Archiv článků: komety

Pokud víme, život se na Zemi objevil praktiky ihned poté, co to bylo fyzikálně možné, tedy když povrch planety dostatečně vychladl. To může být náhoda, může to znamenat, že samotný vznik života je snadný (úzké hrdlo je pak naopak třeba vznik složitějšího života nebo inteligence), ale také to lze vnímat …

Predvianočnú nočnú oblohu nám spestrí meteorický roj U Midy nazývaný aj Ursidy. Činný bude od 17. do 26. decembra 2022 a jeho maximum nastane vo štvrtok 22. decembra 2022. Objavený bol vďaka pozorovaniam na Skalnatom Plese v roku 1945, kedy sa na oblohe objavilo až 88 meteorov za hodinu. Okrem …

Milovníci nočnej oblohy si môžu jasné letné noci spríjemniť pozorovaním neperiodickej kométy C/2017 K2 PANSTARRS. Kométa je v júli viditeľná celú noc. V auguste ju bude možné pozorovať do polnoci a v prvej polovici septembra večer po západe Slnka. Kométa PANSTARRS patrí medzi pomerne nedávno objavené vesmírne objekty. Astronómovia z …

Z okraje Sluneční soustavy k nám míří rychlostí asi 35 000 kilometrů za hodinu obrovská kometa o průměru přibližně 130 km. Při svém největším přiblížení v roce 2031 dorazí asi do vzdálenosti 1,6 miliardy km od Sluce (zhruba vzdálenost Země od Saturnu). Obrovskou kometu C/2014 UN271 objevili astronomové Pedro Bernardinelli …

Na základě dat z Mise Hayabusa 2 se podařilo získat nové informace o fyzikálních vlastnostech planetky Ryugu, která podle tradiční teorie vznikla srážkou větších asteroidů. Nyní studie japonských vědců naznačuje, že Ryugu je ve skutečnosti bývalá kometa. Průkopnická sonda Hayabusa se v roce 2010 po sedmi letech vrátila na Zemi …

Komety jsou lidstvu známy od nepaměti. Můžeme dokonce předpokládat, že mohly zaujmout i naše pravěké předky. Pokud tedy někdy zdvihli oči k noční obloze. Však jasný ohon komety, jak si je ostatně dodnes znázorňujeme a představujeme, by je jistě zaujal. Stejně jako zaujal i starověké i středověké pozorovatele oblohy. Zajímavé …

Komety se během přibližování ke Slunci různě barevně mění. Jádra řady komet mnohdy zelenají, nicméně směrem proti jejímu pohybu zelené ubývá a maximálně ve vzdálenosti jednoho až dvou ohonů už tento odstín mizí zcela. Ve 30. letech 20. století fyzik Gerhard Herzberg (pozdější nositel Nobelovy ceny za chemii) vyslovil teorii, …

Nočnú oblohu v závere roka ozdobia dve kométy, ktoré budú zo Slovenska pozorovateľné aj malými ďalekohľadmi. K Zemi sa po šiestich rokoch vracia krátkoperiodická kométa Čurjumov-Gerasimenko. Kométa Leonard, ktorej obežná doba je približne 70 000 rokov, bola objavená začiatkom tohto roka a jej jasnosť sa bude pohybovať na hranici viditeľnosti …

Mezihvězdná kometa Borisov nemusela představovat zdaleka unikátní událost, jakkoliv jsme ji tak vnímali. V nové studii astronomové Amir Siraj a Avi Loeb z Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian předkládají výpočty, které mají ukazovat, že Oortově oblaku převažují objekty mezihvězdného původu nad těmi vzniklými ve Sluneční soustavě. Jak ovšem připouštějí …

Oortovo mračno (Oortův oblak) se táhne na vnějším okraji Sluneční soustavy, zhruba od 3 000 do asi asi 200 000 AU (hranice je samozřejmě dost nejednoznačná, ostatně někdy se existence celého Oortova oblaku označuje za hypotetickou; pro srovnání, Pluto je od Slunce vzdáleno asi 40 AU). Nejvíce hmoty Oortova oblaku …