Měla před 4 miliardami let namále i Země? Dnes většinou předpokládáme, že Venuše se v minulosti více podobala Zemi a na jejím povrchu existovaly oceány kapalné vody umožňující i existenci života pozemského typu. Různé modely se ovšem podstatně liší v tom, zda se prostředí změnilo na pekelný skleník už před …
více »Klimatické změny přivály na Ostravsko teplomilnou kobylku z jihu
Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) prokázali rozsáhlou expanzi kobylky kuželohlavé. Teplomilný rovnokřídlý hmyz se i v důsledku globálního oteplování začíná ve velkém objevovat na Ostravsku. Završili tak pětiletý výzkum v terénu, se kterým jim pomohli i amatérští pozorovatelé z řad veřejnosti. Ostravští biologové si před pěti lety položili …
více »Mrtvé stromy ročně uvolní podobně uhlíku jako spalování fosilní paliv
Mezinárodní výzkumný tým určil roční příspěvek mrtvého dřeva ke globálnímu koloběhu uhlíku. Poprvé navíc spočítal, jakou měrou se na jeho rozkladu podílí hmyz. Rychlost tlení mrtvého dřeva v lesích totiž závisí nejen na klimatu, ale i na aktivitě hub a hmyzu. Na realizaci projektu se podílelo 50 výzkumných skupin z …
více »Potravinou budoucnosti bude cizrna
Klimatická změna a rostoucí sucho mění podmínky pěstování plodin v České republice. Do zájmu zemědělců se tak dostávají potraviny, které v naší zemi nejsou příliš časté. Plodinou budoucnosti se zřejmě stane cizrna známá například z Asie. Její výhodou je vysoká a kvalitní nutriční hodnota. Jde navíc o plodinu, která se …
více »Globální vegetační změny se zrychlují poslední 4 000 let
Ekologové mají často sklon si myslet, že drastičtější změny ve vegetaci začaly v poslední době… Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové. Ukazuje to studie právě publikovaná v jednom z nejprestižnějších světových odborných časopisů Science, na níž se podíleli …
více »Geoinženýrství: Hliník v oceánu přispívá k zachytávání uhlíku
Biosféra v oceánu dokáže absorbovat velké množství uhlíku. Ne všechen se přitom rozloží zpět, část je spolu s mrtvými organismy pohřbena na dně oceánu. Odtud se odvíjejí i různé nápady na geoinženýrské projekty. Větší růst mořské biosféry lze podpořit železnatými solemi, protože železo je v oceánu nedostatkovým prvkem. Problém ovšem …
více »El Nino se prý řídí podle Slunce, ale s 22letým cyklem
Sluneční cykly, respektive fáze sluneční aktivity, souvisejí s proměnami pozemského počasí; podle nové studie i speciálně s přechody mezi jevy El Nino a La Nina v Pacifiku. Hlavní autor studie Robert Leamon z University of Maryland-Baltimore County a jeho kolegové nepředkládají žádný konkrétní fyzikální mechanismus, jak přesně sluneční aktivita počasí …
více »Kyslíková atmosféra Země zanikne za miliardu let
Slunce dodává Zemi stále více tepla, takže pokud pomineme nějaké brutální geoinženýrské zásahy, v horizontu stamilionů až miliard let se Země stane pro život současného typu neobyvatelnou. Otázkou je, kdy přesně k tomu dojde a jakými postupnými kroky. Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard v Nature Geoscience dospěli k závěru, že …
více »Zabránili první zemědělci návratu doby ledové?
Změny koncentrací klíčových skleníkových plynů v neolitu jdou na vrub odlesnění (v případě oxidu uhličitého) a pěstování rýže v umělých mokřadních ekosystémech (v případě metanu). Základem živobytí neolitických, jakož i všech pozdějších zemědělských společností jsou tedy konstruované ekosystémy polí, zahrad a trvalých sídlišť. Většina z nich ovšem stála nemalou měrou …
více »Sucha jsou kratší, ale intenzivnější
Kratší letní sucha postupně hrají čím dál významnější roli a nahrazují dřívější, méně intenzivní a s delším trvání. Období sucha jsou od začátku 20. století v Evropě kratší, ale intenzivnější. Jejich vyšší teploty způsobují větší ztráty vody z půdy. Výrazně negativně tak působí na rostliny a poškozují zemědělství. “Tyto extrémy …
více »