Archiv článků: kosmologie

Rychlost rozpínání vesmíru, respektive Hubbleova konstanta, se stanovují různými metodami. Narážíme ovšem na to, že tyto metody nevedou ke shodným výsledkům. Nová studie, zaměřená na měření rychlosti vzdalování galaxií, upozorňuje, že problém je možná ještě složitější, než jsme si dosud mysleli. Nejčastěji používanými metodami pro určení Hubbleovy konstanty jsou analýza …

Vyspělostí se myslí hlavně obsah těžkých prvků a prachu. Tyto závěry vyplynuly ze studia 118 vzdálených (a tedy starých) galaxií pomocí dalekohledu ALMA. Většina současných galaxií se začala formovat už ve velmi raném vesmíru, naše Mléčná dráha např. asi 0,2 miliardy let po velkém třesku. Asi 1 až 1,5 let …

Červí díry jsou hypotetické objekty propojující dva body v běžném prostoru jakousi zkratkou. V důsledku toho lze pak mezi oběma body cestovat nadsvětelnou rychlostí, eventuálně červí díry mohou dokonce fungovat jako stroje času (oboje tedy spíše v uvozovkách). Nevíme, zda nějaké červí díry v přírodě existují, ani to, zda by …

Raný vesmír nemusel být natolik chaotický, jak jsme se dosud domnívali. Astronomům využívajícím radioteleskop ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se podařilo odhalit extrémně dalekou galaxii, která je překvapivě podobná naší Galaxii, Mléčné dráze. Je natolik vzdálená, že jejímu světlu trvalo více než 12 miliard let, než k nám doputovalo. …

Alespoň takový výsledek dalo poslední měření využívající 10 let dat z Atacama Cosmology Telescope, dalekohledu Evropské jižní observatoře na chilské observatoři Chajnantor. Samo o sobě to není překvapivé a odpovídá dřívějším odhadům a měřením mise Planck. Problém byl v tom, že jiná měření z r. 2019 dávala výsledky o stovky …

Projekt Xenon se zaměřuje na hledání temné hmoty. Nové výsledky z těchto experimentů ukázaly výskyt nejasných „událostí“ – nemusí vůbec znamenat samotnou temnou hmotu, nicméně i jejich jiné nabízející se interpretace jsou z pohledu teoretické fyziky zajímavé. Podzemní detektor XENON1T fungoval v letech 2016–2018 v Itálii (v INFN Laboratori Nazionali …

Nový výzkum opět oprašuje myšlenku, že rozdílné vlastnosti neutrin a antineutrin mohou vysvětlit, proč ve známém vesmíru převládá hmota nad antihmotou. Neutrina jsou stále záhadou. Teorií zde existuje nepřeberně, podle některých názorů mohou být např. neutrina a antineutrina totožná, šlo by tedy o Majoranovy fermiony. Nový výzkum navazuje na myšlenky …

Je to rozhodně divná a hodně revoluční představa, která se hned tak asi nestane fyzikálním mainstreamem. Současně je to ale výsledek vzešlý z velké/renomované instituce (ESA). To, že vesmír je izotropní, ve všech směrech stejný, vyplývá z modelu expanze – velkého třesku, navíc eventuální nepravidelnosti by měla vyhladit inflace (celý …

Kosmologie s temnou hmotou je velmi citlivá na frekvenci supernov a jejich podílu na distribuci hmoty v galaxiích, což v případě teorií MOND nehraje velkou roli. Vědci z univerzit v Bonnu a Štrasburku dokázali popsat vznik galaxií ve vesmíru, který by neobsahoval temnou hmotu. Do počítačové simulace namísto toho zadali …

Už asi 10 miliard let vesmír zřejmě stárne a zpomaluje – v tom smyslu, že rychlost tvorby nových hvězd klesá, alespoň kam dohlédneme. Podle všeho jsou viníkem obří černé díry v jádrech galaxií. Nicméně galaxie uprostřed kup jsou proti vlivu svých černých děr relativně odolnější, praví nová studie. Možná někdy …