Archiv článků: klima

Co způsobilo malou dobu ledovou, tedy chladné období trvající v Evropě zhruba ve 14.-17. století? Nová teorie praví, že to paradoxně bylo předcházející oteplení. Malá doba ledová byla jedním z nejchladnějších obdobích v posledních 10 000 letech, alespoň v rámci Evropy a přilehlých oblastí (viz zánik vikinského osídlení v Grónsku). …

A další překvapení: led by se prý mohl vyskytovat spíše na rovníku než na pólech. Exoplanet známe čím dál víc, aktuálně kolem 4 000. Navíc se chystají nové mise a projekty, které nejen rozšíří toto číslo, ale také umožní o již známých exoplanetách získávat podrobnější údaje. Pokud se soustředíme na …

Po celém světě je mnoho geologických útvarů, do nichž by bylo možné uložit množství CO2 odpovídající jeho průmyslovým emisím za několik stovek let. Jedním ze stěžejních nástrojů v boji proti klimatické změně by se mohlo stát ukládání oxidu uhličitého (CO2) vyprodukovaného lidskou činností pod zem. Chytré řešení zamezí úniku tohoto …

Plánem je software, který bude za pomoci umělé inteligence umět sesbíraná data vyhodnotit tak, aby pěstitelům poradil, při jakých klimatických podmínkách a na kterých částech chmelnic mají zavlažovat. Změny klimatu, výkyvy počasí a zejména nepředvídatelné srážky v posledních letech výrazně ovlivňují pěstování českého chmele. Řešení přináší nový projekt PRO CHMEL. Ten propojil …

Měla před 4 miliardami let namále i Země? Dnes většinou předpokládáme, že Venuše se v minulosti více podobala Zemi a na jejím povrchu existovaly oceány kapalné vody umožňující i existenci života pozemského typu. Různé modely se ovšem podstatně liší v tom, zda se prostředí změnilo na pekelný skleník už před …

Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) prokázali rozsáhlou expanzi kobylky kuželohlavé. Teplomilný rovnokřídlý hmyz se i v důsledku globálního oteplování začíná ve velkém objevovat na Ostravsku. Završili tak pětiletý výzkum v terénu, se kterým jim pomohli i amatérští pozorovatelé z řad veřejnosti. Ostravští biologové si před pěti lety položili …

Mezinárodní výzkumný tým určil roční příspěvek mrtvého dřeva ke globálnímu koloběhu uhlíku. Poprvé navíc spočítal, jakou měrou se na jeho rozkladu podílí hmyz. Rychlost tlení mrtvého dřeva v lesích totiž závisí nejen na klimatu, ale i na aktivitě hub a hmyzu. Na realizaci projektu se podílelo 50 výzkumných skupin z …

Klimatická změna a rostoucí sucho mění podmínky pěstování plodin v České republice. Do zájmu zemědělců se tak dostávají potraviny, které v naší zemi nejsou příliš časté. Plodinou budoucnosti se zřejmě stane cizrna známá například z Asie. Její výhodou je vysoká a kvalitní nutriční hodnota. Jde navíc o plodinu, která se …

Ekologové mají často sklon si myslet, že drastičtější změny ve vegetaci začaly v poslední době… Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové. Ukazuje to studie právě publikovaná v jednom z nejprestižnějších světových odborných časopisů Science, na níž se podíleli …

Biosféra v oceánu dokáže absorbovat velké množství uhlíku. Ne všechen se přitom rozloží zpět, část je spolu s mrtvými organismy pohřbena na dně oceánu. Odtud se odvíjejí i různé nápady na geoinženýrské projekty. Větší růst mořské biosféry lze podpořit železnatými solemi, protože železo je v oceánu nedostatkovým prvkem. Problém ovšem …