Archiv článků: geologie

Bahno na povrchu Země a Marsu se chová naprosto odlišně. Důvodem je nízký atmosférický tlak, který panuje na rudé planetě a způsobuje nestabilitu vody. Některé bahenní výlevy proto mohou připomínat kváskový chléb během pečení. Na vysvětlení těchto procesů se v experimentech, jejichž výsledky nyní uveřejnil časopis Journal of Geophysical Research: …

Nová studie tvrdí, že objevila důkazy o potenciálních ledovcích i na Merkuru. Některá zdejší prostředí prý mohou dokonce cca odpovídat extrémním lokalitám na Zemi. I když pravděpodobně neposkytnou takovou stabilitu, potenciálně obyvatelné pro život pozemského typu může být mnohem více míst, než se dosud předpokládalo. Autory nové studie jsou Alexis …

Před několika desetiletími seismologové při snímkování zemských hlubin identifikovali relativně tenkou vrstvu o tloušťce několik set kilometrů. Původ této vrstvy (tzv. E prime) byl až dosud záhadou. Mezinárodní tým vědců nyní zjistil, že voda z povrchu Země může pronikat hluboko do nitra planety, měnit složení vnější oblasti kovového tekutého jádra …

Mohutná anomálie hluboko v zemském nitru může být pozůstatkem srážky, při níž před 4,5 miliardami let vznikl Měsíc. Nová studie se opírala o metody výpočetní dynamiky tekutin, jejichž hlavních autorem byl Deng Hongping ze Šanghajské astronomické observatoře Čínské akademie věd. Převládající teorie předpokládá, že přibližně před 4,5 miliardami let došlo …

Pomocí atmosférických dat z Venuše a počítačového modelování měli vědci prokázal, že složení současné atmosféry (množství dusíku a oxidu uhličitého) a tlak na povrchu planety jsou možné pouze v důsledku rané formy deskové tektoniky. Tvrdí to tým vědců pod vedením výzkumníků z Brownovy univerzity. Ze zjištění dále vyplývá, že Venuše …

Nová analýza dat z vozítka Curiosity ukazuje, že velká část kráterů na Marsu mohla být kdysi dnem řek a místy potenciálně obyvatelnými pro život pozemského typu. Ve studii publikované v Geophysical Research Letters vědci (hlavní autor článku geolog Benjamin Cardenas z Pennsylvania State University) pomocí numerických modelů simulovali erozi na …

V oblasti Českého masivu se nachází ložiska zlata ekonomického významu, jako např. Mokrsko či Kašperské Hory. Tyto výskyty jsou spjaty s magmatickými/hydrotermální procesy variského stáří (před cca. 340 mil. lety). Studie, na níž se podíleli i pracovníci Geologického ústavu Lukáš Ackerman a Martin Svojtka, popisuje zcela nový typ mineralizace, jež …

První použití nové metody analýzy gravitace Marsu podporuje možnost, že planeta kdysi měla rozsáhlý oceán na severní polokouli. Výzkum vedl Jaroslav Klokočník, emeritní profesor Astronomického ústavu AV ČR. Mezi třemi spoluautory je i doc. Gunther Kletetschka působící na na Geofyzikálním ústavu Aljašské univerzity ve Fairbanksu a také na Přírodovědecké fakultě …

Před třemi miliardami let, během jednoho z posledních vlhkých období Marsu, tekl ze svahů hory mocný proud bahna a kamenů. Tento materiál se rozlil do vějířovitého tvaru, který byl později erodován větrem a nakonec se zformoval do podoby vysokého hřebene a zachoval. Mohl se tak v něm zachovat zajímavý záznam …

K nejdůležitějšímu, závěrečnému propojení několika řek, které vytvořily Vltavu, došlo v tom geologickém momentu, kdy „Malá Vltava“, tekoucí odněkud z rozhraní jižních a středních Čech směrem ku Praze, strhla na svou stranu řeku tekoucí opačným směrem někde od Tábora směrem k Českým Budějovicím. Tím nejenom změnila směr jejího toku, ale …