Před několika desetiletími seismologové při snímkování zemských hlubin identifikovali relativně tenkou vrstvu o tloušťce několik set kilometrů. Původ této vrstvy (tzv. E prime) byl až dosud záhadou. Mezinárodní tým vědců nyní zjistil, že voda z povrchu Země může pronikat hluboko do nitra planety, měnit složení vnější oblasti kovového tekutého jádra …
více »Rozpad zrcadlových jader má dokazovat existenci superradiačního stavu
Nejen elektrony, ale i atomová jádra mohou absorbovat energii, čímž se dostávají do excitovaných stavů. Tyto stavy pak ztrácejí energii rozpadem a přitom emitují různé částice. Různé procesy rozpadu a emise částic se nazývají rozpadové kanály. S rostoucí dodanou energií se zvyšuje počet způsobů, jak lze nukleony dostat do vyšších …
více »Zemské jádro se točí jinak, než jsme si mysleli
Nová studie tvrdí, že vnitřní jádro Země podivně osciluje. To je v rozporu s dříve uznávanými modely, které předpokládaly, že jádro se trvale otáčí rychleji než povrch planety. Výsledky výzkumu publikované v Science Advances ukazují, že podle analýzy seismických dat změnilo vnitřní jádro v šestiletém období 1969-74 směr svého pohybu. …
více »Tvar ragbyového míče mohou mít i atomová jádra bismutu
Přechod atomového jádra z běžného kulovitého tvaru na šišatý ragbyový míč se poprvé podařilo zjistit u jiného prvku než u rtuti. Uvádějí to vědci provádějící v CERNu experimenty na zařízení ISOLDE (generátor různých, především nestabilních/radioaktivních atomových jader). Studie byla publikována ve Physical Review Letters. Atomová jádra jsou obvykle kulovitá nebo …
více »Částice slunečního větru chycené v jádru Země
Před 4,5 miliardami let pronikly do jádra Země přes vznikající zemský plášť částice tehdejšího slunečního větru a mohli bychom je zde najít i dnes,tvrdí studie vědců z Heidelberg University. Odvození je ovšem poměrně komplikované. Celá teorie se zakládá na přesném stanovení obsahu vzácných plynů v jednom železném meteoritu. Jde o …
více »Letos má být spuštěno 16 nových jaderných reaktorů
Během roku 2015 se mírně zvýšila globální kapacita výroby jaderné energie. Lví podíl na tom měla Čína, která od ledna uvedla do provozu 8 nových reaktorů. Celkově je tak v současnosti ve světě 440 provozuschopných reaktorů o celkovém výkonu 382,7 GW, což oproti začátku roku znamená nárůst o dva bloky …
více »