Archiv článků: gravitační vlny

Při zániku rychle rotujících hvězd, jejichž hmotnost je 15 až 20krát větší než v případě Slunce, vznikají gravitační vlny. Po vyčerpání paliva tyto hvězdy implodují a následně explodují (kolapsar). Zůstane po nich černá díra obklopená rozsáhlým diskem zbytků materiálu, který pak rychle padá dovnitř. Událost trvá jen několik minut, deformuje …

Warp. Kosmická loď se teoreticky může pohybovat nejen pomocí motorů, ale i stlačováním prostoročasu před sebou. Je to sci-fi a funguje to tak zatím leda ve Star Treku, ale fyzikové seriózně zkoumají teoretickou možnost warpových pohonů už desítky let. Nová studie publikovaná v Open Journal of Astrophysics jde ještě o …

Nové výpočty vedou k závěru, že dvojice supermasivních černých děr mohou splynout do jediné větší černé díry kvůli dříve přehlíženému chování částic temné hmoty, a navrhují tak řešení „problému posledního parseku“. V loňském roce astronomové objevili pozadí gravitačních vln, jehož původcem měly být fúze obřích černých děr s hmotnostmi v …

Zatímco hlavní tón zůstává stabilní, vyšší podtóny se mohou výrazně lišit s malými změnami v blízkosti horizontu událostí. Opavští astrofyzikové při svém dlouhodobém výzkumu černých děr došli k zajímavému zjištění: gravitační vlny uvolňované z okolí černých děr nebo při slučování dvou hmotných těles ve vesmíru je doprovázeno vlněním, které se …

Fyzikové vyvinuli metodu detekce gravitačních vln o tak nízkých frekvencích, že by tímto způsobem mohly jít zkoumat rané fáze fúzí superhmotných černých děr. Pokud ovšem tyto vlny nezpůsobuje něco jiného. Metoda dokáže detekovat gravitační vlny, které oscilují pouze jednou za tisíc let, což je minimálně 100krát pomaleji než všechny dosud …

Astronomové na základě archivních dat z dalekohledu Gemini North proměřili nejtěžší dvojici obřích černých děr, jaká kdy byla nalezena. Splynutí dvou supermasivních černých děr je jev, který byl dlouho předpovídán, ale reálně nikdy pozorován. Nově prozkoumaný masivní pár ukazuje, proč je fúze těchto objektů podle všeho tak výjimečná/nepravděpodobná. Téměř každá …

Vzhledem k tak obrovským tlakům a hustotám, které stlačují i atomy a protony a elektrony přeměňují na neutrony, by se dalo předpokládat, že neutronové hvězdy mají téměř dokonale hladký povrch. Ve skutečnosti na nich ale zřejmě mohou existovat „hory“. Viz také: Maličké hory na neutronových hvězdách Díky studiu pulsarů dnes …

A jak to souvisí s temnou hmotou? Od první detekce v roce 2015 zaznamenaly detektory LIGO a Virgo přibližně 100 gravitačních vln. Určení zdrojů těchto gravitačních vln závisí na porovnání dat z detektorů s teoretickými modely, „šablonami“ (templáty) pro vlny vysílané jednotlivými typy zdrojů, tedy např. splývání černých děr, neutronových …

Projekt prvního českého vesmírného dalekohledu QUVIK, jehož vědeckou část budou řídit astrofyzici z Masarykovy univerzity, dostal zelenou. Odborníci z Ministerstva dopravy ČR a Evropské kosmické agentury (ESA) vybrali ze sedmi špičkových českých vesmírných projektů dva. Jedním z nich je QUVIK, projekt vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra, který bude …

Temná hmota by se mohla hromadit v neutronových hvězdách a přeměňovat je na černé díry. A jak to souvisí s gravitačními vlnami? Tým teoretických fyziků z Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji, Indian Institute for Science v Bengalúru a Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl novou metodu zkoumání temné hmoty. …