Je to celé pořádně zamotané. Současní Homo sapiens s výjimkou afrických populací mají geny neandrtálců. Nová studie ale ukazuje, že samotní neandrtálci pro změnu zdědili nejméně 6 % svého genomu od dnes již vyhynulé linie raných moderních lidí. Moderní lidé migrovali do Eurasie asi před 75 000 lety; na Blízkém …
více »Dog Aging Project: obří databáze psích genomů pomůže studovat i stárnutí člověka
O stárnutí psů toho ve skutečnosti mnoho nevíme, tedy kromě empirických poznatků chovatelů. Velká plemena obecně stárnou rychleji, ale nemusí to být pravidlem. Bez ohledu na průměrný věk dožití také obecně platí, že přírodnější plemena dospívají pomaleji (mají v tomto ohledu „blíže k vlku“). A k tomu všemu máme spoustu …
více »Olomoučtí vědci se podíleli na rozluštění genomu žita
Důležité geny rezistence žita lze přenést do pšenice, a zvýšit tak její odolnost. Po čtyřech letech bádání vědci rozluštili genetickou informaci žita. Objev poslouží expertům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop …
více »Sekvence DNA neřídí jen evoluce, ale i entropie
Chargaffovo pravidlo tvrdí, že na 1 vláknu DNA je počet adeninů téměř stejný jako thyminů a počet cytosinů téměř stejný jako guaninů (nesouvisí s komplementaritou, jde o jeden řetězec). Obecněji to už neplatí, purinových a pyrimidinových bází může být a běžně také je různý počet (na jednom vláknu DNA, a …
více »