Většina druhů rakoviny se vyskytuje častěji u mužů než u žen. Kouření, alkohol ani nezdravá strava nedokážou tento rozdíl podle nové studie plně vysvětlit. Významnou roli tedy mají jiné faktory, biologické rozdíly mezi pohlavími dané předem. Sarah S. Jackson z amerického National Cancer Institute a její kolegové hodnotili rozdíly v …
více »Od atomu k NK buňce: příběh nečekané proteinové struktury
Objev zvláštní proteinové struktury a snaha o její potvrzení vedly k popsání interakčních shluků receptorů na NK buňkách. Studie výzkumného týmu Dr. Ondřeje Vaňka z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a jeho kolegů z BTÚ AV ČR (BIOCEV) byla nedávno publikována v prestižním časopise Nature Communications. V Laboratoři strukturní …
více »Jak se školí T lymfocyty
Správně fungující imunitní systém chrání organismy před patogeny, zároveň ale nezpůsobuje škodlivé reakce vůči vlastnímu tělu, které mohou vést ke vzniku autoimunitních onemocnění. Aby byl imunitní systém takto nastaven, procházejí imunitní buňky zvané T lymfocyty během svého vývoje v brzlíku „školou“. Tým vědců vedený Dominikem Filippem z Ústavu molekulární genetiky …
více »Jeden člověk může mít v těle více variant koronaviru současně
Různé varianty v různých orgánech. Kapsa spike proteinu viru SARS-CoV-2 je ale společná všem. Lidé trpící COVID-19 mohou mít současně v různých částech těla několik různých variant viru SARS-CoV-2, které jsou ukryty před imunitním systémem. Autoři nové studie uvádějí, že to může značně ztížit úplné odstranění viru z těla nakaženého …
více »Houby ve střevech mohou ovlivňovat imunitu i chování
Že naše chování ovlivňuje toxoplazma, to už u nás víme dobře. A to, že střevní mikrobiom má velký vliv na další choroby, taky. Výzkum vědců Weill Cornell přináší další příspěvek k tomuto tématu. Podle preklinické studie houby ze střevní výstelky prostřednictvím molekulárních signálů ovlivňují imunitní systém i fungování neuronů. Prozatím …
více »AA amyloidóza: Čeští vědci našli genovou mutaci, která způsobuje závažnou dědičnou nemoc
AA amyloidóza je nepříliš časté, ale velmi závažné onemocnění, které může vést k fatálnímu selhání ledvin. Zpravidla vzniká jako důsledek chronického zánětu nebo infekce. V posledních letech se ale zvyšuje podíl pacientů, u kterých se tato nemoc objevuje bez zjevné základní příčiny, což znemožňuje jejich léčbu. Lékařům a vědcům z …
více »Lék imunor se osvědčil jako prevence proti COVID-19
Lékaři Oddělení klinické imunologie a alergologie FN Ostrava už znají výsledky klinické studie, do které se zapojilo 53 zdravotníků různého věkového složení, kteří přicházeli do kontaktu s covid pozitivními pacienty na lůžkových odděleních nebo v ambulancích nemocnice. Skupina v období od ledna do března 2021 pravidelně užívala registrovaný lék IMUNOR. …
více »Tajemství dlouhověkosti slepce galilejského
Tento hlodavec žije až 20 let, což je desetkrát delší doba než u jeho blízce příbuzných druhů. Mezinárodní tým vědců z institutu CEITEC Masarykova univerzita a jejich kolegové z Ruska a Izraele zkoumali adaptivní imunitu hlodavce slepce galilejského (Spalax Galili). Tento hlodavec je velmi pozoruhodný z hlediska své dlouhověkosti, zdraví …
více »Současné testování buněčné imunity a hladiny antigenu pomůže při léčbě COVID-19
Příčinou těžkého průběhu nemoci může být vysoká replikace viru nebo přehnaná imunitní odpověď – a obě varianty vyžadují jinou léčbu. Vedle protilátkové imunity se na boji s infekcí obecně podílí specifická buněčná imunita, která je zprostředkována T lymfocyty. Tato buněčná imunita hraje významnou roli u virových onemocnění včetně nemoci COVID-19. …
více »I běžná infekce může být fatální, když kmenové buňky neposlouchají
Způsob, jakým si buňky mezi sebou vyměňují informace, má zásadní vliv na naši imunitu. Mezinárodní vědecký tým pod vedením Meritxell Alberich-Jordy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR publikoval v časopisu Blood studii, která popisuje, jak mezibuněčná komunikace kostní dřeně mění potenciál kmenových buněk produkovat bílé krvinky, a tedy schopnost organismu …
více »