Archiv článků: galaxie

Když si vědci prohlédli první snímky nejstarších galaxií vesmíru pořízené Vesmírným dalekohledem Jamese Webba, byli šokováni. Mladé galaxie se zdály být příliš jasné, příliš hmotné a příliš vyvinuté na to, aby vznikly tak brzy po velkém třesku. Tento překvapivý objev dokonce přiměl některé fyziky zpochybnit standardní model kosmologie (poznámka: standardním …

Astronomové objevili první bublinu galaxií, obrovskou vesmírnou strukturu, o níž se předpokládá, že je „zkamenělým“ pozůstatkem z doby těsně po velkém třesku. Bublina se rozprostírá na ploše miliardy světelných let, takže je 10 000krát širší než Mléčná dráha. Přitom se od nás nachází relativně blízko, asi 820 milionů světelných let …

Mléčná dráha aktuálně krade hvězdy menším sousedním galaxiím. Podobná masová migrace hvězd probíhá i v sousední Galaxii v Andromedě. Není to až tak překvapivé, ale zachytit se tento proces mimo naši galaxii podařilo prý vůbec poprvé. Výsledky jsou založeny na datech z přístroje DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) na dalekohledu …

Pomocí radioteleskopu ALMA astronomové zaznamenali magnetické pole galaxie tak vzdálené, že jejímu světlu trvalo více než 11 miliard let, než dorazilo až k nám. Objekt tedy pozorujeme tak, jak vypadal, když byl vesmír jen 2,5 miliardy let starý. Výsledek astronomům přináší zásadní informace o tom, jak se utvářela magnetická pole …

Přesvědčivý důkaz existence supermasivních černých dvojděr v aktivních galaktických jádrech přinesl mezinárodní výzkumný tým, kterého součastí byl i astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky studie, která zpracovávala data získaná největšími radioteleskopy na světě, byly nedávno prezentovány v prestižním odborném časopise The Astrophysical Journal. Na výzkumu se podílel …

Průzkum Kansaské univerzity založený na datech z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba odhalil, že aktivní galaktická jádra (supermasivní a aktuálně rostoucí/aktivní černé díry, AGN) jsou vzácnější, než astronomové dříve předpokládali. Aktivní galaktická jádra se vyznačují silnými výtrysky, které aktivně nasávají plyny a vykazují svítivost, jež u typických obřích černých děr v …

Výzkum vědců z NASA a japonské Osaka University naznačuje, že bludných, osamělých planet je mnohem více než těch, které obíhají kolem hvězd. Výsledky naznačují, že vesmírný dalekohled NASA Nancy Grace Roman, který má být vypuštěn v květnu 2027, by mohl objevit zhruba 400 potulných světů o hmotnosti Země. A nová …

Webbův dalekohled v poslední době několikrát potvrdil existenci velmi hmotných černých děr už ve velmi raném vesmíru. Jak mohly černé díry v době méně než miliardu let po velkém třesku tak rychle narůst – do hmotnosti v miliardách Sluncí? Chi-Hong Lin a Ke-Jung Chen z Čínské akademie věd a Chorng-Yuan …

Astronomové došli na základě analýzy nových dat k závěru, že supermasivní černé díry zakryté prachem s větší pravděpodobností rostou a přitom uvolňují obrovské množství energie, pokud se nacházejí uvnitř galaxií, které se brzy srazí se svým sousedem. Černé díry uprostřed většiny galaxií pohlcují prach a plyn, který do nich padá. …

Kosmická pavučina (vlákna, web, strands, filaments…) je nejrozsáhlejší uspořádanou strukturou, kterou dokážeme pozorovat ve známém vesmíru. Jde o jednotku ještě „nad“ galaktickými kupami. Předpokládáme, že tyto struktury byly zpočátku tenké a teprve postupem času mohutněly („zvýrazňovaly se“) spolu s tím, jak gravitace přitahovala hmotu k sobě. Astronomové využívající Vesmírný dalekohled …