Příčinou těžkého průběhu nemoci může být vysoká replikace viru nebo přehnaná imunitní odpověď – a obě varianty vyžadují jinou léčbu. Vedle protilátkové imunity se na boji s infekcí obecně podílí specifická buněčná imunita, která je zprostředkována T lymfocyty. Tato buněčná imunita hraje významnou roli u virových onemocnění včetně nemoci COVID-19. …
více »
Způsob, jakým si buňky mezi sebou vyměňují informace, má zásadní vliv na naši imunitu. Mezinárodní vědecký tým pod vedením Meritxell Alberich-Jordy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR publikoval v časopisu Blood studii, která popisuje, jak mezibuněčná komunikace kostní dřeně mění potenciál kmenových buněk produkovat bílé krvinky, a tedy schopnost organismu …
více »
Pokud při COVID-19 řadu pacientů zabije nadměrná reakce imunitního systému (cytokinová bouře), dává smysl tyto reakce potlačovat. Nicméně až tak jednoduché to asi nebude, to už by se na to přišlo dávno. Navíc současně se doporučuje imunitní systém posilovat třeba pomocí vitamínu D. Na University of Florida zkoumali záznamy pacientů …
více »
Průměrný rozdíl v délce života mezi pohlavími je u většiny savců zřejmě vyšší než u člověka. Ženy žijí déle než muži, např. v ČR aktuálně asi o 10 %. Biochemickým vysvětlením je testosteron poškozující imunitní systém, k tomu se přidružuje riskantnější životní styl mužů (opět, byť jiným způsobem, související s …
více »
Stimulace mladých myší složkami bakterií či virů přímo v brzlíku vedla k posílení obrany proti autoimunitním onemocněním. V květnovém vydání prestižního vědeckého časopisu Nature Communications vyšla studie vědeckého týmu Ústavu molekulární genetiky AV ČR, která může zásadním způsobem změnit chápaní vzniku autoimunitních chorob, jejich prevence a léčby. Ukazuje totiž, že pomoci mohou právě …
více »
Ze vzorků krve vyléčených pacientů budou vědci zjišťovat, jak se chová buněčná imunita v závislosti na průběhu onemocnění. Vědci v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) jako první a zatím jediné pracoviště v České republice úspěšně odzkoušeli a …
více »
Nový přehled považuje genovou terapii za nejnadějnější cestu až do vyvinutí vakcíny. Postupovat by mělo pomocí speciálně upravených tzv. adeno-asociovaných virů. Na téma koronaviru bylo publikováno obrovské množství informací. V databázích typu Google Scholar je přes 1650 vědeckých/recenzovaných článků. Ve Frontiers in Microbiology byla nyní publikována studie, respektive metastudie/shrnutí (review), …
více »
Antimikrobiální peptidy jsou součástí přirozené imunitní schopnosti mnoha různých organismů. Tým vědců z institutu CEITEC Masarykovy univerzity vedený Robertem Váchou nedávno objevil, jak ohebnost antimikrobiálních peptidů ovlivňuje jejich schopnost bojovat proti bakteriím. Vědci popsali, jak efektivně využít ohebnosti peptidů při návrhu nových potenciálních léčiv. Závěry jejich studie byly nedávno zveřejněny …
více »
Zní to jako metoda málem ze středověku nebo alespoň z doby před vznikem moderních vakcín/očkování, ale nenechme se mýlit. Zkoušelo se to nedávno i proti SARSu a Ebole a nyní s lékaři v Číně i infúzemi plazmy experimentují i v případě viru COVID-19. Infúze krve, respektive krevní plazmy (= krev …
více »
Koronavirus 2019-nCoV má nejspíš původ u netopýrů, podobně jako SARS, MERS, Ebola nebo Marburg. Nová studie upozorňuje na to, že to nemusí být náhoda. Netopýři mají některé speciální vlastnosti, které s evolucí virů mohou souviset. Vědci z University of California v Berkeley uvádějí, že netopýři mají speciální imunitní systém, který …
více »
Sciencemag.cz
