Archiv článků: komety

Predvianočnú nočnú oblohu nám spestrí meteorický roj U Midy nazývaný aj Ursidy. Činný bude od 17. do 26. decembra 2022 a jeho maximum nastane vo štvrtok 22. decembra 2022. Objavený bol vďaka pozorovaniam na Skalnatom Plese v roku 1945, kedy sa na oblohe objavilo až 88 meteorov za hodinu. Okrem …

Milovníci nočnej oblohy si môžu jasné letné noci spríjemniť pozorovaním neperiodickej kométy C/2017 K2 PANSTARRS. Kométa je v júli viditeľná celú noc. V auguste ju bude možné pozorovať do polnoci a v prvej polovici septembra večer po západe Slnka. Kométa PANSTARRS patrí medzi pomerne nedávno objavené vesmírne objekty. Astronómovia z …

Z okraje Sluneční soustavy k nám míří rychlostí asi 35 000 kilometrů za hodinu obrovská kometa o průměru přibližně 130 km. Při svém největším přiblížení v roce 2031 dorazí asi do vzdálenosti 1,6 miliardy km od Sluce (zhruba vzdálenost Země od Saturnu). Obrovskou kometu C/2014 UN271 objevili astronomové Pedro Bernardinelli …

Na základě dat z Mise Hayabusa 2 se podařilo získat nové informace o fyzikálních vlastnostech planetky Ryugu, která podle tradiční teorie vznikla srážkou větších asteroidů. Nyní studie japonských vědců naznačuje, že Ryugu je ve skutečnosti bývalá kometa. Průkopnická sonda Hayabusa se v roce 2010 po sedmi letech vrátila na Zemi …

Komety jsou lidstvu známy od nepaměti. Můžeme dokonce předpokládat, že mohly zaujmout i naše pravěké předky. Pokud tedy někdy zdvihli oči k noční obloze. Však jasný ohon komety, jak si je ostatně dodnes znázorňujeme a představujeme, by je jistě zaujal. Stejně jako zaujal i starověké i středověké pozorovatele oblohy. Zajímavé …

Komety se během přibližování ke Slunci různě barevně mění. Jádra řady komet mnohdy zelenají, nicméně směrem proti jejímu pohybu zelené ubývá a maximálně ve vzdálenosti jednoho až dvou ohonů už tento odstín mizí zcela. Ve 30. letech 20. století fyzik Gerhard Herzberg (pozdější nositel Nobelovy ceny za chemii) vyslovil teorii, …

Nočnú oblohu v závere roka ozdobia dve kométy, ktoré budú zo Slovenska pozorovateľné aj malými ďalekohľadmi. K Zemi sa po šiestich rokoch vracia krátkoperiodická kométa Čurjumov-Gerasimenko. Kométa Leonard, ktorej obežná doba je približne 70 000 rokov, bola objavená začiatkom tohto roka a jej jasnosť sa bude pohybovať na hranici viditeľnosti …

Mezihvězdná kometa Borisov nemusela představovat zdaleka unikátní událost, jakkoliv jsme ji tak vnímali. V nové studii astronomové Amir Siraj a Avi Loeb z Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian předkládají výpočty, které mají ukazovat, že Oortově oblaku převažují objekty mezihvězdného původu nad těmi vzniklými ve Sluneční soustavě. Jak ovšem připouštějí …

Oortovo mračno (Oortův oblak) se táhne na vnějším okraji Sluneční soustavy, zhruba od 3 000 do asi asi 200 000 AU (hranice je samozřejmě dost nejednoznačná, ostatně někdy se existence celého Oortova oblaku označuje za hypotetickou; pro srovnání, Pluto je od Slunce vzdáleno asi 40 AU). Nejvíce hmoty Oortova oblaku …

Těžké kovy se vyskytují také v atmosféře mezihvězdné komety 2I/Borisov. Nový výzkum belgického týmu vědců, kteří využili data získaná dalekohledem VLT na Evropské jižní observatoři, ukázal, že v atmosférách komet roztroušených i na těch nejvzdálenějších místech Sluneční soustavy se nalézá železo a nikl. Nezávislá studie polských vědců, kteří rovněž pracovali …