Archiv článků: jaderná fyzika

Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …

Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …

Nová studie odhaluje zajímavý nepoměr mezi množstvím těžších prvků v současném vesmíru a mechanismy, které je měly vytvořit. Podle výzkumu evoluce galaxií nedochází ke srážkám neutronových hvězd např. dostatečně často na to, kolik je ve vesmíru zlata. Dosavadní modely bude třeba upravit. Prvky vznikají různě, pouze ty nejlehčí (vodík, helium …

Testují se vlastnosti magického neutronového čísla 126. Fyzikové z Čínské akademie věd (hlavní autor Gan Zaiguo) na urychlovači těžkých iontů v Lanzhou poprvé připravili dosud neznámý nestabilní izotop neptunia. Izotop s nukleonovým číslem 222 se rozpadá pomocí alfa rozpadu (tj. uvolňuje jádro helia 4He) na 218Pa (proaktinium), dále pak rozpadová …

Pokud by mohlo docházet k této reakci, znamenalo by to, že neutrina jsou současně svými vlastními antičásticemi. Vědci z laboratoře Facility for Rare Isotope Beams na Michigan State University ve spolupráci s odborníky z University of North Carolina-Chapel Hill a španělské Universidad Autonoma de Madrid vypracovali teoretický model pro speciální …

CNO cyklus představuje minoritní způsob přeměny vodíku na helium. Reakce začíná od protonu a uhlíku 12C. Gioacchino Ranucci, fyzik z University of Milan, a jeho kolegové z projektu Borexino oznámili na (on-line) konferenci Neutrino 2020 první důkaz o existenci jistého typu slunečních neutrin, které mají být výsledkem jaderné fúze typu …

Kdo byl první? Oleg Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor projektu Magnetického termojaderného reaktoru v SSSR? Charkov nebyl pro Lavrentěva v žádném případě vyhnanstvím, i když to někteří jeho moskevští kolegové tak chápali. Fyzikálně-technický ústav Ukrajinské akademie věd nebyl žádný provinční „zapadákov“. Hostil svého času Fritze Houtermanse (jednoho z dvojice fyziků, …