Archiv článků: jaderná fyzika

Tvar ragbyového míče mohou mít i atomová jádra bismutu

Přechod atomového jádra z běžného kulovitého tvaru na šišatý ragbyový míč se poprvé podařilo zjistit u jiného prvku než u rtuti. Uvádějí to vědci provádějící v CERNu experimenty na zařízení ISOLDE (generátor různých, především nestabilních/radioaktivních atomových jader). Studie byla publikována ve Physical Review Letters. Atomová jádra jsou obvykle kulovitá nebo …

více »

Neutrony tvoří na povrchu atomového jádra slupku

Alespoň taková struktura zřejmě vzniká tam, kde jádra obsahují více neutronů než protonů. Nová vysoce přesná měření neutronové slupky v izotopu vápníku 48 („dvojitě magický“ vápník, jak počtem neutronů – 28 –, tak i celkovým počtem nukleonů) mohou pomoci objasnit interakce mezi protonem a neutronem uvnitř jádra. Tyto výsledky se …

více »

Zlato a uran mohly vznikat u černých děr

Odkud se ve vesmíru berou nejtěžší prvky, jako je zlato nebo uran? Těžké prvky obecně vznikají termonukleárními reakcemi v extrémních astrofyzikálních podmínkách, při explozích nebo kolapsech hvězd, srážkách neutronových hvězd apod. Již první pozorování gravitačních vln a elektromagnetického záření provázejících fúze neutronových hvězd naznačila, že při těchto kataklyzmatických srážkách může …

více »

Přesně změřili poločas rozpadu neutronu

Neutron mimo atomové jádro není stabilní, má střední dobu života jen asi 15 minut. Existují dvě hlavní metody, jimiž se doba života neutronu měří; takto získané výsledky se od sebe liší až o 15 s, což je samozřejmě hodně (hlavně relativně vzhledem k samotnému poločasu). Ony dvě techniky jsou „kontejner“ …

více »

Interakce plazmatu se stěnou fúzního reaktoru

Uhlík není vhodný pro fúzní energetické reaktory ani pro ITER, protože snadno absorbuje vodíkové izotopy a akumuloval by příliš mnoho radioaktivního tritia. Proto je v současnosti preferován wolfram. Více než půl století trvající výzkum jaderné fúze zaměřený na její energetické využití lze s nadsázkou rozdělit na dvě fáze – dosažení …

více »

Neutronové hvězdy mohou být větší

A jak to souvisí s jádrem olova… Dvě studie vyšlé ve Physical Review Letters se nově pokoušejí odhadnout maximální velikost neutronové hvězdy. Tentokrát nejde o hmotnost (tj. kde přesně se nachází hranice mezi neutronovou hvězdou a černou dírou), ale o objem. Dosavadní odhady hovořily o maximálním poloměru 10–12 km, Jorge …

více »

S magickými čísly je potíž, 32 se potvrdit nepodařilo

Magická čísla v jaderné fyzice odpovídají určitým počtům protonů, neutronů i nukleonů v jádře jako celku. Měly by s sebou nést vyšší stabilitu příslušných izotopů a také měnit velikosti „magických“ jader. Podobně jako elektrony existují v atomu na různých energetických hladinách (odpovídajících i čistě vzdálenosti příslušné slupky od jádra), očekáváme …

více »

Kolem flerovia nenašli žádný ostrov stability

periodická tabulka

Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close