Rypoš lysý Heterocephalus glaber, autor obrázku: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci vložili myším geny rypošů, ty pak žily déle

Výzkumníci úspěšně přenesli „gen dlouhověkosti“ z rypošů lysých do myší, což vedlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu i prodloužení života.

Rypoš lysý je velmi ojedinělý hlodavec; svou socialitou připomíná společensky žijící hmyz, prakticky se jedná o „studenokrevného savce“, vzhledem ke své velikosti se dožívá velmi vysokého věku (dokonce se objevily studie, podle nichž „nestárne“, tj. pravděpodobnost úmrtí s věkem neroste). Může se dožít až 41 let, téměř desetkrát více než hlodavci podobné velikosti. Na rozdíl od mnoha jiných druhů u rypošů lysých s přibývajícím věkem neroste (nebo příliš neroste apod.) výskyt chorob, včetně neurodegenerativních a kardiovaskulárních onemocnění, artritidy a rakoviny.

Viz také: Rypoš lysý prý nestárne

Přenos speciálního genu zřejmě odpovědného za opravné procesy v buňkách nyní ukázal, že by takto šlo prodlužovat i dobu života dalších druhů savců, možná i včetně člověka.
Vědci již dříve zjistili, že gen HMW-HA bude zřejmě jedním z mechanismů zodpovědných za neobvyklou odolnost rypošů lysých proti rakovině. Ve srovnání s myšmi a lidmi mají rypoši v těle asi desetkrát více HMW-HA. Když se HMW-HA z buněk rypošů odstranil, tyto buňky tvořily nádory častěji.
Vera Gorbunova, Andrei Seluanov z Rochesterské univerzity a jejich kolegové uvádějí, že konkrétně přenesli gen zodpovědný za tvorbu vysokomolekulární kyseliny hyaluronové (HMW-HA), což vedlo ke zlepšení zdravotního stavu a prodloužení průměrné délky života myší přibližně o 4,4 %. Příslušný gen vytváří přesněji řečeno protein, který pak produkuje vlastní HMW-HA. Mají ho všichni savci, ale u rypoše zřejmě příslušná podoba genu vede k jeho větší expresi. Myši s rypoší verzí genu vykazovaly lepší ochranu proti spontánně vznikajícím nádorům i chemicky vyvolané rakovině kůže. Měly také lepší celkový zdravotní stav, trpěly méně záněty v různých částech těla (záněty jsou charakteristickým znakem stárnutí) a udržovaly si zdravější střevní systém. HMW-HA nejspíš přímo reguluje imunitní systém.

Zhihui Zhang et al, Increased hyaluronan by naked mole-rat Has2 improves healthspan in mice, Nature (2023). DOI: 10.1038/s41586-023-06463-0
Zdroj: University of Rochester / Phys.org a další

Poznámky PH:
Navíc jistě nepůjde o jediný speciální gen rypoše lysého. A 4,4 % je strašně moc (i když u člověka, evolučně od rypoše podstatně vzdálenějšího než myš, by nejspíš efekt byl slabší).
Kdyby opravdu šlo jen o HMW-HA, to by se nemusela provádět genetická modifikace, ale stačilo by podávat tuto látku jako málem zázračný doplněk? Nejspíš to tedy bude složitější. Jak ovšem uvádí průvodní tisková zpráva ke studii, možným řešením u člověka by také bylo zpomalení degradace HMW-HA. Vědci tvrdí, že již i identifikovali některé molekuly, které zpomalují degradaci hyaluronanu, a testují je v preklinických studiích.
„Rypošem“ se výše vždy myslí výhradně rypoš lysý. Rypošů je mnoho druhů, ani ne všichni žijí sociálně (a „eusociálně“ vedle rypoše lysého už jen rypoš damarský).

Sb20Au12K: Kuriózní klecová molekula z kovů

Chemikové z tří čínských univerzit a Universidad San Sebastián v Chile poprvé připravili molekulu podobnou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close