Archiv článků: jazyky

Eskymáci (Inuité) mají mít ve svém jazyce kdovíkolik výrazů pro sníh. Jenže zase podle jiné empirie to celé má být prostě blbost. Lidé, kteří skutečně žili mezi Eskymáky, tuto představu vyvraceli (podle Robert J. Sternberg: Kognitivní psychologie, Portál 2002). No a teď máme zase další výzkum, že prý to tak …

Mezinárodní tým vědců objasnil původ uralské jazykové rodiny a jenisejské jazykové rodiny. Odborníci na genetiku, archeologii a lingvistiku z Harvardovy univerzity, Ostravské univerzity a dalších evropských, asijských i amerických institucí odhalili ve starověkých vzorcích DNA dosud neznámé genetické vazby mezi pravěkými populacemi a dnešními mluvčími uralských jazyků – Finů, Estonců, …

Například anglické slovo funded zní podobně jakou founded. Pro počítač je snadné tato slova zaměnit a udělat v překladu třeba do němčiny chybu. Je-li však díky tlumočníkovi k dispozici simultánní překlad do češtiny (financováno vs. založeno)… Ondřej Bojar a Dominik Macháček z ÚFAL MFF UK získali americký patent pro simultánní …

Lingvista Søren Wichmann z Kiel University a jeho kolegové došli na základě statistického rozboru k závěru, že průměrná teplota prostředí ovlivňuje hlasitost některých zvuků lidské řeči. „Obecně platí, že jazyky v teplejších oblastech jsou hlasitější než jazyky v těch chladnějších.“ „Na jedné straně suchý studený vzduch představuje výzvu pro tvorbu …

Analýza 7 evropských jazyků ukázala, že v jejich psané formě se použití interpunkce řídí stejným statistickým rozdělením. Do interpunkce vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově započítávali 10 „oddělovačů“ – tečku, tři tečky, čárku, středník, pomlčku, otazník, vykřičník, dvě závorky a uvozovky. Zkoumaly se dva soubory textů. …

Archeologové z Německého archeologického ústavu objevili v chetitském hlavním městě Chattušaši klínopisnou tabulku, v níž je zaznamenán text v dosud neznámém indoevropském jazyce. V lokalitě bylo dosud nalezeno asi 30 000 klínopisných tabulek. Většina textů je (nepřekvapivě) psána v chetitštině, nejstarším doloženém indoevropském jazyce. Na nově objevené tabulce je ale …

Různé jazyky se výrazně liší v tom, kolik gramatických kategorií (rozlišování) používají. Podstatné rozdíly přitom často existují i mezi blízce příbuznými jazyky. Například v islandštině na jedné straně se skloňuje podstatně více než v příbuzné švédštině, dánštině či norštině. „Jedna z prominentních hypotéz o tom, proč některé jazyky mají složitější …

Převažující názor dnes klade původ indoevropských jazyků do oblasti na sever a severovýchod od Černého moře, dává je do souvislosti především s jámovou kulturou pozdního eneolitu. Nositelé této kultury byli částečně kočovníci žijící ve stepi, i když kde to bylo možné, provozovali i usedlé zemědělství. Expanze Indoevropanů do Evropy pak …

Kušánská říše existovala v 1.-4. století n. l. ve Střední Asii a severozápadní Indii. Kušáni (Jüe-č) byli původně indoevropským národem sídlícím až v dnešní západní Číně, mohli souviset s Tochary i Saky. Každopádně především pod tlakem Hunů (Siungnuů) se přesunuli na západ, vytlačili Parthy a dorazili řecko-baktrijské království. Existence říše …

Z období nejstaršího núbijského království s centrem v Kermě se nedochovaly žádné původní písemné doklady, které by umožňovaly zjistit, jak se zde tehdy mluvilo, ale velmi pravděpodobně to byla nějaká varianta merojského/staronúbijského jazyka. I když tehdejší Núbijci neměli své vlastní písmo, na královském dvoře v Kermě byli písaři (možná Egypťané), …