Archiv článků: geologie

Zemětřesený roj sestává až z tisíců mikrozemětřesení. Pozornost vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR se během následujícího roku a půl zaměří severně od Chebu. Ve spolupráci s českými a německými kolegy rozmístí na ploše 10 000 km2 na 300 seismických přístrojů a budou měřit i nejslabší mikrozemětřesení. Při rozsáhlém …

Pro vývoj Europy jsou klíčové její sousední měsíce Io a Ganymed. V prestižním časopise Science Advances vyšla v červnu studie přinášející nové poznatky o koloběhu ledu na Jupiterově měsíci Europa. Hlavním autorem článku je doktorand Matfyzu a univerzity v Nantes Martin Kihoulou. Český doktorand s konžskými kořeny v nové studii …

Nový výzkum praví – před 3,6 miliardami let zmrzl oxid uhličitý z atmosféry Marsu a uložil se na vrcholu vodní ledové pokrývky na pólech, čímž izoloval teplo vycházející z nitra Marsu a zvýšil tlak na led. To způsobilo, že zhruba polovina všech zásob vody na Marsu roztála a tekla po …

Na počátku vývoje Země neobsahovala atmosféra žádný kyslík. Přesto se železo rozpuštěné v oceánech oxidovalo v gigantických množstvích a ukládalo se jako hornina. Dnes se s ním můžeme setkat například v podobě pásové železné rudy v Jižní Africe. Nová studie zkoumá, jak různé bakterie vylučují nerozpustné železo v rámci svých …

Jedna z nejikoničtějších hor české krajiny, Říp, odhaluje dávno zapomenutou sopečnou minulost. Nový výzkum českých geologů ukazuje, že tato symbolická dominanta je pozůstatkem lávového jezera, které vzniklo před více než 26 miliony lety během výbušné erupce tzv. maarového vulkánu. Výzkumný tým pod vedením Filipa Tomka z Přírodovědecké fakulty Univerzity karlovy …

Severní nížiny Marsu skrývají tisíce malých kuželů, které podle vědců vznikly před miliony let vytékáním bahna z podzemí. Na první pohled připomínají pozemské bahenní sopky, ovšem na rudé planetě se bahno chová zcela jinak než na Zemi. Důvodem je extrémně nízký atmosférický tlak, který ovlivňuje stabilitu vody. Klíčovou roli v …

Mars měl kdysi na povrchu vodu a teplejší klima, dnes je chladný a suchý. Unikla většina vody do vesmíru, nebo se nachází uvnitř planety? Nová studie se zaměřuje právě na otázku, kolik vody dokáže pojmout hornina pod povrchem – a to těsně pod ním. Vědci z japonské Tohoku University pomohli …

V průběhu milionů let se v sedimentárních horninách formovaly železité konkrece – malé kulovité útvary bohaté na železo, o velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří studovali tyto konkrece v pískovcích Utahu, objevili překvapivě složité magnetické vzorce. Výzkum ukázal, že tyto útvary …

Atmosférický oxid uhličitý (CO2) je kľúčovým skleníkovým plynom Zeme, ktorý ovplyvňuje klimatické a životné podmienky na súši, ako aj v oceánoch. Jeho úloha nám je pri súčasných klimatických zmenách pomerne dobre známa, no jeho dlhodobé pôsobenie v geologickej minulosti bolo doteraz slabo zdokumentované, pretože rekonštrukcia dávneho CO2 na základe horninového …

Kdybychom se ale mohli vrátit o 314 milionů let zpět do geologické minulosti, tak bychom se neocitli na horském hřebenu, ale uprostřed rozsáhlých bažin s podivnou flórou… Vybavíme-li si Krušné hory v souvislosti s těžbou nerostů, nejspíš … si představíme rozsáhlé povrchové velkolomy s gigantickými rypadly zakusujícími se do mocné …