Archiv článků: gravitační vlny

Fúze nejhmotnějších těles, tedy černých děr a neutronových hvězd (v libovolných kombinacích), zřejmě závisejí na tom, kde k nim dojde. V relativně izolovaných oblastech proběhne proces jinak než tam, kde se v okolí nachází hodně hvězd. Takové hvězdy pak často fungují jako třetí těleso, které celý proces zprostředkuje („roaming“). A …

Kvark-gluonové plazma je stav hmoty, která je při extrémně vysokých tlacích a teplotách natolik stlačena k sobě, že existuje de facto ve formě volných kvarků. Odpovídající podmínky panovaly ve vesmíru krátce po velkém třesku, pokoušíme se jich dosáhnout v urychlovačích a mohly by existovat také v neutronových hvězdách, tedy až …

Jak se liší fúze neutronových hvězd a černých děr? Pozorování fúze binární neutronové hvězdy GW170817 umožnilo zpřesnit naše odhady parametrů neutronových hvězd. Výsledky získal mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu Maxe Plancka pro gravitační fyziku a Ústavu Alberta Einsteina v Hannoveru. Autoři studie Collin Capano a Badri Krishnan uvádějí, že …

Ozvěny v signálech gravitačních vln naznačují, že horizont událostí černé díry má komplikovanější povahu. A jak to souvisí s Hawkingem a entropií černých děr? Představa zesnulého Stephena Hawkinga o záření černých děr je dnes všeobecně přijímána, ale bez empirického důkazu. Z entropie černých děr vyplývá jejich teplota, z toho zase …

Pokud původní Einsteinovy rovnice použijeme k modelování rozpínání vesmíru, vychází z nich, že vlastnosti lokálních objektů nemají na vesmír jako celek vliv. Alespoň se tak dosud předpokládalo. Nyní ale dva vědci tvrdí, že v příslušném matematickém formalismu byla drobná chybka. Výsledkem je, vnitřní struktura vesmíru, především extrémní objekty typu černých …

Gravitační vlna, která k nám po 1,3 miliardy světelných let dorazila, je naprosto klasická vlna. LIGO v žádném případě nezaznamenal jednotlivé gravitony. Uvažujme masivní objekt, jako je hvězda. Podle Newtona a Faradaye generuje hvězda kolem sebe gravitační pole úměrné její hmotnosti. Ale pole nese energii. To je podle Newtona a …

Podle některých teorií, které jdou za standardní model částic, existují ve vesmíru ultralehké částice patřící mezi bosony. S běžnou hmotou interagují tak slabě, že je nedokážeme zachytit při srážkách v urychlovačích ani v detektorech temné hmoty. Možná bychom je však mohli zachytit pomocí gravitačních vln vznikajících při interakci černých děr. …

Aktuálně se prakticky nepochybuje o tom, že rychlost rozpínání vesmíru se zvyšuje, ale jaká jsou konkrétní čísla? Změnu rychlosti rozpínání vyjadřuje Hubbleova konstanta. Dokážeme ji změřit poměrně přesně, problém však spočívá v tom, že výsledky získané dvěma různými metodami se od sebe liší až o 10 %. Není to rozdíl …

Podle vědců bychom mohli zachytit gravitační vlny z binárních systémů s exoplanetou. Znělo to jako sci-fi, ale už tři roky je to realita všedních dní. Vědcům se podařilo zachytit gravitační vlny. Ty úplně první zaznamenal systém LIGO v roce 2015. Zdrojem byla srážka dvou černých děr. Vědci se dnech zaměřují …

Detekce gravitačních vln a jejich přiřazení konkrétní události poskytuje další metr, kterým můžeme datovat velký třesk. Pozorování sloučení a exploze dvojice neutronových hvězd je považováno za největší vědeckou událost loňského roku. Viz také: Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln Peter Blanchard, Tarreneh Eftekhari, Victoria Villar a Peter Williams z Harvard-Smithsonian …