Archiv článků: geologie

Kapalná voda byla na Marsu ještě před 742 miliony lety

Před 11 miliony let narazil do Marsu asteroid. Jeden z kusů vyvrženého materiálu nakonec narazil do Země poblíž Purdueovy univerzity (USA, Indiana) a je jedním z mála meteoritů, které lze vystopovat přímo k rudé planetě. Nazývá se Lafayettský meteorit. Během prvních výzkumů Lafayettského meteoritu vědci zjistili, že materiál na Marsu …

více »

Dopad obřího meteoritu mohl kdysi dávno životu spíše pomoci

Impakty asteroidů a dalších těles představují ničivé události, které stojí za (některými) masovými vymíráními. Tím dochází zase obvykle k následnému zrychlení evoluce. Speciálně před více než 3 miliardami let mohla taková událost fungovat ještě jinak, bez vymírání. Nadja Drabon z Harvardu uvádí, že před asi 3,26 miliardami let došlo k …

více »

Geografové přinášejí nový pohled na riziko přírodních katastrof spojených se stolovými horami

Geografové Ostravské univerzity s kolegy z dánsko-grónské Geologické služby a polské Wroclavské univerzity mohou přispět k lepšímu pochopení přírodních katastrof spojených se sesuvy. Jejich výzkum stolových hor napříč světem přináší nové informace o rizicích sesuvů v návaznosti na klimatickou změnu a upozorňuje na nutnost ucelenějšího monitoringu těchto přírodních procesů. Díky …

více »

Voda na exoplanetách má být častější – a co z toho vyplývá pro jejich obyvatelnost

Země má železné jádro obklopené pláštěm z křemičitanů a oceány na svém povrchu. Tento jednoduchý model planety se dodnes používá i pro zkoumání exoplanet. Teprve v posledních letech jsme si začali uvědomovat, že planety jsou složitější. Většina dnes známých exoplanet se nachází v blízkosti své hvězdy. To znamená, že jde …

více »

Vodu v hlubinách Marsu nepřeceňovat

(c) NASA, licence obrázku public domain

V minulém týdnu prošla napříč českými médii informace o tom, že hlubiny Marsu jsou (mají být) plné vody. Pomocí měření seismické aktivity našli geofyzici důkazy o existenci velkého podzemního rezervoáru kapalné vody – takového množství, které by mohlo naplnit oceány na povrchu planety a pokrýt celý její povrch do průměrné …

více »

Oxid železnatý v hlubinách Země odolává extrémním teplotám a tlakům

Hranice zemského jádra a pláště představuje rozhraní mezi (cca) železným kovovým jádrem Země a silnou kamenitou vrstvou pláště těsně nad jádrem. Je to přirozeně svět extrémních tlaků a teplot. Nejnovější výzkumy provedené pomocí měření rychlosti seismických vln ukazují, že nejspodnější vrstva zemského pláště je ve skutečnosti složitá a heterogenní – …

více »

Vozítko Perseverance objevilo na Marsu skálu s potenciálními známkami dávného života

Skála Cheyava Falls (Cheyavské vodopády) plná žilek přitahuje pozornost vědeckého týmu roveru NASA Perseverance. Analýza provedená přístroji na palubě roveru ukazuje, že skála ve tvaru šipky má vlastnosti, které odpovídají definici možného indikátoru mikrobiálního života. Vykazuje chemické znaky a struktury, které mohly být vytvořeny životem před miliardami let, kdy v …

více »

Kde se třese Mars? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis

Americká mise InSight prokázala, že Mars je stále seismicky aktivní. Oblast Tharsis, největší sopečně-tektonická část planety, byla ovšem svou polohou mimo dosah seismometru SEIS. Případné otřesy vzniklé v této lokalitě by seismometr nedokázal zaznamenat, vzhledem k jeho poloze by totiž průchod seismických vln odstínilo jádro planety. Vědecký tým s účastí …

více »

Úvod do ichnologie

Slova s řecko-latinským základem, která označují předmět našeho zájmu, jsou ichnofosilie (zkamenělé stopy) a ichnologie (vědní obor zabývající se ichnofosiliemi). České ekvivalenty jsou bohužel banální. Všichni známe z přírody stopy živočichů a dokážeme si představit, že mohou „zkamenět“, tedy stát se součástí horninového (fosilního) záznamu. Pojem ichnofosilie (z řeckého ichné …

více »