Archiv článků: izomery

Záhada, proč život používá molekuly v podobě konkrétních optických izomerů, se prohloubila objevem, že RNA může spolupracovat i s pravotočivými proteiny. Proč si tedy život vybral levotočivou verzi, není jasné (poznámka: pokud prostě nejde o náhodu; bylo třeba vybrat jednu verzi, i když život postavený na pravotočivých aminokyselinách by fungoval …

Pozemský život používá prakticky výhradně aminokyseliny L. Zkombinovat do peptidu/proteinu aminokyseliny z obou optických izomerů by bylo krajně obtížné, sestavit větší molekulu čistě z aminokyselin D by ale šlo. Rozhodla o výběru jedné formy jen náhoda, mohli bychom v buňce např. najednou zaměnit všechny aminokyseliny a zachovat funkčnost? Nový výzkum …

Tvrzení v titulku vypadá hodně divoce, nicméně má jít o obdobu toho, že život upřednostňuje jednu z forem opticky aktivních látek oproti jinak identickým zrcadlově převráceným izomerům. Magnetické pole hýbe se spinem elektronů, bakterie Shewanella oneidensis pak kupodivu dokáže totéž – umí elektrony podle spinu „filtrovat“, tvrdí nyní vědci z …

Dvě chirální (zrcadlově vůči sobě otočené, levo- či pravotočivé) molekuly se od sebe liší právě jen tím, jak interagují se světlem – a také s jinými opticky aktivními látkami. Z hlediska biochemie a působení v živých organismech je pochopitelně zásadní, o jakou z obou forem se jedná (opačný optický izomer, …