Severní nížiny Marsu skrývají tisíce malých kuželů, které podle vědců vznikly před miliony let vytékáním bahna z podzemí. Na první pohled připomínají pozemské bahenní sopky, ovšem na rudé planetě se bahno chová zcela jinak než na Zemi. Důvodem je extrémně nízký atmosférický tlak, který ovlivňuje stabilitu vody. Klíčovou roli v …
více »Půda Marsu může být už těsně pod povrchem plná vodního ledu
Mars měl kdysi na povrchu vodu a teplejší klima, dnes je chladný a suchý. Unikla většina vody do vesmíru, nebo se nachází uvnitř planety? Nová studie se zaměřuje právě na otázku, kolik vody dokáže pojmout hornina pod povrchem – a to těsně pod ním. Vědci z japonské Tohoku University pomohli …
více »Železité konkrece: Magnetické otisky dávné historie na Zemi i Marsu
V průběhu milionů let se v sedimentárních horninách formovaly železité konkrece – malé kulovité útvary bohaté na železo, o velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří studovali tyto konkrece v pískovcích Utahu, objevili překvapivě složité magnetické vzorce. Výzkum ukázal, že tyto útvary …
více »Fosilie odhalují příčinu jedné z největších klimatických změn
Atmosférický oxid uhličitý (CO2) je kľúčovým skleníkovým plynom Zeme, ktorý ovplyvňuje klimatické a životné podmienky na súši, ako aj v oceánoch. Jeho úloha nám je pri súčasných klimatických zmenách pomerne dobre známa, no jeho dlhodobé pôsobenie v geologickej minulosti bolo doteraz slabo zdokumentované, pretože rekonštrukcia dávneho CO2 na základe horninového …
více »Brandov – tropické pralesy místo Krušných hor?
Kdybychom se ale mohli vrátit o 314 milionů let zpět do geologické minulosti, tak bychom se neocitli na horském hřebenu, ale uprostřed rozsáhlých bažin s podivnou flórou… Vybavíme-li si Krušné hory v souvislosti s těžbou nerostů, nejspíš … si představíme rozsáhlé povrchové velkolomy s gigantickými rypadly zakusujícími se do mocné …
více »Kapalná voda byla na Marsu ještě před 742 miliony lety
Před 11 miliony let narazil do Marsu asteroid. Jeden z kusů vyvrženého materiálu nakonec narazil do Země poblíž Purdueovy univerzity (USA, Indiana) a je jedním z mála meteoritů, které lze vystopovat přímo k rudé planetě. Nazývá se Lafayettský meteorit. Během prvních výzkumů Lafayettského meteoritu vědci zjistili, že materiál na Marsu …
více »Dopad obřího meteoritu mohl kdysi dávno životu spíše pomoci
Impakty asteroidů a dalších těles představují ničivé události, které stojí za (některými) masovými vymíráními. Tím dochází zase obvykle k následnému zrychlení evoluce. Speciálně před více než 3 miliardami let mohla taková událost fungovat ještě jinak, bez vymírání. Nadja Drabon z Harvardu uvádí, že před asi 3,26 miliardami let došlo k …
více »Rover Perseverance objevil na Marsu neobvyklý pruhovaný kámen
Minulý týden rover Perseverance spatřil zvláštní černobíle pruhovanou skálu. Něco podobného na Marsu dosud nikdo neviděl… Už je to téměř měsíc, co rover začal stoupat po strmých svazích vedoucích k okraji kráteru a pátrat po prastarých horninách, které by nás mohly poučit o rané historii planety. I když tyto svahy …
více »Geografové přinášejí nový pohled na riziko přírodních katastrof spojených se stolovými horami
Geografové Ostravské univerzity s kolegy z dánsko-grónské Geologické služby a polské Wroclavské univerzity mohou přispět k lepšímu pochopení přírodních katastrof spojených se sesuvy. Jejich výzkum stolových hor napříč světem přináší nové informace o rizicích sesuvů v návaznosti na klimatickou změnu a upozorňuje na nutnost ucelenějšího monitoringu těchto přírodních procesů. Díky …
více »Voda na exoplanetách má být častější – a co z toho vyplývá pro jejich obyvatelnost
Země má železné jádro obklopené pláštěm z křemičitanů a oceány na svém povrchu. Tento jednoduchý model planety se dodnes používá i pro zkoumání exoplanet. Teprve v posledních letech jsme si začali uvědomovat, že planety jsou složitější. Většina dnes známých exoplanet se nachází v blízkosti své hvězdy. To znamená, že jde …
více »