Archiv článků: klimatické změny

Producenti potravin živočišného původu, respektive chovatelé hospodářských zvířat, jsou poslední dobou neoprávněně označování za jednoho z největších viníků klimatické změny – hlavně pak chovatelé skotu. Jako řešení se zejména v Evropě udává snížení spotřeby masa, a s tím související i omezování chovu hospodářských zvířat, ať už napřímo nebo různými normami …

Klonální rostliny se mohou adaptovat na změny klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť, díky které se dokáží rychleji přizpůsobit měnícím se teplotám, a připravit své potomky změny klimatu. Mezinárodní tým pod vedením vědců Botanického ústavu Akademie věd ČR ukázal poprvé na přírodních populacích, že evoluce …

Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů studie vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, kteří …

Genetická variabilita je základem biologické rozmanitosti, důležitým předpokladem životaschopnosti druhů. Mezinárodní vědecký tým v nové studii přináší návod, jak sledovat změny genetické diverzity populací různých evropských druhů v souvislosti s klimatickou změnou. Doporučuje geneticky sledovat i populace, které v teplejších a sušších oblastech žijí již dnes. Mohou být totiž lépe …

Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, docházelo v posledních čtyřech dekádách k významnému snižování půdní vlhkosti, tedy vysychání půdy. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká část jižní Ameriky, středozápad USA …

Růst teplot a stále častější sucha v minulých letech vedly a dále povedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň s výnosem se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva, vyplývá ze studie, na níž pracovali vědci z Ústavu výzkumu globální změny …

V České republice se usadil nový druh savce – bělozubka tmavá. Objevili ji vědci ze dvou ústavů Akademie věd ČR. Přestože její příchod očekávali, zachytit se ji podařilo až na podzim loňského roku, a v podstatě omylem. Objev tohoto drobného hmyzožravce, který je původem z Afriky, představuje významný krok pro …

Neobvykle intenzivní vlny veder, které prošly v minulých letech napříč Evropou, výrazně překreslily mapu rekordních vln veder. Přispělo k tomu i extrémní léto 2021 ve Středomoří. Vyhodnocením této i dalších nedávných vln veder z dlouhodobého pohledu se zabývali vědci z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd …

Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu, který vedl Filip Oulehle z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a České geologické služby, vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů …

Většina klimatických modelů zatím nepočítá s novým objevem: metan je samozřejmě velmi účinný skleníkový plyn, ale současně přispívá k tvorbě mraků, které Zemi zase ochlazují. Podle studie vědců Kalifornské univerzity v Riverside se oba vlivy nevyrovnávají, ale skleníkový účinek metanu se tím snižuje asi o 30 %. Celkově metan pohlcuje …