Archiv článků: klima

Rok 536 se někdy považoval za krizový moment, „ten nejhorší rok“, alespoň pro Středomoří a západní Evropu. Sopečná erupce měla vést k ochlazení a hladomoru, v letech 541-546 se pak přidala epidemie moru („Justiniánův mor“). Byzantská říše byla v úpadku – alespoň z určitého pohledu. (Na druhé straně dokázali Justiniánovi …

Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla Přinosilová ze Zahradnické fakulty zkoumá, jak nejlépe množit olivovníky metodou mikropropagace in vitro, aby získala …

Třicetiletá válka (1618–1648) se odehrála v období mimořádného ochlazení. Stále více vědeckých studií potvrzuje souvislost mezi klimatickými extrémy a následnými konflikty. Rostoucí variabilita klimatu a s ní spojené extrémní události, jako jsou sucho, vlny veder, povodně, aj., v současnosti zvyšují riziko napětí a násilí, zejména v regionech typických pro svou …

Na přelomu 4. a 5. století už byla většina germánských sídel opuštěná a celé oblasti středního Podunají se vylidnily. Společný výzkum vědců z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ukazuje, jak klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních …

Na zdroji vody záleží. Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mezi lety 2022 a 2024 analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi. Své výsledky …

Panonská oblast je vystavena problémům sucha a horka dlouhodobě. Na městské trávníky, ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a travní porosty kvůli …

Prodlužující se vegetační sezona, jeden z projevů klimatické změny v Evropě, má překvapivý vliv na rozmnožování srnce obecného, nejrozšířenějšího kopytníka starého kontinentu. Srnec má zajímavou reprodukční biologii, protože jako jediný evropský sudokopytník využívá tzv. embryonální diapauzu (utajenou březost), kdy se v děloze srny zárodek po několik měsíců téměř nevyvíjí. Doposud …

Středomořská pánev je často vystavena silným povětrnostním jevům způsobeným středomořskými cyklony (tzv. medcyklony). Tyto meteorologické jevy, které jsou svou intenzitou a dopadem někdy srovnatelné s hurikány, ovlivňují počasí v regionu a jsou zodpovědné za různá přírodní nebezpečí. Mají hluboké a dalekosáhlé důsledky, zejména pro hustě osídlené oblasti. Přesto je účinná …

Oteplování a sucho způsobují rapidní úbytek stromového patra v jižní oblasti boreálních lesů (tajgy). Druhy mírného pásma zároveň nejsou schopny dostatečně rychle migrovat na sever a obsadit uvolněný prostor. Výsledkem je degradace a zánik těchto ekosystémů. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že pozitivní vliv na zasažené oblasti mohou …

Mnoho amerických, a ještě víc indických měst spotřebovává víc energie na chlazení v létě než na ohřívání v zimě. Ve střední Evropě včetně ČR je vrchol spotřeby energie následkem topení v zimě, ale v USA následkem chlazení v létě. S rostoucími teplotami se i u nás očekává zvyšování spotřeby i …