Ozvěny v signálech gravitačních vln naznačují, že horizont událostí černé díry má komplikovanější povahu. A jak to souvisí s Hawkingem a entropií černých děr? Představa zesnulého Stephena Hawkinga o záření černých děr je dnes všeobecně přijímána, ale bez empirického důkazu. Z entropie černých děr vyplývá jejich teplota, z toho zase …
více »Černé díry a rozpínání vesmíru se možná vzájemně ovlivňují
Pokud původní Einsteinovy rovnice použijeme k modelování rozpínání vesmíru, vychází z nich, že vlastnosti lokálních objektů nemají na vesmír jako celek vliv. Alespoň se tak dosud předpokládalo. Nyní ale dva vědci tvrdí, že v příslušném matematickém formalismu byla drobná chybka. Výsledkem je, vnitřní struktura vesmíru, především extrémní objekty typu černých …
více »Proč je s kvantováním gravitace vůbec problém
Gravitační vlna, která k nám po 1,3 miliardy světelných let dorazila, je naprosto klasická vlna. LIGO v žádném případě nezaznamenal jednotlivé gravitony. Uvažujme masivní objekt, jako je hvězda. Podle Newtona a Faradaye generuje hvězda kolem sebe gravitační pole úměrné její hmotnosti. Ale pole nese energii. To je podle Newtona a …
více »Kolem černé díry mají obíhat kondenzáty neznámých částic
Podle některých teorií, které jdou za standardní model částic, existují ve vesmíru ultralehké částice patřící mezi bosony. S běžnou hmotou interagují tak slabě, že je nedokážeme zachytit při srážkách v urychlovačích ani v detektorech temné hmoty. Možná bychom je však mohli zachytit pomocí gravitačních vln vznikajících při interakci černých děr. …
více »Měříme rychlost rozpínání vesmíru – pomocí gravitačních vln
Aktuálně se prakticky nepochybuje o tom, že rychlost rozpínání vesmíru se zvyšuje, ale jaká jsou konkrétní čísla? Změnu rychlosti rozpínání vyjadřuje Hubbleova konstanta. Dokážeme ji změřit poměrně přesně, problém však spočívá v tom, že výsledky získané dvěma různými metodami se od sebe liší až o 10 %. Není to rozdíl …
více »Budeme hledat exoplanety prostřednictvím gravitačních vln?
Podle vědců bychom mohli zachytit gravitační vlny z binárních systémů s exoplanetou. Znělo to jako sci-fi, ale už tři roky je to realita všedních dní. Vědcům se podařilo zachytit gravitační vlny. Ty úplně první zaznamenal systém LIGO v roce 2015. Zdrojem byla srážka dvou černých děr. Vědci se dnech zaměřují …
více »Gravitační vlny měří stáří vesmíru
Detekce gravitačních vln a jejich přiřazení konkrétní události poskytuje další metr, kterým můžeme datovat velký třesk. Pozorování sloučení a exploze dvojice neutronových hvězd je považováno za největší vědeckou událost loňského roku. Viz také: Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln Peter Blanchard, Tarreneh Eftekhari, Victoria Villar a Peter Williams z Harvard-Smithsonian …
více »Rok 2017 ve vědě: gravitační vlny i hovory se psy
Genetika obyvatel Středomoří, umělá inteligence Alpha Zero, psi jako děti… Přehledy událostí roku se sestavují podle řady kritérií. Další zachycení gravitačních vln – podle ScienceAAAS vůbec největší objev roku Následkem sloučení a exploze dvojice neutronových hvězd zde došlo k explozi kilonovy. Při tomto jevu došlo také ke vzniku gravitačních vln …
více »Vědci poprvé zachytili gravitační vlny i gama záření
Astronomové si připisují jeden z největších vědeckých objevů této dekády. Minulý týden oznámili, že se jim podařilo detekovat nejen gravitační vlny, ale spolu s nimi i gama záření vzniklé při spojování dvou neutronových hvězd. K detekci došlo 17. srpna. Gravitační vlny zachytila soustava teleskopů LIGO – Virgo a gama záření …
více »Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln
Díky celosvětovému úsilí a rychlé reakci nejen observatoří ESO, ale i dalších pozemních i kosmických zařízení, se poprvé v historii astronomům podařilo pozorovat gravitační vlny a elektromagnetické záření z téhož zdroje. Dne 17. srpna 2017 se dvojici detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory, NSF, USA) spolupracující s interferometrem Virgo (Itálie) …
více »