Heliová hvězda může mít hmotnost až 10 Sluncí a přitom menší průměr než Slunce. Alejandro Vigna-Gomez z University of Copenhagen (Kodaň) byl v čele týmu, který se pokus vysvětlit existenci nezvykle velkých (hmotných) neutronových hvězdy. Na ně ukazuje nezvyklé pozorování gravitačních vln. Druhá detekce gravitačních vln pomocí zařízení LIGO (Laser …
více »Záhadné rádiové vlny z centra Galaxie vydává zřejmě objekt dosud neznámého typu
Astronomové zachytili nezvyklý signál pocházející z centra Mléčné dráhy. Rádiové vlny neodpovídají žádnému v současnosti známému vzoru proměnného rádiového zdroje a mohly by naznačovat existenci nové třídy hvězdných objektů. Objekt ASKAP J173608.2-321635 zjasňuje, pohasíná až k neviditelnosti a pak se objevuje znovu, uvádí studie v Astrophysical Journal. „Nejpodivnější vlastností tohoto …
více »Supernova se zhroutila příliš rychle
„Neúspěšná supernova“, zajímavý hypotetický scénář, byl zřejmě zaznamenán v případě události AT2018cow. Ve vzdálenosti asi 200 milionů světelných let došlo v poměrně blízké galaxii k explozi hvězdy, kterou astronomové zaznamenali v roce 2018. Objekt dosáhl maximální jasnosti během několika dní a o tři týdny později pohasl. Nešlo tedy o běžný …
více »Krize středního věku může postihnout i hvězdy
Střední věk hvězd znamená zhruba stáří našeho Slunce a krizí se myslí prudké změny jejich aktivity a rychlosti rotace. Astronomové již delší dobu vědí, že u hvězd dochází s věkem k tzv. magnetickému brzdění: stálý proud nabitých částic (sluneční vítr) při tom, jak uniká z hvězdy, odnáší malé množství úhlového …
více »Kde přesně je hranice mezi hnědým trpaslíkem a hvězdou?
Hnědí trpaslíci jsou astronomické objekty s hmotností mezi planetami a hvězdami. Otázka, kde přesně se nachází hranice jejich hmotnosti, zůstává ale dosud předmětem diskuse – zejména protože jejich stavba je velmi podobná stavbě hvězd s nízkou hmotností (převažuje zde vodík a hélium). Jak tedy poznáme, zda máme co do činění …
více »Útok černé díry vyvolal výbuch supernovy
Supernova nemusí být jen důsledkem dalšího vývoje vyhořelé hvězdy. Astronomové nalezli důkaz, že explozi může odpálit také srážka. Černá díra nebo neutronová hvězda se po spirále dostala do jádra druhého člena dvojhvězdy a svého společníka přeměnila na supernovu. Tento závěr je založen na datech z několikaletého projektu VLASS/VLA (Very Large …
více »Z ramene Mléčné dráhy vybíhá dosud neznámý zub
Astronomové objevili dosud kupodivu neznámý rys Mléčné dráhy: Z jednoho ze spirálních ramen naší Galaxie vyčnívá jako tříska ze dřeva velká skupina mladých hvězd a hvězdotvorných plynných mračen. Jedná se strukturu, která se táhne asi 3 000 světelných let a její orientace je zcela odlišná od orientace ramene jako celku. …
více »Červení trpaslíci obyvatelné planety usmažit nemusí
Většina hvězd v naší Galaxii jsou červení trpaslíci, představují asi 75 % sluncí v Mléčné dráze. Život bychom tedy měli hledat nejspíš zde. A také jsme objevili řadu kamenných planet u červených trpaslíků, některé z nich počítáme i do „obyvatelné zóny“. Červení trpaslíci se ale od našeho Slunce v několika …
více »Proč vznikající hvězdy nevyžerou všechen okolní vodík?
Hvězdy vznikají z obrovských mraků plynného vodíku. Plyn se shlukuje a stlačuje gravitací, přitom roste tlak a teplota. V určitém okamžiku tyto hodnoty umožní spuštění jaderné fúze. Pokud ale víme, hvězdy neabsorbují veškerý plyn ve svém okolí – respektive když srovnáme vlastnosti různých vodíkových mračen, protohvězd a hvězd, množství hmoty …
více »Za hvězdné proudy asi mohou černé díry
Hvězdokupa Palomar 5 má mnohé unikátní vlastnosti. Nová studie ukazuje, že za ně může zřejmě populace více než 100 černých děr v jejím centru. Taková koncentrace černých děr je samozřejmě výjimečná. Jak uvádí Mark Gieles z Barcelonské univerzity, hlavní autor článku publikovaného v Nature Astronomy, množství černých děr v této …
více »