Archiv článků: grafen

Twistronika a magický úhel. Jednoelektronový tranzistor, různé typy qubitů v jediném zařízení. Nejnovější kouzla s grafenem. V Natuture Nanotechnology vyšly hned dvě studie popisující, jak lze vlastnosti grafenové dvojvrstvy ovládat pomocí vnějšího elektrického napětí. Jedná se opět o grafen s pootočením o magický úhel 1,1 ° (přesněji řečeno, jedna ze …

Jak je již několik let známo, dvě vrstvy grafenu pootočené vůči sobě o „magický úhel“ 1,1° mají ještě podivnější vlastnosti než samotný grafen. Dvojvrstva mj. funguje jako supravodič a předpokládá se, že na tomto základě by mohlo jít vytvořit supravodivost za pokojové teploty bez toho, aby bylo třeba extrémních tlaků. …

Borofen, tedy atomární vrstva bóru, by oproti grafenu mohl nabízet některé výhodnější vlastnosti, je např. lehčí, pružnější a pevnější. Jenže až dosud využití tohoto 2D materiálu zásadně omezovala jeho nestabilita – vyžadoval ultravysoké vakuum, protože na vzduchu dochází k okamžité oxidaci. Výsledný materiál pak již např. není elektricky vodivý a …

Grafenové pásky (nanoribbons) mají oproti grafenu ve větší ploše řadu speciálních vlastností. Lze je vyrobit jak metodou shora dolů, tj. cca řezáním, tak i zdola, tedy růstem po atomech. Tímto způsobem se dají získat pravidelnější struktury s méně kazy, nicméně až dosud celý postup vyžadoval zlatý substrát a ultravysoké vakuum. …

Po oxidech grafenu je tu i kyselina grafenová… Superkondenzátory dnes představují stále větší konkurenci pro klasické baterie/akumulátory i v běžné elektronice. Dokáží mnohem rychleji energii ukládat i poskytovat, jejich nevýhodou je však prozatím malá energetická hustota – oproti běžnému Li-Ion akumulátoru asi desetinová. Roland Fischer z Technické univerzity v Mnichově …

Kvantové tečky se již používají poměrně běžně, jedná se o potenciálové jámy v polovodičích, „virtuální atomy“, v nichž se podobně jako v normálních atomech mohou elektrony nacházet pouze na oddělených (kvantovaných) energetických vrstvách. Vědci nyní dokázali znázornit, jak vypadají vlnové funkce takto uvězněných elektronů ve dvojvrstvém grafenu. Kvantové tečky ve …

Struktura vzniklého „nanoledu“ se navíc od běžného ledu výrazně liší. Ani bod mrazu vody už není absolutní jistota. Vědcům pod vedením Martina Kalbáče z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Jany Vejpravové a Jiřího Klimeše z Matematicko-fyzikální fakulty UK se povedlo popsat proces, ve kterém se za určitých podmínek mění teplota, …

Grafen je obecně látka hydrofobní, ale jeho vločky s šířkou pod mikrometr už mají jiné, speciální vlastnosti. Na okrajích pak grafen molekuly vody přitahuje, samotná plocha dále odpuzuje. V důsledku toho by grafenové vločky mohly fungovat jako povrchově aktivní látka, např. emulgátor ve směsích vody a olejů (respektive obecně polárních …

A jak to souvisí s Hofstadterovým motýlem? Když grafenovou mřížku přesně zarovnáme na podklad s jinými speciálními vlastnostmi, nitrid bóru, dostaneme se k úplně nové fyzice. Právě to provedl tým University of Manchester, který vedli Andre Geim (spoluobjevitel grafenu a nositel Nobelovy ceny za fyziku) a Alexey Berdyugin. Již dříve …

Zvýšení vodivosti měděných drátů o 5 % by do budoucna mohlo např. zefektivnit provoz elektromobilů. Nový materiál zkoumaný na Pacific Northwest National Laboratory byl již otestován ve spolupráci General Motors. Ukázalo se, že modifikovaná měď má rovněž vyšší tažnost, tj. drát lze natáhnout o větší procento jeho původní délky, než …