Například anglické slovo funded zní podobně jakou founded. Pro počítač je snadné tato slova zaměnit a udělat v překladu třeba do němčiny chybu. Je-li však díky tlumočníkovi k dispozici simultánní překlad do češtiny (financováno vs. založeno)… Ondřej Bojar a Dominik Macháček z ÚFAL MFF UK získali americký patent pro simultánní …
více »Jazyky v tropech jsou prý hlasitější
Lingvista Søren Wichmann z Kiel University a jeho kolegové došli na základě statistického rozboru k závěru, že průměrná teplota prostředí ovlivňuje hlasitost některých zvuků lidské řeči. „Obecně platí, že jazyky v teplejších oblastech jsou hlasitější než jazyky v těch chladnějších.“ „Na jedné straně suchý studený vzduch představuje výzvu pro tvorbu …
více »Interpunkce pod lupou: v různých jazycích rychle vznikly podobné statistické charakteristiky
Analýza 7 evropských jazyků ukázala, že v jejich psané formě se použití interpunkce řídí stejným statistickým rozdělením. Do interpunkce vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově započítávali 10 „oddělovačů“ – tečku, tři tečky, čárku, středník, pomlčku, otazník, vykřičník, dvě závorky a uvozovky. Zkoumaly se dva soubory textů. …
více »V Chattušaši objevili text v dosud neznámém indoevropském jazyce
Archeologové z Německého archeologického ústavu objevili v chetitském hlavním městě Chattušaši klínopisnou tabulku, v níž je zaznamenán text v dosud neznámém indoevropském jazyce. V lokalitě bylo dosud nalezeno asi 30 000 klínopisných tabulek. Většina textů je (nepřekvapivě) psána v chetitštině, nejstarším doloženém indoevropském jazyce. Na nově objevené tabulce je ale …
více »Souvisí složitost gramatiky jazyků s podílem cizinců?
Různé jazyky se výrazně liší v tom, kolik gramatických kategorií (rozlišování) používají. Podstatné rozdíly přitom často existují i mezi blízce příbuznými jazyky. Například v islandštině na jedné straně se skloňuje podstatně více než v příbuzné švédštině, dánštině či norštině. „Jedna z prominentních hypotéz o tom, proč některé jazyky mají složitější …
více »Nová analýza tvrdí, že indoevropské jazyky nevznikly ve stepi
Převažující názor dnes klade původ indoevropských jazyků do oblasti na sever a severovýchod od Černého moře, dává je do souvislosti především s jámovou kulturou pozdního eneolitu. Nositelé této kultury byli částečně kočovníci žijící ve stepi, i když kde to bylo možné, provozovali i usedlé zemědělství. Expanze Indoevropanů do Evropy pak …
více »Vyluštili dosud neznámé písmo starověkých Kušánů
Kušánská říše existovala v 1.-4. století n. l. ve Střední Asii a severozápadní Indii. Kušáni (Jüe-č) byli původně indoevropským národem sídlícím až v dnešní západní Číně, mohli souviset s Tochary i Saky. Každopádně především pod tlakem Hunů (Siungnuů) se přesunuli na západ, vytlačili Parthy a dorazili řecko-baktrijské království. Existence říše …
více »Merojština a merojské písmo
Z období nejstaršího núbijského království s centrem v Kermě se nedochovaly žádné původní písemné doklady, které by umožňovaly zjistit, jak se zde tehdy mluvilo, ale velmi pravděpodobně to byla nějaká varianta merojského/staronúbijského jazyka. I když tehdejší Núbijci neměli své vlastní písmo, na královském dvoře v Kermě byli písaři (možná Egypťané), …
více »Slovo hurikán znali už předkolumbovští obyvatelé střední Ameriky
Hurikán Ian, který 28. září udeřil na pobřeží Floridy, se zřejmě zařadí k dosud nejničivějším událostem tohoto tisíciletí. Zatímco vznik hurikánu dokážeme fyzikálně vysvětlit, původ tohoto odborného termínu byl opředen tajemstvím. Pracovníci Filosofického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nedávno společně obohatili Elektronický meteorologický slovník o vysvětlení …
více »Psi rozlišují jednotlivé lidské jazyky
Mozek psů, bez ohledu na známá slova/povely, rozlišuje i to, jaký lidský jazyk „jako celek“ se používá v jeho okolí. Tvrdí to alespoň nová studie z Eötvös Loránd University, jednoho z významných center výzkumů zaměřených na kognitivní schopnosti psů. Dosud se předpokládalo, že podobnou schopnost mají jen lidé (poznámka PH: …
více »