Archiv článků: klima

Ekologové mají často sklon si myslet, že drastičtější změny ve vegetaci začaly v poslední době… Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové. Ukazuje to studie právě publikovaná v jednom z nejprestižnějších světových odborných časopisů Science, na níž se podíleli …

Biosféra v oceánu dokáže absorbovat velké množství uhlíku. Ne všechen se přitom rozloží zpět, část je spolu s mrtvými organismy pohřbena na dně oceánu. Odtud se odvíjejí i různé nápady na geoinženýrské projekty. Větší růst mořské biosféry lze podpořit železnatými solemi, protože železo je v oceánu nedostatkovým prvkem. Problém ovšem …

Sluneční cykly, respektive fáze sluneční aktivity, souvisejí s proměnami pozemského počasí; podle nové studie i speciálně s přechody mezi jevy El Nino a La Nina v Pacifiku. Hlavní autor studie Robert Leamon z University of Maryland-Baltimore County a jeho kolegové nepředkládají žádný konkrétní fyzikální mechanismus, jak přesně sluneční aktivita počasí …

Slunce dodává Zemi stále více tepla, takže pokud pomineme nějaké brutální geoinženýrské zásahy, v horizontu stamilionů až miliard let se Země stane pro život současného typu neobyvatelnou. Otázkou je, kdy přesně k tomu dojde a jakými postupnými kroky. Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard v Nature Geoscience dospěli k závěru, že …

Změny koncentrací klíčových skleníkových plynů v neolitu jdou na vrub odlesnění (v případě oxidu uhličitého) a pěstování rýže v umělých mokřadních ekosystémech (v případě metanu). Základem živobytí neolitických, jakož i všech pozdějších zemědělských společností jsou tedy konstruované ekosystémy polí, zahrad a trvalých sídlišť. Většina z nich ovšem stála nemalou měrou …

Kratší letní sucha postupně hrají čím dál významnější roli a nahrazují dřívější, méně intenzivní a s delším trvání. Období sucha jsou od začátku 20. století v Evropě kratší, ale intenzivnější. Jejich vyšší teploty způsobují větší ztráty vody z půdy. Výrazně negativně tak působí na rostliny a poškozují zemědělství. “Tyto extrémy …

Asi před 3 miliardami let bylo na místě dnešního marsovského Gale Crater jezero. Michael Thorpe a Kirsten Siebach z Rice University a Joel Hurowitz ze State University of New York v Stony Brook vzali data pořízená vozítkem Curiosity a zkoumali, jaké pozemské oblasti by se nejvíc podobaly geologické procesy na …

Střední Evropa se pro pěstování lanýžů stane díky změně klimatu vhodnější, což lze využít při adaptaci zemědělství i zvýšení rozmanitosti krajiny. Plyne to alespoň z výsledků výzkumu českých a zahraničních vědců uveřejněných v prestižním časopise Scientific Reports. Lanýži, podzemní houby vyhledávané gurmány pro svou chuť a aroma, přinášejí ročně v tradičních pěstitelských …

Pozdější nástup zimy, spojený s oteplováním klimatu, může být pro byliny výhodný, protože mohou růst déle. Ve vysokých nadmořských výškách je však růst bylin v posledních letech omezován nedostatkem vláhy. Vědci z Botanického ústavu AV ČR to ukázali na příkladu šťovíku alpského v Nízkých Tatrách, jehož porosty jsou oteplováním ohroženy. Využili k tomu údaje …

Figurky paleolitických venuší, obézní nebo těhotné ženy, se nejčastěji dávají do souvislosti s kultem plodnosti. Richard Johnson a Miguel Lanaspa-Garcia (profesí lékaři) z University of Colorado a John Fox (antropolog, American University of Sharjah ve Spojených arabských emirátech) nyní v časopisu Obesity rozvíjejí související, poněkud kuriózní teorii. Podle nich po …