Archiv článků: grafen

Seznam 2D materiálů se rozšířil o telluren, tedy cca monoatomární vrstvu telluru. Na Rice University k němu došli náhodou, když experimentovali s oblíbenými dichalkogenidy přechodných kovů, které mají uplatnění především jako polovodiče. Méně než 1 nm tlustou vrstvu tellurenu lze získat celkem jednoduše při tavení práškového prvku (původním cílem bylo …

Na MITu přišli na způsob, jak už přímo při laboratorní výrobě grafenu zajistit, aby ve struktuře povrchu vznikly otvory o definované velikosti. Pro prakticky veškeré možné využití v elektronice by něco takového bylo nežádoucí, póry by nicméně mohly umožnit efektivní filtraci určitých molekul. Prototyp grafenového filtru má prozatím velikost poštovní …

Vědci z francouzského CNRS a dalších výzkumných institucí zjistili, že lidský enzym myeloperoxidáza umí rozkládat grafen. Jedná se o víceméně příznivou zprávu; grafen bude využívat stále více biomedicínské elektroniky, takže se bude dostávat i do těla a to by se s ním mělo umět vypořádat. Až dosud bylo známo, že …

Borofen, tedy 2D varianta bóru, má obvykle mřížku složenou z trojúhelníků; respektive jde o šestiúuhelník s jedním atomem uprostřed. Oproti grafenu je borofen ale mnohem flexibilnější a liší se i v řadě dalších ohledů – tak například bór není normálně složen z vrstev, takže borofen nelze připravit odlupováním (izolepou apod.); …

Fyzici z Massachusetts Institute of Technology (MIT) vytvořili grafenový bolometr, který pracuje mnohem rychleji a je daleko citlivější než konvenční zařízení. Bolometr je velmi citlivý přístroj určený pro měření intenzity slabého elektromagnetického záření nebo v opačném směru malých změn teploty. Ve spojení s teleskopem například umožňuje měřit záření hvězd a …

Změnou polohy molekuly lze vratně přecházet z magnetického stavu na čistém grafenu do nemagnetického v oblastech dusíkových atomů. Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci, Fyzikálního ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR v Praze našli nový způsob, jak řídit …

Twistrony: Unikátní vlastnosti 2D materiálů se ještě zvýrazňují, pokud na sebe přesně umístíme několik plochých vrstev. A pokud těmito vrstvami začneme navíc vůči sobě otáčet… Vědci v Columbia University nyní v Science nenavrhují pouze samotnou technologii výroby materiálů na míru, ale přímo „twistronickou elektroniku“ – tj. posouvání a otáčení vrstev …

Nové grafenové elektrody se dají implantovat do mozku jedna radost. Vědci z University of California v San Diegu zjistili, že nanočástice platiny snižují odpor (impedanci) grafenu až 100krát, a přitom skoro nemění průhlednost materiálu. Vědci díky tomu dokázali přesně zaznamenávat mozkovou aktivitu transgenních myší jak na větší ploše, tak i …

Grafen má výjimečné vlastnosti, pro některé z aplikací je však nevýhodou malá šířka zakázaného pásu. Jak postupovat, potřebujeme-li polovodič? Pokusy grafen dotovat jinými prvky nás často zase připraví o jeho unikátní vlastnosti. Matthew Yankowitz a jeho kolegové z Columbia University tvrdí, že jednou z možností je změna tlaku. Grafen vložili …

Částice se na povrchu musela držet a „neutéct“, ale současně se s ní dalo pohybovat. Českým vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se podařilo kontrolovaně uvést do pohybu nanočástice na povrchu grafenu. To se dosud pro svou náročnost a delikátnost žádnému vědeckému týmu na světě nepodařilo. Princip tohoto …