Archiv článků: kosmologie

Aktuálně se prakticky nepochybuje o tom, že rychlost rozpínání vesmíru se zvyšuje, ale jaká jsou konkrétní čísla? Změnu rychlosti rozpínání vyjadřuje Hubbleova konstanta. Dokážeme ji změřit poměrně přesně, problém však spočívá v tom, že výsledky získané dvěma různými metodami se od sebe liší až o 10 %. Není to rozdíl …

Něco nového, co uvidíme ve Velkém hadronovém urychlovači? Ale co když je Higgsův boson vše, co je tam k vidění? Možná si myslíte, že když žijeme na relativně klidném předměstí průměrné galaxie ve zřejmě jednotném vesmíru čtrnáct miliard let po Velkém třesku, není žádný důvod k obavám. Nicméně právě toto …

Mám obavy, že nebudu znát odpovědi na otázky, na kterých mi záleží. Bojím se, že lidstvo postupně ustoupí od velkých a dlouhodobých investic do výzkumů, které ovšem mají klíčový význam, pokud máme zodpovědět složité (a často abstraktní) vědecké otázky. Zásadní experimentální věda bude vždy balancovat na hraně toho, co je …

Nový matematický model má umožňovat popsat chování temné hmoty kolem nejmenších galaxií. Z titulku samozřejmě nikdo kromě specialistů asi nebude zrovna moudrý, o co tedy jde? Podle studie publikované ve Physical Review Letters gravitační pole vytvářené temnou hmotou kolísá, takže se zřejmě bude chovat složitěji (poznámka PH: i když samozřejmě …

Neměli bychom druhou větu termodynamiky chápat spíše tak, že entropie roste směrem do budoucnosti, ale je „časově symetrická“, tedy roste i do minulosti? Vypadá to velmi divně, pojďme se ale podívat, co se tím myslí. Především, pohybujeme se na úrovni pravděpodobnosti. Ve skutečnosti je možné, že se všechny pomalé částice …

Primordiální černé díry jsou objekty, které měly vznikat krátce po velkém třesku. Podle některých kosmologických teorií za tehdejších extrémních podmínek stačilo, když se náhodně utvořily větší shluky hmoty a jejich osudem už pak byl gravitační kolaps do černé díry. Pro představu o příslušné škále – dosud se uvádělo, že primordiální …

Téměř celá obloha září v čáře vodíku Lyman-alfa. Záření z velmi raných stádií vývoje vesmíru. Pozorování hlubokého vesmíru pomocí spektrografu MUSE a dalekohledu ESO/VLT odhalila obrovské rezervoáry atomárního vodíku obklopující vzdálené galaxie. Mimořádná citlivost přístroje MUSE umožnila přímé pozorování oblaků vodíku v mladém vesmíru vyzařujících na vlnové délce spektrální čáry …

Čas si nesmíme představovat jako nějaké obrovské kosmické hodiny odměřující existenci celého vesmíru. Už více než století víme, že čas musíme chápat jako lokální jev: každý objekt ve vesmíru má svůj vlastní čas, který plyne rychlosti, jež je určena gravitačním polem v daném místě. Ale i tato představa lokalizovaného času …

Trpasličí galaxie NGC1052-DF2 podle studie publikované v Nature neměla obsahovat temnou hmotu. Pohybovala se proto také jinak, než předpovídala teorie MOND – modifikovaná newtononská mechanika. Nyní ale zastánci MOND na kritiku opět v Nature odpověděli vlastními údaji, podle nichž zde žádný problém nevzniká a modifikace MOND (přidání dalších členů do …

Pomocí dalekohledu VLT vědci provedli dosud nejpřesnější test Einsteinovy obecné teorie relativity mimo naši Galaxii. Astronomové využili přístroj MUSE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT v Chile a kosmický teleskop HST k provedení dosud nejpřesnějšího testu Einsteinovy obecné teorie relativity za hranicemi naší Galaxie. Blízká galaxie s označením ESO 325-G004 …