(c) Graphicstock

Mořské proudy i pozemské klima prý ovlivňuje interakce s Marsem

Je to poměrně nečekané tvrzení, alespoň na první pohled. Vědci z University of Sydney a Sorbonne University využili geologický záznam hlubokomořské cirkulace k objevení souvislosti mezi oběžnými drahami Země a Marsu a modely globálního oteplování. V datech našli překvapivý 2,4 milionu let trvající cyklus, kdy hlubokomořské proudy zesilují a slábnou, což zase souvisí s obdobími teplejšího klimatu.
Tyto cykly nesouvisí se současným globálním oteplováním. To může nicméně ovlivnit cirkulaci AMOC (Atlantic Meridional Overturning Circulation), která pohání Golfský proud a udržuje mírné klima v Evropě (poznámka: takže výsledkem by v Evropě naopak bylo pořádné ochlazení – stačí porovnat Evropu s klimatem na stejných zeměpisných šířkách na druhé straně Atlantiku). Podle nové studie by ale popsané mechanismy měly být v této souvislosti spíše dobrou zprávou (Golfský proud by v jejich důsledku měl být stabilnější/odolnější proti narušení, respektive oteplování by cirkulacím dokonce spíše mohlo pomáhat).
Trochu podrobněji: Hlavní autorka studie Adriana Dutkiewicz z University of Sydney a její kolegové využili dat sesbíraných za více než půlstoletí z vědeckých vrtů ze stovek míst po celém světě.
„Přerušení sedimentace naznačuje silné hlubokomořské proudy, zatímco souvislá akumulace sedimentů ukazuje na klidnější podmínky. Kombinace těchto údajů s pokročilou analýzou dat nám umožnila určit četnost zlomů v sedimentaci v průběhu posledních 65 milionů let,“ uvádí A. Dutkiewicz.
Výzkumníci přitom zjistili, že intenzita hlubokomořských proudů se mění v cyklech trvajících 2,4 milionu let. Tyto cykly se nazývají „astronomické velké cykly“ a má k nim docházet v důsledku vzájemného ovlivňování oběžných drah Země a Marsu (podle A. Dutkiewicz má jít dokonce o jediné možné vysvětlení). V geologických záznamech se však důkazy o tom dochovávají zřídka, zde tedy došlo k šťastné výjimce.
Příslušná interakce mění výstřednost oběžných drah planet (to, nakolik se liší od kružnic). Pro Zemi to znamená období vyššího příchozího slunečního záření a teplejšího klimatu v cyklech trvajících 2,4 milionu let. Vědci zjistili, že teplejší cykly korelují se zvýšeným výskytem zlomů v hlubokomořských záznamech, což zase souvisí s intenzivnější hlubokomořskou cirkulací.
Tento výsledek je neočekávaný, protože údaje z pozorování a oceánských modelů naznačují, že současný systém atlantické cirkulace, AMOC, který vytváří Golfský proud, může v teplejším klimatu zaniknout v důsledku tání mořského ledu.
Na to autoři nové studie namítají, že mrznutí a tání mořského ledu není jediným mechanismem, který ovlivňuje cirkulaci v hlubokém oceánu. Předpokládá se, že hlubokomořské „víření“ budou v oteplujícím se klimatickém systému obsahujícím více energie naopak sílit, mj. protože se bude častěji docházet k velkým bouřím.

Dutkiewicz, A. et al. Deep-sea hiatus record reveals orbital pacing by 2.4 Myr eccentricity grand cycles, Nature Communications (2024). DOI: 10.1038/s41467-024-46171-5
Zdroj: University of Sydney / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Rovina oběhů planet je vůči rotaci hvězdy nakloněná běžně

Astronomové si dlouho lámali hlavu, proč mají všechny planety v naší Sluneční soustavě mírně nakloněné …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close