Archiv článků: gravitační čočka

Jak se zde již několikrát psalo, měření rychlosti rozpínání vesmíru (Hubbleovy konstanty) různými metodami vedou k různým výsledkům. Rozdíl kolem 10 % sice znamená, že příslušné hodnoty jsou „v zásadě dobře“, ale současně se tím ukazuje, že zde přetrvává nějaký problém, jemuž pořádně nerozumíme. Dvě základní metody jsou založeny na …

Astronomové použili data ze dvou dalekohledů ke změření toho, jak sledovaná hvězda (zdánlivě) změnila svou polohu, když před ní procházel bílý trpaslík. Ze změřeného efektu gravitační čočky pak šlo vypočítat i hmotnost trpaslíka LAWD 37 odpovídající tomu, nakolik jeho hmotnost ovlivnila dráhu světla. Podobné stanovení hmotnosti jediné hvězdy se podařilo …

Astronomie jako věda začala právě s tím, že model zachycoval nejen pozorovatelné události, ale dokázal dát i nečekanou předpověď – typicky pro zatmění. Neobvyklé události se ale na obloze nedějí zase tak často, proto možnost něco předpovědět znamená vždy vítanou šanci na potvrzení, respektive falzifikaci konkrétních teorií. Nyní astronomové předpovídají, …

Gravitační vlny jsou slabé a obtížně detekovatelné, na rozdíl od elektromagnetického záření ovšem mnohem snáze procházejí hmotou. Dalo by se říct, že vesmír je pro ně průhledný. Astronomie sledující vesmír pomocí gravitačních vln proto potenciálně představuje mocný nástroj, její využití je ale teprve v počátcích. Chováním gravitačních vln si dosud …

Jak se zde již několikrát psalo, dvě hlavní metody používané k měření Hubbleovy konstanty (která odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru) dávají odlišné výsledky. Ne sice řádově, ale i rozdíl přes 5 % se považuje za problém. Sledování svítivosti supernov/cefeid a jejich rudého posuvu dává hodnoty asi 73 km/s na megaparsec (tj. …