Sciencemag.cz
Doporučujeme
Před několika desetiletími seismologové při snímkování zemských hlubin identifikovali relativně tenkou vrstvu o tloušťce několik set kilometrů. Původ této vrstvy (tzv. E prime) byl až dosud záhadou.
Mezinárodní tým vědců nyní zjistil, že voda z povrchu Země může pronikat hluboko do nitra planety, měnit složení vnější oblasti kovového tekutého jádra a vytvářet zde jasně oddělenou vrstvu se specifickými vlastnostmi.
Podle studie byla v průběhu miliard let voda z povrchu transportována hluboko do nitra Země klesajícími (subdukovanými) tektonickými deskami. Po dosažení hranice mezi jádrem a pláštěm, asi 2 900 km pod povrchem, tato voda vyvolává chemickou interakci, která mění strukturu jádra.
Reakce vytvářejí vrstvu bohatou na vodík a ochuzenou o křemík, čímž se nejsvrchnější vnější oblast jádra mění na strukturu podobnou filmu. Produktem těchto reakcí jsou navíc krystaly oxidu křemičitého, které stoupají vzhůru a integrují se do pláště. Modifikovaná vrstva tekutého kovu je méně hustá a seismické vlny se v ní šíří pomaleji, což odpovídá anomálním vlastnostem zaznamenaným seismology.
Dosud se přitom předpokládalo, že výměna materiálu mezi zemských pláštěm a jádrem je jen malá. Nová studie mění naše chápání vnitřních procesů Země a naznačuje, že globální koloběh vody je složitější, než jsem si dosud mysleli.
Krystaly oxidu křemičitého vystupují z tekutého kovu vnějšího jádra Země v důsledku chemické reakce vyvolané vodou. Kredit: Dan Shim/ASU
Taehyun Kim et al, A hydrogen-enriched layer in the topmost outer core sourced from deeply subducted water, Nature Geoscience (2023). DOI: 10.1038/s41561-023-01324-x
Zdroj: Arizona State University / Phys.org
Není ta hloubka jádra v mílích? Jádro je asi 2900 km hluboko, což je zhruba 1800 mil.
ano, dekuji, hloupe prehlednuti, opravil jsem…