Pixabay License. Volné pro komerční užití

Podle mozku dokázali poznat, kterou řečí člověk mluví

Pomocí magnetické rezonanční tomografie vědci nahlédli do mozku rodilých mluvčích němčiny a arabštiny a objevili rozdíly v pospojování různých oblastí odpovídajících za zpracování i produkci jazyka.

Výzkumníci z Ústavu Maxe Plancka pro kognitivní vědy a vědy o mozku v Lipsku tvrdí, že jazyk, kterým mluvíme, utváří v našem mozku specifická propojení. Ta pak mohou být i základem samotného myšlení.
Xuehu Wei, Alfred Anwander, Angela Friederici a jejich kolegové porovnali snímky mozku 94 rodilých mluvčích němčiny a arabštiny. Míra (hustota?) propojení byla stanovena pomocí difúzně váženého zobrazování. Získaná data ukázala, že „axonální spojení bílé hmoty jazykové sítě se přizpůsobují požadavkům a obtížím zpracování mateřského jazyka“.
Co se týče vlastních rozdílů, průvodní tisková zpráva praví: „Rodilí mluvčí arabštiny vykazovali silnější propojení mezi levou a pravou hemisférou než rodilí mluvčí němčiny. Toto posílení bylo zjištěno také mezi sémantickými jazykovými oblastmi a může souviset s relativně komplexním sémantickým a fonologickým zpracováním v arabštině.“
Naopak rodilí mluvčí němčiny vykazovali silnější propojení v jazykové síti levé hemisféry. To může souviset s komplexním syntaktickým zpracováním němčiny, které je způsobeno volným pořádkem slov a větší vzdáleností u závislostí mezi jednotlivými prvky věty (poznámka: zřejmě míněno ty odlučitelné předpony sloves na konci věty apod.).
Jedná se o jednu z prvních studií dokumentující rozdíly mezi mozky lidí, kteří vyrůstali s různými rodnými jazyky. V další studii chtějí autoři analyzovat strukturní změny v mozku arabsky mluvících dospělých, kteří se po dobu šesti měsíců učili německy.

Xuehu Wei et al, Native language differences in the structural connectome of the human brain, NeuroImage (2023). DOI: 10.1016/j.neuroimage.2023.119955
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org

Poznámky PH:
Ono v principu někde „znalost/používání jazyka“ uloženo být musí – a kde jinde, když ne v mozku, v nějakém tom „pospojování“. Pokud by popsané výsledky byly spolehlivé, ukazovalo by to ale každopádně velký pokrok zobrazovacích metod, ať už jde o jejich citlivost nebo naše chápání, co data znamenají. Na druhé straně, už několikrát byly v tomto ohledu oznamovány úžasné výsledky („magnetická rezonance rozpozná, jakou kartu z balíčku člověk vytáhl“), dokonce i opakovaně, ale pak objev obvykle zase nějak vyšuměl do ztracena.
Zde by se snad dalo krajně zjednodušeně říct: na arabštině je obtížnější výslovnost/rozlišení zvuků (tato jazyková funkce se obvykle spojuje s pravou hemisférou), na němčině gramatika.
Opravdu pak různé jazyky bude možné nějak zařadit do jednotného schématu, sledovat jejich „vzdálenost“ od sebe (a bude to odpovídat vzdálenosti evoluční; to asi jen částečně?).
Ad titulek – kterou vs. jakou /řečí/. Skutečně by se takto (dnes) dala rozlišit např. čeština a polština?

Vlny na Titanu mohou být dostatečně silné, aby erodovaly pobřeží

Titan, největší Saturnův měsíc, je jediným dalším planetárním tělesem ve Sluneční soustavě, na němž se …

One comment

  1. Že by arabština byla nějak složitá na výslovnost?

    Interpretoval bych to jinak. Arabština, jako Semitský jazyk je charakteristická tím, že hodně pracuje s obrazy, přirovnáními; a že slova významově sobě podobná mají stejný kořen.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close