Archiv článků: jaderná fyzika

Syntéza livermoria pomocí titanového paprsku dává naději přiblížit se hypotetickému ostrovu stability. Na Lawrence Berkeley National Laboratory (Berkeley Lab) při ministerstvu energetiky USA se zasloužili o objev 16 ze 118 známých chemických prvků. Nyní zdejší vědci a jejich kolegové oznámili zásadní krok k potenciálnímu vytvoření dalšího: prvku 120. Podstata objevu …

Uvidíme první malé a modulární reaktory (SMR) na jihu Čech kolem roku 2035, jak plánuje Společnost ČEZ? Novinky z vývoje progresivních jaderných zařízení z Česka i ze světa a mnohem víc se dozvíte na konferenci Malé modulární reaktory, kterou pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT (FJFI) v úterý 28. května ve …

Studium slabé jaderné síly je mimořádně obtížné, protože ji „zastiňuje“ silná i elektromagnetická interakce. V rámci základních sil Standardního modelu je nám tak přístupná nejhůře. Nyní vědci získali nové poznatky o slabé interakci díky podrobnému studiu rozpadů beta „zrcadlových“ jader lithia-8 a boru-8. (Zrcadlovými jádry se zde míní atomy s …

V posledních letech vědci dokážou stále podrobněji nahlížet do atomového jádra a odhalovat jeho vnitřní strukturu – například „slupky“ trochu snad podobné vrstvám elektronů v obalu. Vědci z Čínské akademie věd nyní přišli s tím, že v základních stavech atomových jader dokonce identifikovali struktury připomínající molekuly („molekulárního typu“, praví doslova …

V binárních systémech neutronových hvězd může interakce mezi oběma hvězdami nakonec vést k jejich srážce/fúzi. Podmínky jsou přitom dostatečně extrémní na to, aby mohly vznikat lanthanoidy a další těžké prvky. Dochází k tomu jadernou reakcí zvanou r-proces (rapid neutron capture, rychlé zachycení neutronů). Nicméně podle některých názorů se nezdá, že …

V magických číslech pro počty protonů a neutronů v atomových jádrech začíná být poněkud zmatek. Vědci z Čínské akademie věd nyní připravili dva nové izotopy – osmium-160 a wolfram-156.Výsledky naznačují, že olovo-164 by mohlo být dvojnásobně magickým jádrem se zvýšenou stabilitou. „Magické počty“ (čísla) protonů plus neutronů by měly přinášet …

Méně hmotné atomové jádro bývá obvykle menší než to těžší. Jenže atomová jádra jsou složité kvantové systémy tvořené neutrony a protony, které jsou samy o sobě složenými částicemi skládajícími se z kvarků. Proto při odstranění částice může být změna složitější. Bylo již např. pozorováno, že exotická jádra rtuti a bismutu …

Izotop olova Pb-208 má zajímavě uspořádané atomové jádro. Je bohaté na neutrony, obsahuje 82 protonů a 126 neutronů. Co se týče vlastní struktury, střed jádra je tvořen jak protony, tak neutrony, ale na jeho okraji je rozptýlená slupka („kůže“, skin) převážně z neutronů. Na základě studia srážek těžkých iontů na …

Nejen elektrony, ale i atomová jádra mohou absorbovat energii, čímž se dostávají do excitovaných stavů. Tyto stavy pak ztrácejí energii rozpadem a přitom emitují různé částice. Různé procesy rozpadu a emise částic se nazývají rozpadové kanály. S rostoucí dodanou energií se zvyšuje počet způsobů, jak lze nukleony dostat do vyšších …

Vědci pozorovali nový, dosud neznámý typ radioaktivního rozpadu. Lehčí forma kyslíku (O-13, s 8 protony a 5 neutrony) se při něm rozpadá na tři jádra helia (alfa částice) a proton. Již dříve se podařilo zaznamenat zajímavé způsoby radioaktivního rozpadu následujícího po procesu beta-plus. Při něm se proton mění na neutron …