Archiv článků: jaderná fyzika

Dibaryony jsou subatomární částice složené ze dvou baryonů. Jejich vznik prostřednictvím interakcí baryon-baryon hrál zásadní roli v nukleosyntéze po velkém třesku, dnes se uplatňuje v jaderných reakcích včetně reakcí ve hvězdách. Studium vzniku dibaryonů představuje propojení mezi jadernou fyzikou, kosmologií a astrofyzikou. Zajímavé je, že silná síla, která odpovídá za …

Médii v posledních dnech proběhly titulky o významném pokroku na poli jaderné fúze – z reakce se podařilo získat více energie, než do ní bylo vloženo. Jedná se tedy o tzv. zážeh (ignition). Úspěchu dosáhli vědci z americké Lawrence Livermore National Laboratory na zařízení National Ignition Facility. Administrátorka amerického Národního …

Na pozadí událostí první poloviny 20. století došlo v jaderné fyzice k řadě průlomových objevů, které odstartovaly závod o sestrojení první atomové bomby a získání rozhodující převahy v druhé světové válce. V prosinci roku 1942 byl na chicagském fotbalovém stadionu postaven první experimentální jaderný reaktor Chicago Pile-1. Pod vedením italského …

Všechny neutronové hvězdy mají být stejně velké bez ohledu na svou hmotnost. Vnitřek neutronové hvězdy nám sice není v principu nepřístupný jako v případě černé díry, dosud však v tomto ohledu nevíme jistě skoro nic. Musíme se spolehnout jen na modely a simulace. Ono ani není divu: když hmotnost jednoho …

Rozsáhlou sérii pokusů provedli vědci Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a mezinárodního projektu ITER, jehož cílem je v příštích čtyřech letech spustit výrobu čisté a téměř nevyčerpatelné energie prostřednictvím tzv. tokamaku. Vědcům se podařilo poprvé předložit experimentální důkaz o fyzikálním limitu pro elektrické proudy tekoucí mezi plazmatem a první stěnou …

Jádro atomu obsahující přebytek neutronů může kupodivu zvýšit svou stabilitu tím, že se zbaví protonu. Wolfgang Mittig a Yassid Ayyad z Michigan State University se před třemi lety zaměřili na tzv. temný rozpad. Jedná se o hypotetický proces, který by mohl vysvětlovat temnou hmotu: určitá nestabilní atomová jádra by se …

V National Superconducting Cyclotron Laboratory na Michigan State University dokázali připravit dosud nejlehčí izotop hořčíku. Hořčík má v jádře 12 protonů a na Zemi se vyskytuje jako stabilní izotop s 12 neutrony (24Mg). Až dosud nejlehčí uměle připravené jádro mělo 7 neutronů, nyní se tedy podařilo dojít ještě o krok …

Přechod atomového jádra z běžného kulovitého tvaru na šišatý ragbyový míč se poprvé podařilo zjistit u jiného prvku než u rtuti. Uvádějí to vědci provádějící v CERNu experimenty na zařízení ISOLDE (generátor různých, především nestabilních/radioaktivních atomových jader). Studie byla publikována ve Physical Review Letters. Atomová jádra jsou obvykle kulovitá nebo …

Alespoň taková struktura zřejmě vzniká tam, kde jádra obsahují více neutronů než protonů. Nová vysoce přesná měření neutronové slupky v izotopu vápníku 48 („dvojitě magický“ vápník, jak počtem neutronů – 28 –, tak i celkovým počtem nukleonů) mohou pomoci objasnit interakce mezi protonem a neutronem uvnitř jádra. Tyto výsledky se …

Odkud se ve vesmíru berou nejtěžší prvky, jako je zlato nebo uran? Těžké prvky obecně vznikají termonukleárními reakcemi v extrémních astrofyzikálních podmínkách, při explozích nebo kolapsech hvězd, srážkách neutronových hvězd apod. Již první pozorování gravitačních vln a elektromagnetického záření provázejících fúze neutronových hvězd naznačila, že při těchto kataklyzmatických srážkách může …