Archiv článků: jazyk

Analýza přivedla k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický. Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali …

Alespoň tedy při jedné jazykové úloze, odhadování dalšího slova následujícího ve větě. Cílem systémů umělé inteligence při zpracování přirozeného jazyka je dojít k výsledku, nikoliv kopírovat postupy, které používají lidé (AI vzniklá strojovým učením pro nás může být černá skříňka, a nakonec přesný postup nemusíme znát ani u člověka, o …

12 nových slov za týden, a pes si je pak zapamatuje nejméně na 2 měsíce. Nejde přitom o povely, ale skutečně o „názvy“ – přiřazení hraček a jejich názvů. Takové jsou výsledky ze stále probíhající série experimentů Genius Dog Challenge, jejíž popularitu značně zvýšily sociální sítě. Jinak se ale jedná …

Krkavcovití ptáci nás často udivují svou inteligencí. U sojek je například známo, že mají teorii mysli a na základě svých vlastních zlodějských kousků se začnou chránit před krádežemi druhých. Přitom větší krkavcovití ptáci sojku svými kognitivními schopnostmi téměř jistě předčí… Viz také: Sojky mají teorii mysli Nový výzkum se zaměřil …

Nebo možná lépe mluvit o dialektech? Každopádně rypoši takto poznají našince od cizinců. Gary Lewin a Alison Barker z Max Delbrück Center for Molecular Medicine, Nigel Bennett a Daniel Hart z University of Pretoria v Jihoafrické republice a jejich kolegové provedli rozsáhlý výzkum fascinujících, i když ne zrovna fešných hlodavců …

Schopnost psů porozumět lidskému jazyku je určitě nějak limitovaná – v řadě ohledů. Nový výzkum se zaměřuje nikoliv na chápání jako takové, ale čistě na schopnost rozlišit od sebe různé zvuky. Na maďarské Eötvös Loránd University, což je, dalo by se říct, kynologická velmoc, nyní uvádějí, že pokusní psi měli …

Někteří tvrdí, že otázku sebeuvědomění nikdy nic fyzického nezodpoví a že sama existence vědomí naznačuje existenci něčeho, co přesahuje naši fyzickou sféru. Jestliže ale mysl může hýbat hmotou, pak přece musí existovat fyzika, která obě tyto sféry spojí a která vědě umožní, aby se vrátila zpět do hry. Možná ale, …

Alespoň do určité míry. Samohlásku „á“ si údajně spíš představujeme červenou než zelenou a „í“ je zase spíš světlé než tmavé. Syntestézie, tedy automatické propojování vjemů z různých smyslů, je celkem raritní způsob vnímání, kdy barvy chutnají či zní nebo tóny voní. V malé míře to má asi každý z …

Nejpádnějším důkazem má být nikoliv statistika na úrovni slov, ale menších jednotek – frekvence výskytu kombinací písmen. A jak to souvisí s J. R. R. Tolkienem? Staroanglický epos Béowulf je studován již dlouho, nicméně stále zde existují různé názory. Jde o dílo jediného člověka? Jak dlouho po přijetí křesťanství dílo …

Je jasné, že účinnost lidského jazyka spočívá v tom, že nepopisuje pouze bezprostřední realitu – přítomnost, ale i minulost, budoucnost a možnost (podmiňovací způsob). Jak jsou na tom naši příbuzní, konkrétně orangutani? Adriano Reis e Lameira z University of St. Andrews provedl se svými kolegy následující experiment. Orangutani při objevení …