Diamantový déšť? Superionická voda? To jsou jen dva návrhy, s nimiž planetární vědci přišli pro to, co se skrývá pod hustou, namodralou vodíkovo-heliovou atmosférou Uranu a Neptunu. Ale prý to může být jinak. Podle nové teorie je nitro obou těchto planet složené ze 2 vrstev, které se podobně jako olej …
více »Ordovická radiace a silur ve středních Čechách
Silur má sice daleko do velké globální katastrofy, ale obsahuje větší množství izotopových výkyvů než jiná období. Vraťme se do poslední fáze kambrického vulkanismu, které se na okraji rozevírajícího se riftu přelilo až do ordoviku. Ordovik je dlouhé, 40 Ma let trvající období, vyplněné mnoha bouřlivými geologickými procesy. Během ordoviku …
více »Na Marsu byl asi i dávný oceán
Před miliardami let tekly na rudé planetě téměř jistě řeky. Ale vlévaly se do oceánu(ů), končily v menších jezerech nebo vysychaly v poušti? Nový výzkum vědců z University of Arkansas našel v geologii Marsu silné důkazy o existenci oceánu na severní polokouli planety. Je to celkem podstatný závěr: V zásadě …
více »Matematika může pomoci s předvídáním sopečných erupcí
Významným úkolem vulkanologů je předpovídání sopečných erupcí, které je ale většinou velmi nespolehlivé. Vědci v časopise Nature Reviews tvrdí, že pro zlepšení předpovědí je třeba studovat celý magmatický systém sopek jako takzvaný komplexní systém – podobně jako třeba počasí. Vylepšené modely sopečných systémů by mohly dále pomoct při hledání nových …
více »Ostravští geomorfologové odhalili, kde na Zemi hrozí největší sesuvy
Geomorfologové Ostravské univerzity přinášejí nový pohled na nejničivější megasesuvy. Ve své aktuální studii zveřejněné v prestižním časopise Communications Earth & Environment z portfolia Nature potvrdili, že vznik megasesuvů nejvíce ovlivňuje typ reliéfu a geologická historie krajiny. Nejohroženějšími místy naší planety jsou tak okraje pohoří podél významných geologických zlomů a vulkanické …
více »Ceres je už dnes studený, ale dřív mohl mít podmínky pro život
Nový výzkum NASA zjistil, že planetka Ceres mohla mít trvalý zdroj chemické energie k podpoře metabolizmu některých mikroorganismů pozemského typu. Neexistují žádné důkazy o tom, že by na Ceresu (nebo snad lépe „na Cereře“? název podle římské bohyně úrody, takže ženský rod?) někdy existovaly mikroorganismy, nicméně podle nového výzkumu by …
více »Na Chebsku začíná rozsáhlý seismický experiment ELISE
Zemětřesený roj sestává až z tisíců mikrozemětřesení. Pozornost vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR se během následujícího roku a půl zaměří severně od Chebu. Ve spolupráci s českými a německými kolegy rozmístí na ploše 10 000 km2 na 300 seismických přístrojů a budou měřit i nejslabší mikrozemětřesení. Při rozsáhlém …
více »Jak „dýchá“ Europa: koloběh ledu a místní tektonika
Pro vývoj Europy jsou klíčové její sousední měsíce Io a Ganymed. V prestižním časopise Science Advances vyšla v červnu studie přinášející nové poznatky o koloběhu ledu na Jupiterově měsíci Europa. Hlavním autorem článku je doktorand Matfyzu a univerzity v Nantes Martin Kihoulou. Český doktorand s konžskými kořeny v nové studii …
více »Řeky a jezera na Marsu mohly existovat i v mrazivém chladu
Nový výzkum praví – před 3,6 miliardami let zmrzl oxid uhličitý z atmosféry Marsu a uložil se na vrcholu vodní ledové pokrývky na pólech, čímž izoloval teplo vycházející z nitra Marsu a zvýšil tlak na led. To způsobilo, že zhruba polovina všech zásob vody na Marsu roztála a tekla po …
více »Mikrobi v dávných oceánech používali v boji o železo jedovatý plyn
Na počátku vývoje Země neobsahovala atmosféra žádný kyslík. Přesto se železo rozpuštěné v oceánech oxidovalo v gigantických množstvích a ukládalo se jako hornina. Dnes se s ním můžeme setkat například v podobě pásové železné rudy v Jižní Africe. Nová studie zkoumá, jak různé bakterie vylučují nerozpustné železo v rámci svých …
více »
Sciencemag.cz
