některé studie uvádějí, že celý typický tvar naší Galaxie je důsledkem minimálně tří známých srážek s galaxií ve Střelci v posledních 6 miliardách let. Podle …

Obří černé díry najdeme v centrech všech nebo alespoň většiny galaxií, jejich velikost se ale liší. Platí, že ty supermasivní najdeme ve větších galaxiích, nebo zde existuje jiná závislost? Rebecca Minsley a Andreea Petric z University of Hawaii at Manoa nyní navrhují následující korelaci. Mezihvězdný plyn a prach přispívají jak …

Je to rozhodně divná a hodně revoluční představa, která se hned tak asi nestane fyzikálním mainstreamem. Současně je to ale výsledek vzešlý z velké/renomované instituce (ESA). To, že vesmír je izotropní, ve všech směrech stejný, vyplývá z modelu expanze – velkého třesku, navíc eventuální nepravidelnosti by měla vyhladit inflace (celý …

Rychlost rozpínání vesmíru (hodnota Hubbleovy konstanty) změřená pomocí rudého posuvu v záření určité třídy supernov a na základě reliktního záření (mikrovlnného záření kosmického pozadí) dávají různé výsledky. Rozdíl se pohybuje okolo 10 %, není tedy řádový, ale i tak to astrofyzikové pokládají za problém. Je to přece jen příliš na …

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější blazar, tedy aktivní galaktické jádro pravděpodobně skrývající obří černou díru. Jmenuje se velmi poeticky: PSO J030947.49+271757.31. Objekt je starý téměř 13 miliard let a ukazuje, jak vypadal vesmír necelou miliardu let po velkém třesku. Už tehdy zřejmě existovaly galaxie cca dnešního typu a obří černé díry …

Naše galaxie Mléčná dráha je z roviny disku mírně zvlněná, na jedné straně se disk natáčí „nahoru“ a na druhé naopak. Na základě dat ze satelitu Gaia Evropské kosmické agentury nyní vědci navrhují, že tato deformace může být důsledkem nedávné srážky s některou ze sousedních galaxií. Tvar disku je znám …

Astronomové zkoumali galaxii NGC 4490, někdy označovanou jako Kokon. Známa je už od 60. let, ale kupodivu si dosud nikdo nevšiml, že má dvě jádra. Jedná se o útvar o řád menší než Mléčná dráha, který se od nás nachází ve vzdálenosti asi 30 milionů světelných let. Jak se nyní …

Kosmologie s temnou hmotou je velmi citlivá na frekvenci supernov a jejich podílu na distribuci hmoty v galaxiích, což v případě teorií MOND nehraje velkou roli. Vědci z univerzit v Bonnu a Štrasburku dokázali popsat vznik galaxií ve vesmíru, který by neobsahoval temnou hmotu. Do počítačové simulace namísto toho zadali …