Lékem na nedostatek vody ve vinicích v době klimatické změny mohou být půdní houby. Vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU v Lednici ve spolupráci se zahraničními kolegy zjistili, že výrazně přispívají ke zmírnění vodního stresu a navíc dodávají rostlině minerální látky z půdy jako je fosfor nebo stopové prvky. Tyto houby …
více »Na světě je přes 6 milionů druhů hub
Přestože popsaných hub jsou jen desítky tisíc, rostou jich miliony. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR využili největší existující databáze pozorování hub GlobalFungi a spočítali, že jich na Zemi existuje minimálně 6 280 000 druhů. Výsledky publikovali v časopise Fungal Diversity. Houby představují značný zdroj biologického materiálu, řada z nich se používá v biotechnologiích či …
více »Muž si píchl lysohlávky, začaly v něm růst
Američan trpící bipolární poruchou si do žil píchl výluh z „magických houbiček“. Psilocybin skutečně může zabrat jako antidepresivum, ovšem doporučuje se (alespoň oficiálně) takto postupovat pod lékařským dohledem. Konzumace lysohlávek oproti příslušné přečištěné chemické látce už navíc znamená riziko i v tom, že není jistá dávka ani co dalšího člověk …
více »Klimatická změna zlepší podmínky pěstování lanýžů v Česku
Střední Evropa se pro pěstování lanýžů stane díky změně klimatu vhodnější, což lze využít při adaptaci zemědělství i zvýšení rozmanitosti krajiny. Plyne to alespoň z výsledků výzkumu českých a zahraničních vědců uveřejněných v prestižním časopise Scientific Reports. Lanýži, podzemní houby vyhledávané gurmány pro svou chuť a aroma, přinášejí ročně v tradičních pěstitelských …
více »Stojí za otravami jedlou baňkou velkokališnou arzén?
Baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria) je krásně zbarvená jarní houba. Dříve byla považována za jedlou, na počátku 20. století však bylo zaznamenáno několik otrav. Příčina sporadické toxicity této houby není známa, vysvětlením by však mohl být arzén, který baňka akumuluje ve svých plodnicích. Koncentrace arzénu v sušině studovaných plodnic baňky dosáhla …
více »Databáze rozšíření hub napříč kontinenty
Na sestavení databáze pracoval tým třiceti vědců po dobu tří let. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR vytvořili za podpory Grantové agentury ČR databázi složení houbových společenstev všech suchozemských oblastí Země. Databáze nazvaná GlobalFungi, o níž informuje aktuální vydání časopisu Scientific Data, nyní obsahuje přes 20 tisíc vzorků a více …
více »Muchomůrka šiškovitá čerpá z půdy stříbro, i v Praze
Muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis) je houba charakteristická vysokými obsahy stříbra v plodnicích, které mohou přesáhnout 1000 mg/kg v sušině. A to přesto, že roste na lokalitách, kde jsou celkové koncentrace Ag v půdě pod 1 mg/kg. Ve studii, která vyšla v časopise Science of the Total Environment, se tým GLÚ …
více »Diverzita hub na na rozdíl od rostlin a živočichů není nejvyšší v tropech
Časopis Nature Communications zveřejnil nedávno článek, jehož hlavními autory a řadou spoluautorů je řada českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Studie je metaanalýzou globální distribuce hub a ukazuje, že jejich distribuce je zásadně ovlivňována klimatickými faktory. Nástup metod masivního paralelního sekvenování (high-throughput sequencing) před více …
více »Jak rostliny řídí své soužití s „přátelskými“ houbami
Většina rostlin žije v symbióze s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal mechanismy, jimiž rostliny vzájemné soužití kontrolují, aby se houba ze spojence nestala parazitem. Vědci nalezli geny zapojené v tomto procesu a objevili, že působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. …
více »Houby jako zlatokopové
Houby rodu Fusarium oxysporum na svém povrchu vylučují zlato. Podle všeho se nejedná pouze o detoxikaci, ale reakce zlata mají pro houbu nějaký význam, protože v přítomnosti zlata roste rychleji. Australská vědecká agentura CSIRO a vědci z několika australských univerzit publikovali na toto téma studii v Nature. Uvádějí, že zlaté …
více »