Sciencemag.cz
Doporučujeme
Je to poměrně nečekané tvrzení, alespoň na první pohled. Vědci z University of Sydney a Sorbonne University využili geologický záznam hlubokomořské cirkulace k objevení souvislosti mezi oběžnými drahami Země a Marsu a modely globálního oteplování. V datech našli překvapivý 2,4 milionu let trvající cyklus, kdy hlubokomořské proudy zesilují a slábnou, což zase souvisí s obdobími teplejšího klimatu.
Tyto cykly nesouvisí se současným globálním oteplováním. To může nicméně ovlivnit cirkulaci AMOC (Atlantic Meridional Overturning Circulation), která pohání Golfský proud a udržuje mírné klima v Evropě (poznámka: takže výsledkem by v Evropě naopak bylo pořádné ochlazení – stačí porovnat Evropu s klimatem na stejných zeměpisných šířkách na druhé straně Atlantiku). Podle nové studie by ale popsané mechanismy měly být v této souvislosti spíše dobrou zprávou (Golfský proud by v jejich důsledku měl být stabilnější/odolnější proti narušení, respektive oteplování by cirkulacím dokonce spíše mohlo pomáhat).
Trochu podrobněji: Hlavní autorka studie Adriana Dutkiewicz z University of Sydney a její kolegové využili dat sesbíraných za více než půlstoletí z vědeckých vrtů ze stovek míst po celém světě.
„Přerušení sedimentace naznačuje silné hlubokomořské proudy, zatímco souvislá akumulace sedimentů ukazuje na klidnější podmínky. Kombinace těchto údajů s pokročilou analýzou dat nám umožnila určit četnost zlomů v sedimentaci v průběhu posledních 65 milionů let,“ uvádí A. Dutkiewicz.
Výzkumníci přitom zjistili, že intenzita hlubokomořských proudů se mění v cyklech trvajících 2,4 milionu let. Tyto cykly se nazývají „astronomické velké cykly“ a má k nim docházet v důsledku vzájemného ovlivňování oběžných drah Země a Marsu (podle A. Dutkiewicz má jít dokonce o jediné možné vysvětlení). V geologických záznamech se však důkazy o tom dochovávají zřídka, zde tedy došlo k šťastné výjimce.
Příslušná interakce mění výstřednost oběžných drah planet (to, nakolik se liší od kružnic). Pro Zemi to znamená období vyššího příchozího slunečního záření a teplejšího klimatu v cyklech trvajících 2,4 milionu let. Vědci zjistili, že teplejší cykly korelují se zvýšeným výskytem zlomů v hlubokomořských záznamech, což zase souvisí s intenzivnější hlubokomořskou cirkulací.
Tento výsledek je neočekávaný, protože údaje z pozorování a oceánských modelů naznačují, že současný systém atlantické cirkulace, AMOC, který vytváří Golfský proud, může v teplejším klimatu zaniknout v důsledku tání mořského ledu.
Na to autoři nové studie namítají, že mrznutí a tání mořského ledu není jediným mechanismem, který ovlivňuje cirkulaci v hlubokém oceánu. Předpokládá se, že hlubokomořské „víření“ budou v oteplujícím se klimatickém systému obsahujícím více energie naopak sílit, mj. protože se bude častěji docházet k velkým bouřím.
Dutkiewicz, A. et al. Deep-sea hiatus record reveals orbital pacing by 2.4 Myr eccentricity grand cycles, Nature Communications (2024). DOI: 10.1038/s41467-024-46171-5
Zdroj: University of Sydney / Phys.org, přeloženo / zkráceno
