Výkyvy teplot a potravy ovlivňují růst mláďat čolků horských. Zatímco nepravidelná dostupnost potravy jejich růst zpomaluje, kolísání teplot může naopak podpořit prodlužování těla. Na tento překvapivý jev nyní upozorňuje nový výzkum Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, jehož výsledky publikoval časopis Functional Ecology. Jednotliví …
více »V posledních 3 letech se v ČR na vedro umíralo nejvíc loni
Vědci výzkumného centra ISGlobal ve spolupráci s centrem RECETOX z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity publikovali studii v časopise Nature Medicine, která odhaduje, že během letních období v letech 2022, 2023 a 2024 souviselo v Evropě s horkem více než 180 tisíc úmrtí. V České republice byl právě rok 2024 z …
více »Rok 536 nemusel být nejhorší, alespoň v Byzanci
Rok 536 se někdy považoval za krizový moment, „ten nejhorší rok“, alespoň pro Středomoří a západní Evropu. Sopečná erupce měla vést k ochlazení a hladomoru, v letech 541-546 se pak přidala epidemie moru („Justiniánův mor“). Byzantská říše byla v úpadku – alespoň z určitého pohledu. (Na druhé straně dokázali Justiniánovi …
více »Olivovníky mohou být v Česku častější
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla Přinosilová ze Zahradnické fakulty zkoumá, jak nejlépe množit olivovníky metodou mikropropagace in vitro, aby získala …
více »Výzkum odhaluje spojitost mezi klimatickými extrémy a konflikty v minulosti
Třicetiletá válka (1618–1648) se odehrála v období mimořádného ochlazení. Stále více vědeckých studií potvrzuje souvislost mezi klimatickými extrémy a následnými konflikty. Rostoucí variabilita klimatu a s ní spojené extrémní události, jako jsou sucho, vlny veder, povodně, aj., v současnosti zvyšují riziko napětí a násilí, zejména v regionech typických pro svou …
více »Germánské společnosti střední Evropy rozvrátilo ochlazení na konci 3. století
Na přelomu 4. a 5. století už byla většina germánských sídel opuštěná a celé oblasti středního Podunají se vylidnily. Společný výzkum vědců z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ukazuje, jak klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních …
více »Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
Na zdroji vody záleží. Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mezi lety 2022 a 2024 analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi. Své výsledky …
více »Nové druhy trav pro horká a suchá města
Panonská oblast je vystavena problémům sucha a horka dlouhodobě. Na městské trávníky, ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a travní porosty kvůli …
více »Má klimatická změna vliv na načasování reprodukce srnců?
Prodlužující se vegetační sezona, jeden z projevů klimatické změny v Evropě, má překvapivý vliv na rozmnožování srnce obecného, nejrozšířenějšího kopytníka starého kontinentu. Srnec má zajímavou reprodukční biologii, protože jako jediný evropský sudokopytník využívá tzv. embryonální diapauzu (utajenou březost), kdy se v děloze srny zárodek po několik měsíců téměř nevyvíjí. Doposud …
více »Vědci se zaměřili na dopady středomořských cyklonů
Středomořská pánev je často vystavena silným povětrnostním jevům způsobeným středomořskými cyklony (tzv. medcyklony). Tyto meteorologické jevy, které jsou svou intenzitou a dopadem někdy srovnatelné s hurikány, ovlivňují počasí v regionu a jsou zodpovědné za různá přírodní nebezpečí. Mají hluboké a dalekosáhlé důsledky, zejména pro hustě osídlené oblasti. Přesto je účinná …
více »
Sciencemag.cz
