Pokud původní Einsteinovy rovnice použijeme k modelování rozpínání vesmíru, vychází z nich, že vlastnosti lokálních objektů nemají na vesmír jako celek vliv. Alespoň se tak dosud předpokládalo. Nyní ale dva vědci tvrdí, že v příslušném matematickém formalismu byla drobná chybka. Výsledkem je, vnitřní struktura vesmíru, především extrémní objekty typu černých …
více »Proč je s kvantováním gravitace vůbec problém
Gravitační vlna, která k nám po 1,3 miliardy světelných let dorazila, je naprosto klasická vlna. LIGO v žádném případě nezaznamenal jednotlivé gravitony. Uvažujme masivní objekt, jako je hvězda. Podle Newtona a Faradaye generuje hvězda kolem sebe gravitační pole úměrné její hmotnosti. Ale pole nese energii. To je podle Newtona a …
více »Kolem černé díry mají obíhat kondenzáty neznámých částic
Podle některých teorií, které jdou za standardní model částic, existují ve vesmíru ultralehké částice patřící mezi bosony. S běžnou hmotou interagují tak slabě, že je nedokážeme zachytit při srážkách v urychlovačích ani v detektorech temné hmoty. Možná bychom je však mohli zachytit pomocí gravitačních vln vznikajících při interakci černých děr. …
více »Měříme rychlost rozpínání vesmíru – pomocí gravitačních vln
Aktuálně se prakticky nepochybuje o tom, že rychlost rozpínání vesmíru se zvyšuje, ale jaká jsou konkrétní čísla? Změnu rychlosti rozpínání vyjadřuje Hubbleova konstanta. Dokážeme ji změřit poměrně přesně, problém však spočívá v tom, že výsledky získané dvěma různými metodami se od sebe liší až o 10 %. Není to rozdíl …
více »Budeme hledat exoplanety prostřednictvím gravitačních vln?
Podle vědců bychom mohli zachytit gravitační vlny z binárních systémů s exoplanetou. Znělo to jako sci-fi, ale už tři roky je to realita všedních dní. Vědcům se podařilo zachytit gravitační vlny. Ty úplně první zaznamenal systém LIGO v roce 2015. Zdrojem byla srážka dvou černých děr. Vědci se dnech zaměřují …
více »Gravitační vlny měří stáří vesmíru
Detekce gravitačních vln a jejich přiřazení konkrétní události poskytuje další metr, kterým můžeme datovat velký třesk. Pozorování sloučení a exploze dvojice neutronových hvězd je považováno za největší vědeckou událost loňského roku. Viz také: Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln Peter Blanchard, Tarreneh Eftekhari, Victoria Villar a Peter Williams z Harvard-Smithsonian …
více »Rok 2017 ve vědě: gravitační vlny i hovory se psy
Genetika obyvatel Středomoří, umělá inteligence Alpha Zero, psi jako děti… Přehledy událostí roku se sestavují podle řady kritérií. Další zachycení gravitačních vln – podle ScienceAAAS vůbec největší objev roku Následkem sloučení a exploze dvojice neutronových hvězd zde došlo k explozi kilonovy. Při tomto jevu došlo také ke vzniku gravitačních vln …
více »Vědci poprvé zachytili gravitační vlny i gama záření
Astronomové si připisují jeden z největších vědeckých objevů této dekády. Minulý týden oznámili, že se jim podařilo detekovat nejen gravitační vlny, ale spolu s nimi i gama záření vzniklé při spojování dvou neutronových hvězd. K detekci došlo 17. srpna. Gravitační vlny zachytila soustava teleskopů LIGO – Virgo a gama záření …
více »Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln
Díky celosvětovému úsilí a rychlé reakci nejen observatoří ESO, ale i dalších pozemních i kosmických zařízení, se poprvé v historii astronomům podařilo pozorovat gravitační vlny a elektromagnetické záření z téhož zdroje. Dne 17. srpna 2017 se dvojici detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory, NSF, USA) spolupracující s interferometrem Virgo (Itálie) …
více »Gravitační vlny potřetí
Událost začala, když se dvě černé díry začaly vzájemně přibližovat ve spirále smrti. Americkým fyzikům, kteří pracují na detektoru LIGO, se podařilo už potřetí zaregistrovat gravitační vlny. Vznikly spojením dvou černých děr o hmotnosti 31 a 19 Sluncí ve vzdálenosti tří miliard světelných let od Země. Podle vědců jde o …
více »